Historie úprav
Odpověděl/a – 14.červen 22:20
Klasika. To se ale neděje jenom dneska. Nedávno jsem slyšela na diskotéce
novou Christinu Aguileru a hlavním lightmotivem byla pasáž z písničky od
A-HA – Take on me. OK, nic proti coververzím, ale tahle byla děsná. Někdy
se to zkrátka nepovede. Nechala jsem to být a pak jsem zašla za DJem a
nechala „si“ zahrát originál. Mladší generace na diskotéce koukala
docela překvapeně, protože znala jenom novou verzi. Jenže „Aháči“
šlapali daleko líp. To bylo neoddiskutovatelné. Myslím, že měli nakonec
o moc větší úspěch. Všimla jsem si, že jedna dívka se šla ptát DJe co
to je. Zkrátka – kvalita se pozná vždycky.
Daleko horší je, kdyź interpret začne vykrádat sám sebe a dělá různé
verze jednoho svého (možná?) hitu. Expertem v tomto je třeba Mirek
Slodičák (alias Marek Ztracený).
Odpověděl/a – 14.červen 22:25
Klasika. To se ale neděje jenom dneska. Nedávno jsem slyšela na diskotéce
novou Christinu Aguileru a hlavním lightmotivem byla pasáž z písničky od
A-HA – Take on me. OK, nic proti coververzím, ale tahle byla děsná. Někdy
se to zkrátka nepovede. Nechala jsem to být a pak jsem zašla za DJem a
nechala „si“ zahrát originál. Mladší generace na diskotéce koukala
docela překvapeně, protože znala jenom novou verzi. Jenže „Aháči“
šlapali daleko líp. To bylo neoddiskutovatelné. Myslím, že měli nakonec
o moc větší úspěch. Všimla jsem si, že jedna dívka se šla ptát DJe co
to je. Zkrátka – kvalita se pozná vždycky.
Daleko horší je, kdyź interpret začne vykrádat sám sebe a dělá různé
verze jednoho svého (možná?) hitu. Expertem v tomto je třeba Mirek
Slodičák (alias Marek Ztracený).
Doplňuji:
IceT má ovšem také pravdu. Je fakt, že některé coververze jsou daleko
lepší než originál. Největší poklonou pro interpreta jistě je, když
sám autor řekne tomu, kdo jeho píseň převzal a přezpíval, že je mnohem
lepší, než jeho vlastní verze! Přesně tohle udělal Andy Bell z Erasure,
když Petr Muk naprosto dokonale nazpíval jejich hit Oh' L'amour…