Odpověděl/a – 2.červenec 11:47
Moji pejsci,když jsem kdysi bydlela v paneláku,si na ty zvuky už časem zvykli,když zvuk správně rozlišili,už se ho nenamáhali hlásit.Tak jak to učila dr.Žertová v TV,okamžitě okřiknout,poslat na místo,u těžších případů hodit malou plechovku,např. od piva,naplněnou kamínky,aby chrastila,ne jí trefovat!Pochopí,že pokud zaštěká,ozve se nepříjemný zvuk.Jen vás při tom házení nesmí vidět,k vám se má jít před tím schovat!
Odpověděl/a – 2.červenec 13:14
Moji pejsci,když jsem kdysi bydlela v paneláku,si na ty zvuky už časem
zvykli,když zvuk správně rozlišili,už se ho nenamáhali hlásit.Tak jak to
učila dr.Žertová v TV,okamžitě okřiknout,poslat na místo,u těžších
případů hodit malou plechovku,např. od piva,naplněnou kamínky,aby
chrastila,ne jí trefovat!Pochopí,že pokud zaštěká,ozve se nepříjemný
zvuk.Jen vás při tom házení nesmí vidět,k vám se má jít před tím
schovat!
Doplňuji:
Bumbes – předpoklad pro tuto metodu je samozřejmě pes,který
štěká,protože hlídá,tomu to neublíží,pes,který štěká hystericky,že
má z těch zvuků z chodby strach,zase „ocení“,když najde v pánovi
ochranu.Takže i kdyby tento zvuk,tedy podobný,slyšel venku,nesplaší se a
neuteče,půjde se k pánovi „zachránit“.
Mám psy se sklonem k hysterii a věčnému štěkání – trpasličí
pinče – mají „napoleonský komplex“,troufají si na jiné psy,čím
větší,tím „lépe“.Dřív jsem na ně ječela,jako každá bláznivá
ženská,dnes už někdy stačí jen speciální pohled,který znamená –
/pardon/ – NESER!