Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 19.říjen 9:18

Názvy obcí Žerno apod. jsou slovanského původu a souvisejí s původním významem slova žernov. Často se zde z kamenů ruční mlýny vyráběly, nebo se jen mlelo obilí. Mlýnský kámen (žernov) se často užíval i k vyzdívání studní.
–
Podle Rejzkova Etymologického slovníku význam slova žernov = zastarale. ‘mlýnský kámen, ruční mlýn na obilí, mlýn. Svědčí o tom i indoevropský původ."

Kottův Česko-německý slovhík uvádí různé názvy. Žernov = „kámen mlýnský (tvrdší než pískovec), také mlynčák, dokesák, doubravák, těsnovák, žehrovák, žitavák, kámen hrachový. Ž. obsahuje křemenná zrna, živec zvětralý, kavlinický, něco slídy a tmel hlinitý.“

V. Machek v Etymologickém slovníku uvádí toto:

„K čerpání vody sloužil ŽENTOUR – Podle Jungmanna – "nástroj k vytahování vody kovu z podzemních dolů. Dnes zařízení převádějící sílu tažmého dobytka na pohon hospodářských strojů. Stával za domem a poháněl mlátičky, řezačky ap. Ve starší době předecším k vytahování důlních výtěžků a vody.“

Žentour – ."Je možné vyjít od slova žernov., původního názvu mlýnského kamene. Ve vývoji mlýna se došlo od malých ručních mlýnů brzy k mlýnům větším, k jejichž otáčení se užívalo dobytka s žerdí kolem žernovu chodícího, tedy zařízení žentouru. Když pak převládly mlýny vodní a větrné, toto zařízení na dobytčí potah upadlo u mlýnů v zapomnění, udržely se jen ruční mlýnky, u nichž vodorovným vrchním kruhovým kamenem se točí podobně, totiž pomocí dlouhé žerdě, ale postavené vertikálně a druhým kamenem osazené do stropního trámu.

Výraz žentour vznikl jazkyovou úpravou, výslovnosti atd., snad z úsloví žernov(ý) mla(t) – žernout – žertoun – přesmykem žentour. "

annas

Odpověděl/a – 19.říjen 9:55

Názvy obcí Žerno apod. jsou slovanského původu a souvisejí s původním významem slova žernov. Často se zde z kamenů ruční mlýny vyráběly, nebo se jen mlelo obilí. Mlýnský kámen (žernov) se často užíval i k vyzdívání studní.
–
Podle Rejzkova Etymologického slovníku význam slova žernov = zastarale. ‘mlýnský kámen, ruční mlýn na obilí, mlýn. Svědčí o tom i indoevropský původ."

Kottův Česko-německý slovhík uvádí různé názvy. Žernov = „kámen mlýnský (tvrdší než pískovec), také mlynčák, dokesák, doubravák, těsnovák, žehrovák, žitavák, kámen hrachový. Ž. obsahuje křemenná zrna, živec zvětralý, kavlinický, něco slídy a tmel hlinitý.“

V. Machek v Etymologickém slovníku uvádí toto:

„K čerpání vody sloužil ŽENTOUR – Podle Jungmanna – "nástroj k vytahování vody kovu z podzemních dolů. Dnes zařízení převádějící sílu tažmého dobytka na pohon hospodářských strojů. Stával za domem a poháněl mlátičky, řezačky ap. Ve starší době předecším k vytahování důlních výtěžků a vody.“

Žentour – ."Je možné vyjít od slova žernov., původního názvu mlýnského kamene. Ve vývoji mlýna se došlo od malých ručních mlýnů brzy k mlýnům větším, k jejichž otáčení se užívalo dobytka s žerdí kolem žernovu chodícího, tedy zařízení žentouru. Když pak převládly mlýny vodní a větrné, toto zařízení na dobytčí potah upadlo u mlýnů v zapomnění, udržely se jen ruční mlýnky, u nichž vodorovným vrchním kruhovým kamenem se točí podobně, totiž pomocí dlouhé žerdě, ale postavené vertikálně a druhým kamenem osazené do stropního trámu.

Výraz žentour vznikl jazkyovou úpravou, výslovnosti atd., snad z úsloví žernov(ý) mla(t) – žernout – žertoun – přesmykem žentour. "

Doplňuji:
Po doplnění odkazu na obec Žernov u Náchoda jsem našla etymologii názvu.

Žernov, který se původn jmenoval Žernovy, poukazuje na úpravu mlýnských kamenů, žernovů. Podobné názvy, které se objevují i jinde, svědčí o tom, že obyvatelé vykonávali jedno jen jedno řemeslo.

Zdroj: PDF Kronika města Úpice, s. 15 .. Jana Kadaníková, autorka přepisu.
http://www.upi­ce.cz/VismoOn­line_ActionScrip­ts/File.ashx?id_or­g=17465&id_do­kumenty=1734

Jinak diskuse