Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 27.duben 20:56

Nemyslím, protože berou často dobré prachy.
Vědci mají doobré mzdy a adekvátní dle toho, čemu se zrovna věnují / pro koho pracují. Ony taky „výplaty“ a celkové příjmy vědců jsou velmmi různorodé: Konkrétní obor a jejich zaměření, úroveň vzdělání, soukromý X veřejný sektor a ještě k tomu pro koho specificky, pracovní pozice/úmístění a typ zaměstnání, pak taky zkušenosti a případně vlastní zásluhy, pokrok, výsledky, případně jaký úvyzek nebo kolik práce odvedou. Pak může rozhodovat podpora, granty aj. (od státu, organizací). Taky kdo je to vlastně vědec? To není nic určitého, velmi široká kategorie, to jsou desítky možností… tolik kolik je věd a ještě víc (dle toho, na co se ty vědy dělí). Pracují ve výzkumu? Ale ve výzkumu čeho – taky desítky možností a pak ještě rozhoduje, na čem přesně v tom výzkumu pracují, jaká je jejich pozice a náplň práce.
Nějaké možnosti, kde všude se dá „bádat“ (seriozněji a užitečně nebo i méně): https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Seznam_v%C4%9Bd­n%C3%ADch_dis­cipl%C3%ADn

Taky NĚKTEŘÍ vědci mají sice školy i třeba dobrého zaměstnavatele, ale nedá se říct, že by v praxi k něčemu byli (nějaký reálný užitek). Ne každý vědec se podílí na něčem užitečném nebo zásadním, né každý má výsledky, ne každý vědec má důležitou roli (třebaže důležitá věc, projekt/výzkum i tým, on konkrétně může být jen vědecký kontrolor, asistent, poradce, technik aj), každý taky nemusí mít dobré uplatnění (dle oboru), apod.
Někteří jsou „specialisté“ v tom, či onom, ale v praxi jim to k ničemu moc není (tj. odborník přes nějakou kravinu). Nebo jen teoretizují – třeba i bezvýsledně. Plno vědců je taky k ničemu… Úspěšný vědec je většinou dobře ohodnocen i oceněn (doslova cenami i odměnami), kdežto neúspěšný zase až tak dobře ne – ale kolikrát pořád líp než většina ostatních, vykonávající jiné povolání. Taky proč nadhodnocovat ty neúspěšné nebo nepodstatné? Jo, někteří třeba nemají větší mzdu než jen nadprůměr, protože jejich práce nemá až takovou hodnotu. Tak berou třeba „jen“ 40 tisíc nebo i pod…
Je jich spousta (konktétně v ČR desítky tisíc)… ale prostě to neznamená, že všichni nebo třeba jen polovina z nich k něčemu je nebo má třeba jejich práce větší cenu, naž jak je momentálně ohodnocena. Vědcem by mohl být každý, většina populace – ale to neznamená, že by to k něčemu bylo. Stejnětak může být každý právníkem – ale pro společnost by to k ničemu nebylo a byla by to vlastně katastrofa.

Vědci berou v Česku slušné peníze – když to srovnáme s jinými profesemi. Bokem od jejich údajné průměrné mzdy si projdi různé (upozorňuji, že velmi různorodé) nabídky práce pro vědcé, vědecko-výzkumné a vývojové pracovníky a uvidíš, že nabídka ohodnocení se pohybují často nad rámec průměrné mzdy. Berou v ČR v průměru míň než NĚKDE jinde? Jistě, protože existují bohatší země (nebo i ‚technokratič­tější‘) a tam berou mnohem větší prachy i třeba dělníci (kvalifikovaní i nekvalifikovaní). Takže to není tím, že by vědci dostávali málo vzhledem k ostatním. Výpočet mzdy a ohodnocení má svá pravidla, ekonomicky a hodnotově. Mělo by to odpovídat hodnotě, jakou představují. Zaměstnavatelé zde asi konkrétně vědí líp, proč konkrétní vědci berou takový plat (ať už je vysoký nebo nižší). Není to vycucané z prstu. Všechny profese se tím řídí, vědecké pracovníky nevyjímaje. Že by vědci obecně a v průměru neměli dobré uplatnění? To si nemyslím.

Disraeli

Odpověděl/a – 27.duben 21:03

Nemyslím, protože berou často dobré prachy.
Vědci mají doobré mzdy a adekvátní dle toho, čemu se zrovna věnují / pro koho pracují. Ony taky „výplaty“ a celkové příjmy vědců jsou velmmi různorodé: Konkrétní obor a jejich zaměření, úroveň vzdělání, soukromý X veřejný sektor a ještě k tomu pro koho specificky, pracovní pozice/úmístění a typ zaměstnání, pak taky zkušenosti a případně vlastní zásluhy, pokrok, výsledky, případně jaký úvyzek nebo kolik práce odvedou. Pak může rozhodovat podpora, granty aj. (od státu, organizací). Taky kdo je to vlastně vědec? To není nic určitého, velmi široká kategorie, to jsou desítky možností… tolik kolik je věd a ještě víc (dle toho, na co se ty vědy dělí). Pracují ve výzkumu? Ale ve výzkumu čeho – taky desítky možností a pak ještě rozhoduje, na čem přesně v tom výzkumu pracují, jaká je jejich pozice a náplň práce.
Nějaké možnosti, kde všude se dá „bádat“ (seriozněji a užitečně nebo i méně): https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Seznam_v%C4%9Bd­n%C3%ADch_dis­cipl%C3%ADn

Taky NĚKTEŘÍ vědci mají sice školy i třeba dobrého zaměstnavatele, ale nedá se říct, že by v praxi k něčemu byli (nějaký reálný užitek). Ne každý vědec se podílí na něčem užitečném nebo zásadním, né každý má výsledky, ne každý vědec má důležitou roli (třebaže důležitá věc, projekt/výzkum i tým, on konkrétně může být jen vědecký kontrolor, asistent, poradce, technik aj), každý taky nemusí mít dobré uplatnění (dle oboru), apod.
Někteří jsou „specialisté“ v tom, či onom, ale v praxi jim to k ničemu moc není (tj. odborník přes nějakou kravinu). Nebo jen teoretizují – třeba i bezvýsledně. Plno vědců je taky k ničemu… Úspěšný vědec je většinou dobře ohodnocen i oceněn (doslova cenami i odměnami), kdežto neúspěšný zase až tak dobře ne – ale kolikrát pořád líp než většina ostatních, vykonávající jiné povolání. Taky proč nadhodnocovat ty neúspěšné nebo nepodstatné? Jo, někteří třeba nemají větší mzdu než jen nadprůměr, protože jejich práce nemá až takovou hodnotu. Tak berou třeba „jen“ 40 tisíc nebo i pod…
Je jich spousta (konktétně v ČR desítky tisíc)… ale prostě to neznamená, že všichni nebo třeba jen polovina z nich k něčemu je nebo má třeba jejich práce větší cenu, naž jak je momentálně ohodnocena. Vědcem by mohl být každý, většina populace – ale to neznamená, že by to k něčemu bylo. Stejnětak může být každý právníkem – ale pro společnost by to k ničemu nebylo a byla by to vlastně katastrofa.

Vědci berou v Česku slušné peníze – když to srovnáme s jinými profesemi. Bokem od jejich údajné průměrné mzdy si projdi různé (upozorňuji, že velmi různorodé) nabídky práce pro vědcé, vědecko-výzkumné a vývojové pracovníky a uvidíš, že nabídka ohodnocení se pohybují často nad rámec průměrné mzdy. Berou v ČR v průměru míň než NĚKDE jinde? Jistě, protože existují bohatší země (nebo i ‚technokratič­tější‘) a tam berou mnohem větší prachy i třeba dělníci (kvalifikovaní i nekvalifikovaní). Takže to není tím, že by vědci dostávali málo vzhledem k ostatním. Výpočet mzdy a ohodnocení má svá pravidla, ekonomicky a hodnotově. Mělo by to odpovídat hodnotě, jakou představují. Zaměstnavatelé zde asi konkrétně vědí líp, proč konkrétní vědci berou takový plat (ať už je vysoký nebo nižší). Není to vycucané z prstu. Všechny profese se tím řídí, vědecké pracovníky nevyjímaje. Že by vědci obecně a v průměru neměli dobré uplatnění? To si nemyslím.
Čím důležitější obor i role – tím větší plat; čím lepší zaměstnavatel – tím lepší plat, čím vyšší akademické vzdělání a titul – tím často větší plat; čím lepší výsledky – tím často lepší odměny. Mělo by to odpovídat a být spravedlné.