Historie úprav
Odpověděl/a – 13.srpen 16:42
Liší se právě krví, kterou majiteli filtruje.
Doplňuji:
To, že jde o dvě různý ledviny v jednom pacientovi, doplňuješ až
v diskuzi. V takovým případě jde o transplantaci a otázka je spíš pro
lidi z oboru, který se tím roky zabývají. A i tak je úspěšnost
transplantace ne vždy úplně jistá.
Každá z těch dvou ledvin je tvořená buňkama od jinýho člověka.
Jedna je vlastní a druhá od dárce. Ta od dárce by po transplantaci neměla
být rozpoznávána imunitním systémem příjemce. Každá buňka tvořící
darovanou ledviny má totiž odlišný povrchový znaky, tzv. histokompatibilní
glykoproteiny (MHCgp) a další formy povrchovejch proteinů, což dráždí IS
příjemce a může je na základě těhle molekul na povrchu buněk napadat a
ničit.
Dále wiki:
MHCgp jsou proteinové komplexy, které na povrchu buněk presentují vlastní
nebo cizorodé peptidy a ukazují tak imunitnímu systému (IS) případné
patologické stavy buněk či jejich infekci. Různé alelické formy MHCgp
presentují ze stejných proteinů různé peptidické části díky
polymorfismu ve vazebné části, a tak je tkáň od jiného jedince
rozeznávána recipientem (příjemcem) jako cizorodá látka. Při tomto
přímém rozeznávání následně dochází k aktivnímu napadání a
odhojení transplantované tkáně. Přímému rozeznání se dá částečně
předejít transplantacemi od dárce, který je příbuzný s recipientem.
Léčba pacienta nekončí úspěšnou transplantací. Tkáň od dárce je pro recipienta rozeznávána imunitním systémem (IS) jako cizorodá a je aktivně napadána, jako by se jednalo o tkáň infikovanou, nebo jinak patologicky poškozenou. Pacient tak musí být vystaven doživotnímu zvýšenému riziku infekce potlačením IS léky (imunosupresivy).