Historie úprav
Odpověděl/a – 19.srpen 21:54
To vypadá na ječné zrno. Zadej si do vyhledavače.
Doplňuji:
V případě, že se nevyskytnou žádné komplikace, nevyžaduje tato nemoc
návštěvu lékaře. Ječné zrno samo uzraje, praskne a zmizí.
Pokud je však zrno příliš bolestivé, či přetrvává 2 týdny a déle – o čemž píšeš ty (evidentně to máš chronické) je vhodné navštívit lékaře, který zrno sterilně nařízne, což umožní hnisu vytéci. Toto naříznutí se provádí v lokální anestesii – ale to nic není, neboj…:-)
Navíc lékař obyčejně předepíše antibiotickou mast, která pomůže ložisko doléčit a sníží riziko opakovaného vzniku ječného zrna. Tato lokální antibiotika (či sulfonamidové oční masti) je vhodné aplikovat ještě několik dní i po vymizení potíží, jelikož se tak snižuje pravděpodobnost návratu ječného zrna.
Doprovodné nepříjemné příznaky onemocnění, jako svědění, bolest… někdy nutí pacienta k mnutí či škrábání oka. To ale zvyšuje riziko zanesení další infekce do oka z nesterilních rukou (dříve se proto alespoň doporučovalo neprovádět toto mnutí prsty, nýbrž hřbetem ruky, u kterého se předpokládá, že je čistější).
Lepší úlevou od těchto potíží a zároveň pomoc k urychlení zrání zrna je přikládání teplých obkladů. Jednou možností jsou mokré (lépe spíše jen vlhké) bylinné obklady (kapesník namočený do horkého heřmánkového vývaru či borové vody), jinou alternativou jsou suché teplé obklady (kapesník přežehlený žehličkou).
Dále se také doporučuje (ač někteří jeho vliv na ječné zrno vyvrací) užívání vitamínu řady B (B-komplex).
Komplikace ječného zrna
K nejčastějším komplikacím patří rozšíření zánětu (zánět slzné
žlázy, zánět očnice..), opakované navracení zánětu, dlouhé trvání
zrání zrna.
Jinou komplikací nemoci je vlastně nemoc jiná – vlčí zrno. Tyto dvě nemoci od sebe často nejsou širokou veřejností rozlišovány. Ječné a vlčí zrno se liší typem žlázy, kterou postihují (vlčí postihuje hlubší) a vlčí zrno není na rozdíl od ječného infekční. Vlčí zrno je malé, nebolestivé zatvrdnutí, často bývá chronické a nemá tendenci samo prasknout. Téměř vždy se musí řešit lékařským zákrokem – vyškrábnutím.