Odpověděl/a – 28.září 19:42
Zásadní rozdíl je v tom, že návyk nemusí být zhoubný, už to
samotné slovo není nijak extrémní. Závislost znamená vždy omezení,
člověk bez něčeho už nemůže být, fyzicky to potřebuje a snaží se to
získat jakýmkoli způsobem.
Vezmi si třeba alkohol. Někdo je Zvyklý pít po obědě malé pivo, ale když
si ho nedá, nic se neděje, neboť coby konzument nemá nutnou potřebu
alkoholu. Závislému člověku (alkoholikovi), který svou drogu potřebuje, je
ale naprosto jedno co pije, jen když je to alkohol – a na oběd
pochopitelně kašle úplně.
Odpověděl/a – 28.září 20:14
Zásadní rozdíl je v tom, že návyk nemusí být zhoubný, už to
samotné slovo není nijak extrémní. Závislost znamená vždy omezení,
člověk bez něčeho už nemůže být, fyzicky to potřebuje a snaží se to
získat jakýmkoli způsobem.
Vezmi si třeba alkohol. Někdo je Zvyklý pít po obědě malé pivo, ale když
si ho nedá, nic se neděje, neboť coby konzument nemá nutnou potřebu
alkoholu. Závislému člověku (alkoholikovi), který svou drogu potřebuje, je
ale naprosto jedno co pije, jen když je to alkohol – a na oběd
pochopitelně kašle úplně.
Doplňuji:
U léků je to sporné. Obvykle platí, že tzv. návykový lék způsobuje
časem závislost. Proto by se měl brát pod dohledem lékaře a ten by měl
jeho užívání umět včas zastavit. Pravdou ovšem je, že lidé si léky
rádi „ordinují“ sami a zejména ty, které je „někam posunou“. To se
nevyplácí. Je to droga jako každá jiná a tu časem nikdo pod kontrolou
nemá. Mozek ovládaný drogou nikdy nejedná racionálně, takže
„uvažovat“ o vysazení jen tak sám od sebe nebude. A ze závislosti je
cesta skutečně složitá.