Odpověděl/a – 11.březen 0:07
Chceš být – „učitelka, politička, psycholožka, sestřička v nemocnici.., atd“…
Ale – neumíš ani česky, (zatím) nevíš, proč by politička měla
umět dějiny a francouzštinu a němčinu, nechci bejt ´rejpala´, ale ani
matika tě ´nebere´…
😉
Jen tak na okraj – kolik ti je a co studuješ? – pokračuj, prosím,
v Diskusi (nezakládej novou otázku)…
____
…„Mám se smířit se svou malou inteligencí a nebo se mám šprtat ještě
víc ?“…
😉
Ani jedno…
Evidentně nejsi málo inteligentní.
A „šprtání se“ ti nepomůže…
Pokud jsi někde na ZŠ nebo na začátku SŠ (což předpokládám), začni
se učit – to není „šprtat se“…
Začni se zajímat nejen o probíranou látku, ale i věci okolo.
Např. – literatura, prokletí básníci – našprtat se musíš:
… to je tak na hodinku?
Ty si k tomu přidej to, že si přečteš některé jejich vydané básně a
zamyslíš se nad nimi – to je tak na dva dny (tejden, půl života,
celej)…
Ale – i když nebudeš umět to, co bylo učitelem (osnovami) zadané,
vždycky se budeš moct ´blýsknout´ něčím k tematu, něčím zvláštním
(nikdo ze spolužáků nebude vědět, o co jde) a rozumný učitel ti
v takovém případě nikdy nedá „5“…
😉
Já takto proplul celým gymplem – nesnášel jsem nějaké ´de*ilní´
básničky oslavující ´komunisty´, nikdy jsem se žádnou nenaučil…
Málokdy jsem měl domácí úkol (a to byla automaticky 5).
Ale skoro vždycky jsem dokázal z Rimbauda ´přepnout´ na Villona,
z Wolkera na Gellnera, z Majakovského na Lermontova…
😉
___
Pokud jde o dějepis – ´překousni´ nechuť a zamysli se nad jeho
logičností, vykašli se na data, přemýšlej nad souvislostmi…
😉
Odpověděl/a – 11.březen 11:57
Chceš být – „učitelka, politička, psycholožka, sestřička v nemocnici.., atd“…
Ale – neumíš ani česky, (zatím) nevíš, proč by politička měla
umět dějiny a francouzštinu a němčinu, nechci bejt ´rejpala´, ale ani
matika tě ´nebere´…
😉
Jen tak na okraj – kolik ti je a co studuješ? – pokračuj, prosím,
v Diskusi (nezakládej novou otázku)…
____
…„Mám se smířit se svou malou inteligencí a nebo se mám šprtat ještě
víc ?“…
😉
Ani jedno…
Evidentně nejsi málo inteligentní.
A „šprtání se“ ti nepomůže…
Pokud jsi někde na ZŠ nebo na začátku SŠ (což předpokládám), začni
se učit – to není „šprtat se“…
Začni se zajímat nejen o probíranou látku, ale i věci okolo.
Např. – literatura, prokletí básníci – našprtat se musíš:
… to je tak na hodinku?
Ty si k tomu přidej to, že si přečteš některé jejich vydané básně a
zamyslíš se nad nimi – to je tak na dva dny (tejden, půl života,
celej)…
Ale – i když nebudeš umět to, co bylo učitelem (osnovami) zadané,
vždycky se budeš moct ´blýsknout´ něčím k tematu, něčím zvláštním
(nikdo ze spolužáků nebude vědět, o co jde) a rozumný učitel ti
v takovém případě nikdy nedá „5“…
😉
Já takto proplul celým gymplem – nesnášel jsem nějaké ´de*ilní´
básničky oslavující ´komunisty´, nikdy jsem se žádnou nenaučil…
Málokdy jsem měl domácí úkol (a to byla automaticky 5).
Ale skoro vždycky jsem dokázal z Rimbauda ´přepnout´ na Villona,
z Wolkera na Gellnera, z Majakovského na Lermontova…
😉
___
Pokud jde o dějepis – ´překousni´ nechuť a zamysli se nad jeho
logičností, vykašli se na data, přemýšlej nad souvislostmi…
😉
Doplňuji:
Není zač…
😉