Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 14.duben 17:11

Překopírovala jsem z bakalářské práce část, která odpoví na Váš dotaz.
Obřad kri‘a
Bezprostředně po úmrtí si pozůstalí mají na znamení smutku roztrhnout roucho. Obřad se nazývá kri‘a, z hebr. kár´a – roztrhnout. Odkazy na něj se nacházejí v Bibli, kde například v knize Genesis je psáno: „I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
Kri‘a je předepsaná pro sedm nejbližších příbuzných, jsou to otec, matka, syn, dcera, bratr,sestra a manžel či manželka. Toto gesto má především symbolizovat bolest nad tím, co ztrácíme, a zároveň být i „označením“ navenek (něco jako černá páska). Má naznačit, že ztráta drahého zemřelého je mnohem víc než ztráta jakkoli drahocenného oděvu.
Předpisy o roztržení roucha v případě úmrtí rodičů říkají, že takto „poznamenaný“ oděv nemá nikdy sešívat dokonce ani jeho nový majitel. Kri‘a se provádí vstoje a ti, koho zpráva o úmrtí zastihla přímo v domě zesnulého, ji provádějí vestoje před ním. Oděv se natrhne u krku, trhlina nemá být
vedena ve švu, protože rozpáráním ve švu nedojde ke „znehodnocení“. Při úmrtí rodičů je nutno natrhnout všechny „horní“ součásti oděvu s výjimkou svrchníku a spodního prádla (u obou pohlaví) a u mužů také vesty. Za rodiče roztrhneme šaty ručně (je-li někdo z pozůstalých nemocný nebo natolik slabý, že roucho nedokáže natrhnout sám, je třeba mu pomoci) na levé straně šatu jako výraz zvláštní úcty a „odhalení srdce“. Za ostatní blízké lze k natržení oděvu použít nůž nebo nůžky. Za nejbližší příbuzné by měla být kri‘a na veškerých oděvech, které během třiceti dní bezprostředního smutku na sebe pozůstalí vezmou. Za ostatní blízké se kri‘a provádí napravo a pouze na oděvu, ve kterém pozůstalé zastihla zpráva o úmrtí. Byl-li zemřelý učenec a znalec náboženských
věd, jsou všichni přítomní, nejen příbuzní, zavázáni k tomu, aby svoje šaty roztrhli.
Objeví-li se zpráva o úmrtí o šabatu nebo o svátcích, pro které platí sobotní rituální předpisy,odkládá se kri‘a na následující den, protože šabat i důležité svátky mají být provázeny radostí, nikoli žalem. Stejně se postupuje i během následujících třiceti dní smutku. Na šabes je vhodné obléci jiný oděv. Kdo má jenom jeden, měl by trhlinu na počest nevěsty Šabat zašít a po skončení šabatu sešití opět roztrhnout. Připadnou-li do tohoto období svátky, postupuje se obdobně. V případě, že oděv natržený za rodiče je na počest svátku sešit, se trhlina pouze letmo sestehuje (bolest totiž určitě bude chvílemi „prosakovat“ i do sváteční pohody) , za ostatní blízké je třeba trhlinu sešít co nejlépe.
Z bakalářské práce Ester Krištofové, 2008, MU Brno, Filoz. fakulta

Zdroj: http://is.muni.cz/th/175106/ff_b/Chevra_kadisa_-_bakalarska_prace.txt

annas

Odpověděl/a – 8.září 12:24

Překopírovala jsem z bakalářské práce část, která odpoví na Váš dotaz.
„Obřad kri‘a
Bezprostředně po úmrtí si pozůstalí mají na znamení smutku roztrhnout roucho. Obřad se nazývá kri‘a, z hebr. kár´a – roztrhnout. Odkazy na něj se nacházejí v Bibli, kde například v knize Genesis je psáno: „I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
Kri‘a je předepsaná pro sedm nejbližších příbuzných, jsou to otec, matka, syn, dcera, bratr,sestra a manžel či manželka. Toto gesto má především symbolizovat bolest nad tím, co ztrácíme, a zároveň být i „označením“ navenek (něco jako černá páska). Má naznačit, že ztráta drahého zemřelého je mnohem víc než ztráta jakkoli drahocenného oděvu.
Předpisy o roztržení roucha v případě úmrtí rodičů říkají, že takto „poznamenaný“ oděv nemá nikdy sešívat dokonce ani jeho nový majitel. Kri‘a se provádí vstoje a ti, koho zpráva o úmrtí zastihla přímo v domě zesnulého, ji provádějí vestoje před ním. Oděv se natrhne u krku, trhlina nemá být
vedena ve švu, protože rozpáráním ve švu nedojde ke „znehodnocení“. Při úmrtí rodičů je nutno natrhnout všechny „horní“ součásti oděvu s výjimkou svrchníku a spodního prádla (u obou pohlaví) a u mužů také vesty. Za rodiče roztrhneme šaty ručně (je-li někdo z pozůstalých nemocný nebo natolik slabý, že roucho nedokáže natrhnout sám, je třeba mu pomoci) na levé straně šatu jako výraz zvláštní úcty a „odhalení srdce“. Za ostatní blízké lze k natržení oděvu použít nůž nebo nůžky. Za nejbližší příbuzné by měla být kri‘a na veškerých oděvech, které během třiceti dní bezprostředního smutku na sebe pozůstalí vezmou. Za ostatní blízké se kri‘a provádí napravo a pouze na oděvu, ve kterém pozůstalé zastihla zpráva o úmrtí. Byl-li zemřelý učenec a znalec náboženských
věd, jsou všichni přítomní, nejen příbuzní, zavázáni k tomu, aby svoje šaty roztrhli.
Objeví-li se zpráva o úmrtí o šabatu nebo o svátcích, pro které platí sobotní rituální předpisy,odkládá se kri‘a na následující den, protože šabat i důležité svátky mají být provázeny radostí, nikoli žalem. Stejně se postupuje i během následujících třiceti dní smutku. Na šabes je vhodné obléci jiný oděv. Kdo má jenom jeden, měl by trhlinu na počest nevěsty Šabat zašít a po skončení šabatu sešití opět roztrhnout. Připadnou-li do tohoto období svátky, postupuje se obdobně. V případě, že oděv natržený za rodiče je na počest svátku sešit, se trhlina pouze letmo sestehuje (bolest totiž určitě bude chvílemi „prosakovat“ i do sváteční pohody) , za ostatní blízké je třeba trhlinu sešít co nejlépe“.
Z bakalářské práce Ester Krištofové, 2008, MU Brno, Filoz. fakulta

Zdroj: http://is.muni.cz/th/175106/ff_b/Chevra_kadisa_-_bakalarska_prace.txt