Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 15.srpen 1:38
Jediný mosoj uvedl klíčový argument, po řádné kolaudaci hotové
stavby, vypršela lhůta pro námitky dotčených účastníků řízení (tedy
i sousedů). Jediná zákonná podmínka je minimální odstup staveb, což
jsou 4m. Kromě toho hygienické předpisy na povinné větrání WC mají
jasnou nadřazenost nad šikanou souseda.
Tatáž otázka na Poraďte – viz odkaz níže:
http://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/7867-okno-souseda-od-wc-smeruje-na-muj-pozemek.html
Příspěvek v diskuzi je naprostý nesmysl a buď je:
- Vymyšlený hoax poškozující tazatele
- Protiprávný exces (zkorumpovaný), jenž by sou šmahem zrušil. Citace „zástupci obecního úřadu“ je další renonc, tuto kompetenci má výhradně nadřízený stavební úřad.
Takže hypotetická informační hodnota je ve stejné rovině, jako
dotaz:
Smí se krást? – Jo, znám jednoho zloděje, kterého zatím nechytili.
Níže uvedený judikát Nejvyššího soudu (z r. 1999), exaktně rozhodl pro
všechny podobné precedenty:
Kdo zatáhne závěsy
Odpovědí na vaše tvrzení o obtěžování pohledem či světlem ze
sousedního okna se pak lze dobrat např. z rozsudku Nejvyššího soudu
České republiky sp. zn. 22 Cdo 1629/99. Podle něho těm, kdo mají faktickou
možnost nahlížet do cizích oken nelze zpravidla uložit, aby provedli
taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučili. Proto je na tom, kdo
se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl opatření, která by tomuto
obtěžování zabránila. Obtěžování pohledem je imisí, proti které
právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a
zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo
uživatele sousední nemovitosti.
Jinými slovy, bude-li sporné okno z hlediska svého umístění a po
technické stránce vyhovovat požadavkům, které stavební úřad při
povolení staveb zkoumá (viz výše), nemá důvod je nepovolit. To, co uvedeno
v ci-tovaném rozsudku, lze analogicky vztáhnout i na popisovaný případ,
tedy pro imise spočívající v obtěžování pohledem a osvětlení zahrady.
Je proto v zásadě na Vás, abyste provedli taková opatření, která by
tvrzenému obtěžování zabránila. Jejich volba je samozřejmě na vás,
musíte však mít na paměti, že se musí jednat o opatření přiměřená
poměrům, abyste to nakonec nebyli vy, kdo narušují sousedské vztahy.
Nejvyšší soud České republiky v uvedeném rozsudku dále uvedl, že aby
bylo možno obtěžování pohledem považovat za imisi, muselo by jít
o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem
narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti;
zpravidla by šlo o případy, kdy vlastnické právo by bylo zneužíváno
k nahlížení do sousední nemovitosti za účelem narušování soukromí
sousedů anebo by došlo ke stavební změně, umožňující nahlížení do
dosud uzavřených prostor, přičemž tuto změnu by neodů-vodňovaly
oprávněné zájmy toho, kdo změnu provedl. Je též třeba vycházet ze
skutečnosti, že obecně nelze ukládat těm, kdo mají faktickou možnost
nahlížet do cizích oken (ale i jinam), aby provedli taková opatření,
kterými by tuto možnost vyloučili; to by znamenalo, že vlastníci
nemovitostí by byli nuceni je ohradit takovým způsobem, že by z nich nebyl
možný výhled na cizí nemovitosti, resp. by byli nuceni zřizovat okna
situovaná jen tak, že by z nich nebylo vidět sousední nemovitosti. Stejně
by bylo třeba ohradit veřejná prostranství, ze kterých je vidět např. do
oken bytů. Proto je – v souladu s dlouhodobě respektovanými
zvyklostmi – na tom, kdo se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl
opatření, která by tomuto obtěžování zabránila. Tomu odpovídá praxe
pořizování záclon, závěsů, žaluzií, neprůhledných plotů apod.,
těmi, kdo nechtějí být takto obtěžováni, nikoliv těmi, kdo by mohli do
domů, příp. jiných nemovitostí nahlížet.
Z uvedeného je tak vidět, že ačkoliv někdo něco pociťuje jako
obtěžování, ale nejde o obtěžování mimořádné, převyšující míru
přiměřenou poměrům, pak se stěží úspěšně dovolá soudní ochrany
podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku.
Zdroj: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?idBiblio=62549&nr=183~2F2006&rpp=50#local-content
anonym
Odpověděl/a – 15.srpen 1:45
Jediný mosoj uvedl klíčový argument, po řádné kolaudaci hotové
stavby, vypršela lhůta pro námitky dotčených účastníků řízení (tedy
i sousedů). Jediná zákonná podmínka je minimální odstup staveb, což
jsou 4m. Kromě toho hygienické předpisy na povinné větrání WC mají
jasnou nadřazenost nad šikanou souseda.
Tatáž otázka na Poraďte – viz odkaz níže:
http://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/7867-okno-souseda-od-wc-smeruje-na-muj-pozemek.html
Příspěvek v diskuzi je naprostý nesmysl a buď je:
- Vymyšlený hoax poškozující tazatele
- Protiprávný exces (zkorumpovaný), jenž by sou šmahem zrušil. Citace „zástupci obecního úřadu“ je další renonc, tuto kompetenci má výhradně nadřízený stavební úřad.
Takže hypotetická informační hodnota je ve stejné rovině, jako
dotaz:
Smí se krást? – Jo, znám jednoho zloděje, kterého zatím nechytili.
Níže uvedený judikát Nejvyššího soudu (z r. 1999), exaktně rozhodl pro
všechny podobné precedenty:
Kdo zatáhne závěsy
Odpovědí na vaše tvrzení o obtěžování pohledem či světlem ze
sousedního okna se pak lze dobrat např. z rozsudku Nejvyššího soudu
České republiky sp. zn. 22 Cdo 1629/99. Podle něho těm, kdo mají faktickou
možnost nahlížet do cizích oken nelze zpravidla uložit, aby provedli
taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučili. Proto je na tom, kdo
se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl opatření, která by tomuto
obtěžování zabránila. Obtěžování pohledem je imisí, proti které
právo poskytuje ochranu jen v případě, jde-li o mimořádnou situaci a
zvlášť závažné a soustavné narušování soukromí vlastníka nebo
uživatele sousední nemovitosti.
Jinými slovy, bude-li sporné okno z hlediska svého umístění a po
technické stránce vyhovovat požadavkům, které stavební úřad při
povolení staveb zkoumá (viz výše), nemá důvod je nepovolit. To, co uvedeno
v ci-tovaném rozsudku, lze analogicky vztáhnout i na popisovaný případ,
tedy pro imise spočívající v obtěžování pohledem a osvětlení zahrady.
Je proto v zásadě na Vás, abyste provedli taková opatření, která by
tvrzenému obtěžování zabránila. Jejich volba je samozřejmě na vás,
musíte však mít na paměti, že se musí jednat o opatření přiměřená
poměrům, abyste to nakonec nebyli vy, kdo narušují sousedské vztahy.
Nejvyšší soud České republiky v uvedeném rozsudku dále uvedl, že aby
bylo možno obtěžování pohledem považovat za imisi, muselo by jít
o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem
narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti;
zpravidla by šlo o případy, kdy vlastnické právo by bylo zneužíváno
k nahlížení do sousední nemovitosti za účelem narušování soukromí
sousedů anebo by došlo ke stavební změně, umožňující nahlížení do
dosud uzavřených prostor, přičemž tuto změnu by neodů-vodňovaly
oprávněné zájmy toho, kdo změnu provedl. Je též třeba vycházet ze
skutečnosti, že obecně nelze ukládat těm, kdo mají faktickou možnost
nahlížet do cizích oken (ale i jinam), aby provedli taková opatření,
kterými by tuto možnost vyloučili; to by znamenalo, že vlastníci
nemovitostí by byli nuceni je ohradit takovým způsobem, že by z nich nebyl
možný výhled na cizí nemovitosti, resp. by byli nuceni zřizovat okna
situovaná jen tak, že by z nich nebylo vidět sousední nemovitosti. Stejně
by bylo třeba ohradit veřejná prostranství, ze kterých je vidět např. do
oken bytů. Proto je – v souladu s dlouhodobě respektovanými
zvyklostmi – na tom, kdo se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl
opatření, která by tomuto obtěžování zabránila. Tomu odpovídá praxe
pořizování záclon, závěsů, žaluzií, neprůhledných plotů apod.,
těmi, kdo nechtějí být takto obtěžováni, nikoliv těmi, kdo by mohli do
domů, příp. jiných nemovitostí nahlížet.
Z uvedeného je tak vidět, že ačkoliv někdo něco pociťuje jako
obtěžování, ale nejde o obtěžování mimořádné, převyšující míru
přiměřenou poměrům, pak se stěží úspěšně dovolá soudní ochrany
podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku.
Doplňuji:
Odkaz ve zdroji obsahuje celé znění Stavebního zákona, kde jsou uvedeny
veškeré zákonné podmínky i postupy stavebních řízení.
Zdroj: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?idBiblio=62549&nr=183~2F2006&rpp=50#local-content