Historie úprav

Filip84

Odpověděl/a – 2.duben 2:24

Z ryze sociologického hlediska je nesmyslné stavět závěry na personální zkušenosti. Ta je determinována kognitivním zkreslením, sociálním prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje (česká společnost je značně fragmentisována, byť to technicky myslícím gumám, poněkud, nedochází! 😅) a velikostí sociálního fondu.

Dnes je jedno velké specifikum, které nikdy v historii nebylo a které, pro toto, považuju za potřebné zmínit hned úvodem:** výše nákladů na bydlení** (nájemné / hypotéka, energie a služby s tím spojené) je nejvyšší, jaká kdy byla v historii.

Náklady na třípokojový byt pro rodinu, „s inkasem“, se pohybují někde mezi Kč 12,000.00 (městský byt, někde v Lidové republice Sudety, zejména v ÚLDR) až Kč 50,000.00 (soukromý byt, centrum obce Hlavní město Praha, Brna, atp.) měsíčně.

Minimální mzda (čistá, zde budeme kalkulovat pouze s čistou mzdou!) se pohybuje mezi Kč 16,442.00 – Kč 19,569.00 (to nejnižší = 0 dětí, to nejvyšší = 2 děti; více dětí dnes mladí nemají 😅).

Medián mzdy (za 3. čtvrtletí 2023, novější statistiky ještě nejsou k disposici) je Kč 30,087.00 – Kč 33,142.00 (opět: 0 dětí, 2 děti).

Pokud je příjem domácnosti tvořen minimální mzdou 2 osob, má bezdětný pár k disposici Kč 32,884.00. Vezmeme-li průměrné náklady za dvoupokojový byt někde kolem Kč 17,000.00 měsíčně, tvoří to 51.70% příjmů domácnosti.

Pokud je příjem domácnosti tvořen dvěma mediány mzdy 2 osob, má pár se dvěma dětmi k disposici Kč 66,284.00 měsíčně. Vezmeme-li průměrné náklady na třípokojový byt někde kolem Kč 20,000.00 měsíčně, tvoří to 31% příjmů domácnosti.

V reálném prostředí je málo mladých párů, které by dosáhly alespoň na ten medián mzdy, zvlášť, pokud mají dvě malé děti, jeden z rodičů je na rodičovské dovolené, atp. V reálu se tak, zase, budou náklady na bydlení pohybovat kolem 50% měsíčních příjmů domácnosti.

Nikdy tomu tak nebylo.

V roce 1989 byl medián mzdy Kčs 3,000.00 hrubého. Výpočet čisté mzdy je, na jedné straně, jednodušší, protože nebylo odvodů na veřejné zdr.pojištění, a na státní politiku zaměstnanosti, na druhé straně bylo v ČSSR velmi progresivní zdanění (nedanily se pouze platy a mzdy do Kčs 200.00 měsíčně).

Pokud by byl pár bezdětný a příjem tvořily dva mediány (Kčs 6,000.00), každý by zaplatil na dani Kčs 320.00, a ze zbytku 20%, tj. Kčs 536.00 + Kčs 320.00 = Kčs 856.00, tj. čistý příjem domácnosti by činil Kčs 4,288.00.

Náklady na bydlení se pohybovaly mezi Kčs 150.00 za státní byt po cca Kčs 400.00 za družstevní byt, tj. mezi 3.50 – 9.33%! To je, poněkud, podstatný rozdíl, že?

Minimální mzdu neměla ČSSR uzákoněnu, v praxi se pohybovala kolem Kčs 900.00 (v té době). Zde by byl odvod Kčs 74.00 + 12% ze zbytku, tj. Kčs 99.12, čistá mzda páru s minimální mzdou by tak byla Kčs 1,601.76. Při nákladech na bydlení Kčs 120.00 – Kčs 300.00 (státní, družstevní, dvoupokojový byt) se jedná o 7.50 – 19% měsíčních příjmů domácnosti!

Ano, byly jiné problémy: na byty se čekalo dlouho. I na družstevní. Tam bylo nutno „dobrovolně“ (a bezplatně) něco odpracovat, atd. Jenže pořád se bavíme o nákladech na bydlení kolem 10 – 20% příjmů!

Ta otázka zní jinak: to, že jsou dnes extrémní náklady na bydlení, to víme. (kdo neví, tak je dilino!). Proč, v takové realitě, musí mladí řešit hypotéky, nájmy? Proč s tím rodiče nekalkulovali a nezajistili dvougenerační domek, dvougenerační byt, no a nebo, třeba (v době, kdy to bylo levnější, ještě) nekoupili druhý, třeba dvoupokojový (nebo 1+1), byt, kam by se teďka vystěhovali „na vejminek“, aby mohli ten větší (3+1, většinou, že?) byt přenechat mladým? To je řečnická otázka, na ni tady odpověď nenajdeme.

Pak jsou otázky, které také směřují na tu předchozí generaci: proč stoupá spotřeba jídla z fastfoodu? Proč stoupá nákup hotových jídel (z řetězců, obchodů …)? Protože nenaučili „mladou“ vařit (mladý už vůbec neumí vařit – mamánek! 👌😅)? Protože je „mladá“ zdechlá vařit?

Jasně, může být. Může být, že si to mladí „poserou“ sami, utratí prachy za tenisky „Air“ za Kč 5,000.00 – Kč 10,000.00, za placatý iPhone Kč 30,000.00 prakticky každej rok, atp. No, to by potom nevyšli ani s 2× průměrnou mzdou, ve vlastním bytě a bez fakanů. Může bejt, co by nemohlo.

Realita se však jeví, spíš, taková, že mladí jsou poznamenáni hyperprotektivní výchovou, nic moc praktického neumí, a pokud nenavaří „mamá“, musí platit těžký peníz za služby (protože ty dneska nejsou dotované). Do toho se jim rodičové vůbec nepostarali, ani do startu, o nějaké cenově dostupné bydlení, a do toho na ně stát sere zvysoka a obce nadvakrát, protože to je „trend“, zbavovat se obecních bytů.

Myslím, že základní problém není na straně té mladé generace, ať už je jakákoli. Tak jako v průměru, statisticky, že?

Filip84

Odpověděl/a – 2.duben 2:25

Z ryze sociologického hlediska je nesmyslné stavět závěry na personální zkušenosti. Ta je determinována kognitivním zkreslením, sociálním prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje (česká společnost je značně fragmentisována, byť to technicky myslícím gumám, poněkud, nedochází! 😅) a velikostí sociálního fondu.

Dnes je jedno velké specifikum, které nikdy v historii nebylo a které, pro toto, považuju za potřebné zmínit hned úvodem: výše nákladů na bydlení (nájemné / hypotéka, energie a služby s tím spojené) je nejvyšší, jaká kdy byla v historii.

Náklady na třípokojový byt pro rodinu, „s inkasem“, se pohybují někde mezi Kč 12,000.00 (městský byt, někde v Lidové republice Sudety, zejména v ÚLDR) až Kč 50,000.00 (soukromý byt, centrum obce Hlavní město Praha, Brna, atp.) měsíčně.

Minimální mzda (čistá, zde budeme kalkulovat pouze s čistou mzdou!) se pohybuje mezi Kč 16,442.00 – Kč 19,569.00 (to nejnižší = 0 dětí, to nejvyšší = 2 děti; více dětí dnes mladí nemají 😅).

Medián mzdy (za 3. čtvrtletí 2023, novější statistiky ještě nejsou k disposici) je Kč 30,087.00 – Kč 33,142.00 (opět: 0 dětí, 2 děti).

Pokud je příjem domácnosti tvořen minimální mzdou 2 osob, má bezdětný pár k disposici Kč 32,884.00. Vezmeme-li průměrné náklady za dvoupokojový byt někde kolem Kč 17,000.00 měsíčně, tvoří to 51.70% příjmů domácnosti.

Pokud je příjem domácnosti tvořen dvěma mediány mzdy 2 osob, má pár se dvěma dětmi k disposici Kč 66,284.00 měsíčně. Vezmeme-li průměrné náklady na třípokojový byt někde kolem Kč 20,000.00 měsíčně, tvoří to 31% příjmů domácnosti.

V reálném prostředí je málo mladých párů, které by dosáhly alespoň na ten medián mzdy, zvlášť, pokud mají dvě malé děti, jeden z rodičů je na rodičovské dovolené, atp. V reálu se tak, zase, budou náklady na bydlení pohybovat kolem 50% měsíčních příjmů domácnosti.

Nikdy tomu tak nebylo.

V roce 1989 byl medián mzdy Kčs 3,000.00 hrubého. Výpočet čisté mzdy je, na jedné straně, jednodušší, protože nebylo odvodů na veřejné zdr.pojištění, a na státní politiku zaměstnanosti, na druhé straně bylo v ČSSR velmi progresivní zdanění (nedanily se pouze platy a mzdy do Kčs 200.00 měsíčně).

Pokud by byl pár bezdětný a příjem tvořily dva mediány (Kčs 6,000.00), každý by zaplatil na dani Kčs 320.00, a ze zbytku 20%, tj. Kčs 536.00 + Kčs 320.00 = Kčs 856.00, tj. čistý příjem domácnosti by činil Kčs 4,288.00.

Náklady na bydlení se pohybovaly mezi Kčs 150.00 za státní byt po cca Kčs 400.00 za družstevní byt, tj. mezi 3.50 – 9.33%! To je, poněkud, podstatný rozdíl, že?

Minimální mzdu neměla ČSSR uzákoněnu, v praxi se pohybovala kolem Kčs 900.00 (v té době). Zde by byl odvod Kčs 74.00 + 12% ze zbytku, tj. Kčs 99.12, čistá mzda páru s minimální mzdou by tak byla Kčs 1,601.76. Při nákladech na bydlení Kčs 120.00 – Kčs 300.00 (státní, družstevní, dvoupokojový byt) se jedná o 7.50 – 19% měsíčních příjmů domácnosti!

Ano, byly jiné problémy: na byty se čekalo dlouho. I na družstevní. Tam bylo nutno „dobrovolně“ (a bezplatně) něco odpracovat, atd. Jenže pořád se bavíme o nákladech na bydlení kolem 10 – 20% příjmů!

Ta otázka zní jinak: to, že jsou dnes extrémní náklady na bydlení, to víme. (kdo neví, tak je dilino!). Proč, v takové realitě, musí mladí řešit hypotéky, nájmy? Proč s tím rodiče nekalkulovali a nezajistili dvougenerační domek, dvougenerační byt, no a nebo, třeba (v době, kdy to bylo levnější, ještě) nekoupili druhý, třeba dvoupokojový (nebo 1+1), byt, kam by se teďka vystěhovali „na vejminek“, aby mohli ten větší (3+1, většinou, že?) byt přenechat mladým? To je řečnická otázka, na ni tady odpověď nenajdeme.

Pak jsou otázky, které také směřují na tu předchozí generaci: proč stoupá spotřeba jídla z fastfoodu? Proč stoupá nákup hotových jídel (z řetězců, obchodů …)? Protože nenaučili „mladou“ vařit (mladý už vůbec neumí vařit – mamánek! 👌😅)? Protože je „mladá“ zdechlá vařit?

Jasně, může být. Může být, že si to mladí „poserou“ sami, utratí prachy za tenisky „Air“ za Kč 5,000.00 – Kč 10,000.00, za placatý iPhone Kč 30,000.00 prakticky každej rok, atp. No, to by potom nevyšli ani s 2× průměrnou mzdou, ve vlastním bytě a bez fakanů. Může bejt, co by nemohlo.

Realita se však jeví, spíš, taková, že mladí jsou poznamenáni hyperprotektivní výchovou, nic moc praktického neumí, a pokud nenavaří „mamá“, musí platit těžký peníz za služby (protože ty dneska nejsou dotované). Do toho se jim rodičové vůbec nepostarali, ani do startu, o nějaké cenově dostupné bydlení, a do toho na ně stát sere zvysoka a obce nadvakrát, protože to je „trend“, zbavovat se obecních bytů.

Myslím, že základní problém není na straně té mladé generace, ať už je jakákoli. Tak jako v průměru, statisticky, že?