Odpověděl/a – 19.květen 11:21
Je to úplně normální. Asi s tím má problém hodně lidí. Ale pak tu nastává ten Nerudovský problém : Kam s tím ? Každou věc, kterou vyhodím, držím v rukou hodně dlouho a stále přemítám : mám, nemám ? V hlavě se mi samozřejmě honí zážitky, které jsem s ní zažila. Nejvíce mi pomohlo stěhování, ale stálo mě to přemáhání. Řekla jsem si, důležití jsou lidé, ne věci a hodně věcí jsem vyhodila.Vzpomínky mi nikdo nevezme. Vše se vyhodit nedá, ale alespoň to zkorigovat na nejmenší míru.Potom má člověk pocit, že to má doma hezčí, uklizenější.
Odpověděl/a – 19.květen 11:25
Je to úplně normální. Asi s tím má problém hodně lidí. Ale pak tu
nastává ten Nerudovský problém : Kam s tím ? Každou věc, kterou
vyhodím, držím v rukou hodně dlouho a stále přemítám : mám, nemám ?
V hlavě se mi samozřejmě honí zážitky, které jsem s ní zažila.
Nejvíce mi pomohlo stěhování, ale stálo mě to přemáhání. Řekla jsem
si, důležití jsou lidé, ne věci a hodně věcí jsem vyhodila.Vzpomínky mi
nikdo nevezme. Vše se vyhodit nedá, ale alespoň to zkorigovat na nejmenší
míru.Potom má člověk pocit, že to má doma hezčí, uklizenější.
Doplňuji:
Samozřejmě je rozdíl, jestli je to věc po příbuzném, nebo starší
nepotřebná věc.