Historie úprav
Odpověděl/a – 30.leden 21:21
Jde Radek John po Václaváku a slyší Sv.Václava: „Radku, prosím tě, mám starého koně, sežeň mi nového, mladšího.“
Vyděšený John jde dál a potká Karolinu Peak. Svěřil se jí s tou prosbou a ona říká: „Radku, to není možné, že by mluvil.“
A tak jdou zpět, aby ji přesvědčil.
Přicházejí ke koňovi a oba slyší:
„Radku, já ti říkal koně – a ty mně vedeš krávu!“
Odpověděl/a – 30.leden 21:23
Jde Radek John po Václaváku a slyší Sv.Václava: „Radku, prosím tě, mám starého koně, sežeň mi nového, mladšího.“
Vyděšený John jde dál a potká Karolinu Peak. Svěřil se jí s tou prosbou a ona říká: „Radku, to není možné, že by mluvil.“
A tak jdou zpět, aby ji přesvědčil.
Přicházejí ke koňovi a oba slyší:
„Radku, já ti říkal koně – a ty mně vedeš krávu!“
Doplňuji:
není to zrovna vtip, ale taky krásný 🙂
Před barákem mě zastavil nějaký optimistický kravaťák s tím, že je
z firmy už nevím jaké, a prý kolik platíme za elektřinu, že by pro nás
měl fajnovou nabídku. Stižen kratochvilným nápadem zahrát si na trotla,
živě jsem reagoval: „A jaký proud nabízíte?“
„Pro vás určitě výhodnější, než máte …“ začal našprtaný
kolovrátek.
Nehodlal jsem mu přenechat aktivitu: „No to jistě. Ale JAKEJ je ten proud?
Střídavej nebo stejnosměrnej?
„Prosím?“ ustrnul sales area manager.
„No ptám se, jestli nabízíte proud střídavý nebo stejnosměrný“
dával jsem si záležet na výslovnosti.
Totálně vykolejenému nabízeči to v hlavě viditelně začalo šrotovat a
na čele jakoby mu povstal nápis „Měli jsme tohle vůbec na školení“?.
Když nápis po chvíli pohasl, špitl rádoby obchodník nejistě „ No… to
je jedno, ne?“
„No to teda není jedno“, pravil jsem rozhodně, „Střídavej proud
musíte pořád přepínat a měnit, proto je dražší. Tak to vy asi máte
stejnosměrnej, když ho nabízíte levnějc.“
„A jakej vy tady teď máte proud?“ zasáhla mladého muže spásná
myšlenka.
„Jednofázovej“ oznámil jsem suše a mladého muže spásná myšlenka zase
opustila.
Hned to ale srovnal: „A jakej mají sousedi?“
„No přece ten samej. Tady to všichni máme stejný. To jste si nezjistil
předem?“ nasadil jsem pohoršený výraz, že je náš barák tak nehoden
pozornosti.
„Jó, jistě. Když my dáváme nabídky jednotlivým odběratelům, ne
celýmu domu. Ale, víte co, já vám to zpracuju a přijdu ještě jednou.
Můžu vás poprosit o nějaký kontakt?“
Na jméno se mě úplně zapomněl zeptat, číslo jsem mu řekl takové, co mě
zrovna napadlo, on potom něco naučeného zamumlal a rychle pádil pryč.
A já jsem na futru do baráku udělal další pomyslný zářez: Zase jeden
oblbovač, co k nám nikdy, ale opravdu už nikdy nepřijde.