Historie úprav

dejavu

Odpověděl/a – 22.únor 23:07

Jsou v podstatě dvě možnosti – buď vystuduješ lékařskou fakultu a později si uděláš atestaci z psychiatrie, nebo si vystuduješ psychologii na filozofické fakultě a budeš státnicovat z klinické psychologie. Pak se začneš poohlížet po místech, kde by ses mohl věnovat zmíněným specializacím, ale není třeba se snažit nacpat na psychosomatické pracoviště, ale somatizace v případě neurózy je velmi častá, takže když se budeš pak zaobírat jako klinický psycholog terapií neuróz, narazíš na to. Vyskytuje se i u panických poruch atd. atd. Prostě toto těžko oddělit od jakékoliv praxe terapeuta. Taktéž psychopatologii těžko oddělit, je nedílnou složkou diagnostiky psychických poruch.
Též, pokud by ses nezaobírala, v případě studia lékařské fakulty později psychiatrií, ale jiným oborem, hojně ji uživíš, většina nemocí má svou psychickou složku, o které je dobré vědět a počítat s ní.
Ať už si vybereš cokoliv z toho, záleží na tom, jak se budeš učit nyní, abys prošla vstupními testy, jaké odborné mimoškolní aktivity prokážeš (platí hlavně pro přijetí na psychologii, kde je obrovský nával a nestačí jim jen přečtená literatura, ale chtějí i praktickou angažovanost v dobrovolnické práci ap.), ale hlavně se dej sám psychicky do pořádku, protože hodně lidí vyhledává tato studia právě proto, že má nějaký problém a ty tam pak hodně neradi vidí, protože to pak v praxi dost nezvládají a nejsou moc použitelní.

dejavu

Odpověděl/a – 22.únor 23:12

Jsou v podstatě dvě možnosti – buď vystuduješ lékařskou fakultu a později si uděláš atestaci z psychiatrie, nebo si vystuduješ psychologii na filozofické fakultě a budeš státnicovat z klinické psychologie. Pak se začneš poohlížet po místech, kde by ses mohl věnovat zmíněným specializacím, ale není třeba se snažit nacpat na psychosomatické pracoviště, ale somatizace v případě neurózy je velmi častá, takže když se budeš pak zaobírat jako klinický psycholog terapií neuróz, narazíš na to. Vyskytuje se i u panických poruch atd. atd. Prostě toto těžko oddělit od jakékoliv praxe terapeuta. Taktéž psychopatologii těžko oddělit, je nedílnou složkou diagnostiky psychických poruch.
Též, pokud by ses nezaobírala, v případě studia lékařské fakulty později psychiatrií, ale jiným oborem, hojně ji uživíš, většina nemocí má svou psychickou složku, o které je dobré vědět a počítat s ní.
Ať už si vybereš cokoliv z toho, záleží na tom, jak se budeš učit nyní, abys prošla vstupními testy, jaké odborné mimoškolní aktivity prokážeš (platí hlavně pro přijetí na psychologii, kde je obrovský nával a nestačí jim jen přečtená literatura, ale chtějí i praktickou angažovanost v dobrovolnické práci ap.), ale hlavně se dej sám psychicky do pořádku, protože hodně lidí vyhledává tato studia právě proto, že má nějaký problém a ty tam pak hodně neradi vidí, protože to pak v praxi dost nezvládají a nejsou moc použitelní.
Doplňuji:
Tedy, radit pro studium jako vhodný ÚJEP, to je dost úlet. 🙂 Opravdu je to tak, jak ti píšu. To, že se někde daný předmět přednáší, neznamená, že když ho tam jeden nebo dva semestry použiješ, že se tomu můžeš věnovat, je to jen rozšíření obzorů studentů, kteří mají co do činění s těmito lidmi, např. v rámci sociální práce, adiktologie ap.