anonym
Odpověděl/a – 26.duben 10:07
Mám vlastní subjektivní názor a nejsem vůbec technicky založena, mohu
posloužit jen vlastními pocity a dojmy, takže to také tak ber.
Bydlela jsem nuceně několik měsíců v paneláku (než bude dokončena
úprava finálního bytu) a byly to nejhorší dny mého života. Rozhodně
alespoň co se týká bydlení.
Jsou okolnosti, které nelze ovlivnit, ale které mají na kvalitu bydlení
rozhodující vliv.
Když máš smůlu na sousedy, je to peklo. Soukromí si v paneláku nikdo moc
neužije i kdyby se celý byt vyzdil, protože nejde jen o hlukovou izolaci.
Problémy bývají s parkováním a s častou větší vzdáleností od centra
měst, takže se dojíždí za kulturou a jinými „potřebami“.
V nižších patrech je problém s hlukem zvenčí
a ve vyšších patrech bývá problém v ranních a večerních
špičkách
s nedostatečným „přísunem“ teplé vody. O možných poruchách výtahu
nemluvě.
No a já (znovu pouze osobní názor) mám tak trochu nedůvěru k životnosti
paneláků. Proklamovaná léta „v záruce“ mají mnohé paneláky už za
sebou
a i když se různě opravují, základní „myšlenka“ zůstává. Znám
cihlové domy „staré“ vlastně několik století a stále jsou v kondici,
udržují se samozřejmě
průběžně za pomoci různých oprav a rekonstrukcí.
Paneláky (ty původní) byly stavěné jako provizorium na několik desetiletí
a ty už uplynuly. Mluvím samozřejmě o starší panelákové zástavbě.
Cihlové domy mají svého ducha, historii atd. I taková první „cihlová
sídliště“ bytovek z let padesátých, často zdobená nějakou údernickou
mozaikou mají svůj styl. Panelák je z mého hlediska neosobní. Možná to
přijde někomu divné, ale já si nějak nedovedu představit,
že bych někdy vnoučatům ukazovala svůj rodný panelák. Chápu, že
vyrostly celé generace na takových sídlištích, ale netvrdím že je do
dobře a že kdyby měli ti lidé na vybranou, že by volili opět panelák na
sídlišti.
Ten „správný“ vztah k domovu je sice záležitostí rodinné kultury,
zvyků a vztahů, ale přiznejme si, že v paneláku se ona rodinná
atmosféra, výchova
ke správným mezilidským vztahům a zdravý vztah k určitým hodnotám,
vytváří
v zázemí sídliště hůř.
Prostě se nemohu zbavit pocitu, že když chodí po sídlišti Tři králové
koledovat, není něco v pořádku.
že v paneláku se ta rodinná atmosféra
Je pravdou, že dnešní supermoderní domy se také nestaví (většinou)
z cihel,
ale na to ty ses asi neptala. Ale i kdyby, dobře si přečti odpověď
od Pájo.
anonym
Odpověděl/a – 26.duben 10:14
Mám vlastní subjektivní názor a nejsem vůbec technicky založena, mohu
posloužit jen vlastními pocity a dojmy, takže to také tak ber.
Bydlela jsem nuceně několik měsíců v paneláku (než bude dokončena
úprava finálního bytu) a byly to nejhorší dny mého života. Rozhodně
alespoň co se týká bydlení.
Jsou okolnosti, které nelze ovlivnit, ale které mají na kvalitu bydlení
rozhodující vliv.
Když máš smůlu na sousedy, je to peklo. Soukromí si v paneláku nikdo moc
neužije i kdyby se celý byt vyzdil, protože nejde jen o hlukovou izolaci.
Problémy bývají s parkováním a s častou větší vzdáleností od centra
měst, takže se dojíždí za kulturou a jinými „potřebami“.
V nižších patrech je problém s hlukem zvenčí
a ve vyšších patrech bývá problém v ranních a večerních
špičkách
s nedostatečným „přísunem“ teplé vody. O možných poruchách výtahu
nemluvě.
No a já (znovu pouze osobní názor) mám tak trochu nedůvěru k životnosti
paneláků. Proklamovaná léta „v záruce“ mají mnohé paneláky už za
sebou
a i když se různě opravují, základní „myšlenka“ zůstává. Znám
cihlové domy „staré“ vlastně několik století a stále jsou v kondici,
udržují se samozřejmě
průběžně za pomoci různých oprav a rekonstrukcí.
Paneláky (ty původní) byly stavěné jako provizorium na několik desetiletí
a ty už uplynuly. Mluvím samozřejmě o starší panelákové zástavbě.
Cihlové domy mají svého ducha, historii atd. I taková první „cihlová
sídliště“ bytovek z let padesátých, často zdobená nějakou údernickou
mozaikou mají svůj styl. Panelák je z mého hlediska neosobní. Možná to
přijde někomu divné, ale já si nějak nedovedu představit,
že bych někdy vnoučatům ukazovala svůj rodný panelák. Chápu, že
vyrostly celé generace na takových sídlištích, ale netvrdím že je do
dobře a že kdyby měli ti lidé na vybranou, že by volili opět panelák na
sídlišti.
Ten „správný“ vztah k domovu je sice záležitostí rodinné kultury,
zvyků a vztahů, ale přiznejme si, že v paneláku se ona rodinná
atmosféra, výchova
ke správným mezilidským vztahům a zdravý vztah k určitým hodnotám,
vytváří
v zázemí sídliště hůř.
Prostě se nemohu zbavit pocitu, že když chodí po sídlišti Tři králové
koledovat, není něco v pořádku.
že v paneláku se ta rodinná atmosféra
Je pravdou, že dnešní supermoderní domy se také nestaví (většinou)
z cihel,
ale na to ty ses asi neptala. Ale i kdyby, dobře si přečti odpověď
od Pájo.
Doplňuji:
Původně jsem chtěla tento příspěvek vložit do diskuze, omylem je
v odpovědi a navíc se mi nějak zpřeházely řádky, tak snad to nějak bude
dávat smysl a bude patrné co jsem chtěla vyjádřit, omlouvám se!