Historie úprav
Odpověděl/a – 1.duben 9:39
Autor neuvedl zdroj informací. nejde o obecný názor, ale názor nkolika jedinců a pohled cizinců na české Velikonoce.
Jak vidí české Velikonoce v zahraničí? Sadomasochistické, barbarské a hulvátské
Jilnak Velikonoce jsou nejvíce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Právě na začátku Pesachu se podle Nového zákona mělo odehrát Ježíšovo ukřižování, událost klíčová pro zformování pozdější křesťanské věrouky. Na Velký pátek, je státní svátek, který se se začal slavit asi před 5 lety.
Na Velký pátek byl podle tradice Ježíš odsouzen k smrti a dopoledne
ukřižován.
Je spojen s řadou pověr, tedy lidové tradice. Bohoslužby na Velký pátek
v kostele – křížová cesta, utichnou zvonyx, protože odletělyx do
ˇŘíma. . Na venkově si absenci zvuku zvonů lidé připomínají průvody
malých chlapců s řehtačkami. Nahrazují informaci o času, který dříve
hlásily právě kostelní zvony.
V minulosti byl Velký pátek vůbec dnem mnoha tradic a pověr. Vstávalo se před východem slunce, jedla se jen bezmasá jídla připravená den předen, nesměly se dělat žádné domácí ani zahradní práce otvíraly se skály s pokladem. Svědčí o tom i Erbenova balada Poklad. Šlehání díovkem prouitekem symboolické., souvisí s tím, že Velikonoce jsou jarnoím svátkem, kdy se všechno v přírtodě zelená a raší, . Tedy i dívky vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.“
Pokud ěkdo šleháním ublíží, je gauener, a násilník, který si neváží tradice a ukazuje svou moc. . Záleží na každém jedinci, jeho úhlu pohledu. Jako vždy platí- všeho s míorou
Odpověděl/a – 1.duben 9:42
Zajoímká mě, kdo tato slvoa řekl,. Z odkazu jsem zjistila, že jde o ojedinělé, nikoliv obecné názory, jak výlývá z Vašeho dotazu. Z odkazů, které jsem našla,l jde obecný názor, ale názor nkolika našich jedinců. Pohled cizinců měšnezajímá, také neřeším jejich tradicel
Jak vidí české Velikonoce v zahraničí? Sadomasochistické, barbarské a hulvátské
Jilnak Velikonoce jsou nejvíce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Právě na začátku Pesachu se podle Nového zákona mělo odehrát Ježíšovo ukřižování, událost klíčová pro zformování pozdější křesťanské věrouky. Na Velký pátek, je státní svátek, který se se začal slavit asi před 5 lety.
Na Velký pátek byl podle tradice Ježíš odsouzen k smrti a dopoledne
ukřižován.
Je spojen s řadou pověr, tedy lidové tradice. Bohoslužby na Velký pátek
v kostele – křížová cesta, utichnou zvonyx, protože odletělyx do
ˇŘíma. . Na venkově si absenci zvuku zvonů lidé připomínají průvody
malých chlapců s řehtačkami. Nahrazují informaci o času, který dříve
hlásily právě kostelní zvony.
V minulosti byl Velký pátek vůbec dnem mnoha tradic a pověr. Vstávalo se před východem slunce, jedla se jen bezmasá jídla připravená den předen, nesměly se dělat žádné domácí ani zahradní práce otvíraly se skály s pokladem. Svědčí o tom i Erbenova balada Poklad. Šlehání díovkem prouitekem symboolické., souvisí s tím, že Velikonoce jsou jarnoím svátkem, kdy se všechno v přírtodě zelená a raší, . Tedy i dívky vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.“
Pokud ěkdo šleháním ublíží, je gauener, a násilník, který si neváží tradice a ukazuje svou moc. . Záleží na každém jedinci, jeho úhlu pohledu. Jako vždy platí- všeho s míorou
Odpověděl/a – 1.duben 9:52
Zajoímká mě, kdo tato slvoa řekl,. Z odkazu jsem zjistila, že jde o ojedinělé, nikoliv obecné názory, jak výlývá z Vašeho dotazu. Z odkazů, které jsem našla,l jde obecný názor, ale názor nkolika našich jedinců. Pohled cizinců měšnezajímá, také neřeším jejich tradicel
Jak vidí české Velikonoce v zahraničí? Sadomasochistické, barbarské a hulvátské
Jilnak Velikonoce jsou nejvíce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Právě na začátku Pesachu se podle Nového zákona mělo odehrát Ježíšovo ukřižování, událost klíčová pro zformování pozdější křesťanské věrouky. Na Velký pátek, je státní svátek, který se se začal slavit asi před 5 lety.
Na Velký pátek byl podle tradice Ježíš odsouzen k smrti a dopoledne
ukřižován.
Je spojen s řadou pověr, tedy lidové tradice. Bohoslužby na Velký pátek
v kostele – křížová cesta, utichnou zvonyx, protože odletělyx do
ˇŘíma. . Na venkově si absenci zvuku zvonů lidé připomínají průvody
malých chlapců s řehtačkami. Nahrazují informaci o času, který dříve
hlásily právě kostelní zvony.
V minulosti byl Velký pátek vůbec dnem mnoha tradic a pověr. Vstávalo se před východem slunce, jedla se jen bezmasá jídla připravená den předen, nesměly se dělat žádné domácí ani zahradní práce otvíraly se skály s pokladem. Svědčí o tom i Erbenova balada Poklad. Šlehání díovkem prouitekem symboolické., souvisí s tím, že Velikonoce jsou jarnoím svátkem, kdy se všechno v přírtodě zelená a raší, . Tedy i dívky vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.“
Pokud ěkdo šleháním ublíží, je gauener, a násilník, který si neváží tradice a ukazuje svou moc. . Záleží na každém jedinci, jeho úhlu pohledu. Jako vždy platí- všeho s míorou
Kromě toho výraz pomlázka není od slovesa mlátit, ale mladit, tedy pomlázka omlazujel.
Odpověděl/a – 3.duben 13:08
Zajmá mě, kdo tato slova řekl,. Z odkazu jsem zjistila, že jde o ojedinělé, nikoliv obecné názory, Z odkazů, které jsem našla,l jNede tedy o obecný názor, ale názor nkolika našich jedinců. Pohled cizinců mě nezajímá, také neřeším jejich tradicel
Jak vidí české Velikonoce v zahraničí? Sadomasochistické, barbarské a hulvátské
Jinak Velikonoce jsou nejvíce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Právě na začátku Pesachu se podle Nového zákona mělo odehrát Ježíšovo ukřižování, událost klíčová pro zformování pozdější křesťanské věrouky. Na Velký pátek, je státní svátek, který se se začal slavit asi před 5 lety.
Na Velký pátek byl podle tradice Ježíš odsouzen k smrti a dopoledne
ukřižován.
Den spojený s řadou pověr, tedy lidové tradice. Bohoslužby na Velký
pátek v kostele – křížová cesta, utichnou zvony, protože odletěly do
ˇŘíma. . Na venkově si absenci zvuku zvonů lidé připomínají průvody
malých chlapců s řehtačkami. Nahrazují informaci o času, který dříve
hlásily právě kostelní zvony.
V minulosti byl Velký pátek vůbec dnem mnoha tradic a pověr. Vstávalo se před východem slunce, jedla se jen bezmasá jídla připravená den předen, nesměly se dělat žádné domácí ani zahradní práce otvíraly se skály s pokladem. Svědčí o tom i Erbenova balada Poklad. Šlehání dívek proutkemm symbolické., souvisí s tím, že Velikonoce jsou jarním svátkem, kdy se všechno v přírtodě zelená a raší, . Tedy i dívky vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.“
Pokud někdo šleháním ublíží, je gauener a násilník, který si neváží tradice a ukazuje svou moc. či se chde nějak dívce pomstít. Záleží na každém jedinci, jeho úhlu pohledu. Jako vždy platí- všeho s mírou
Kromě toho výraz pomlázka není od slovesa mlátit, ale mladit, tedy pomlázka omlazujel.
Odpověděl/a – 18.duben 13:57
Zajmá mě, kdo tato slova řekl,. Z odkazu jsem zjistila, že jde o ojedinělé, nikoliv obecné názory, Z odkazů, které jsem našla, vyxplývá, že že nrjede tedy o obecný názor, ale názor nkolika našich jedinců. Pohled cizinců mě nezajímá, také neřeším jejich tradice.
Proč ojedinělé názor zevšečobecnujete?
Jak vidí české Velikonoce v zahraničí? Sadomasochistické, barbarské a hulvátské
Jinak Velikonoce jsou nejvíce spjaty s židovským svátkem Pesach, který připomíná odchod Izraelitů z egyptského otroctví. Právě na začátku Pesachu se podle Nového zákona mělo odehrát Ježíšovo ukřižování, událost klíčová pro zformování pozdější křesťanské věrouky. Na Velký pátek, je státní svátek, který se se začal slavit asi před 5 lety.
Na Velký pátek byl podle tradice Ježíš odsouzen k smrti a dopoledne
ukřižován.
Den spojený s řadou pověr, tedy lidové tradice. Bohoslužby na Velký
pátek v kostele – křížová cesta, utichnou zvony, protože odletěly do
ˇŘíma. . Na venkově si absenci zvuku zvonů lidé připomínají průvody
malých chlapců s řehtačkami. Nahrazují informaci o času, který dříve
hlásily právě kostelní zvony.
V minulosti byl Velký pátek vůbec dnem mnoha tradic a pověr. Vstávalo se před východem slunce, jedla se jen bezmasá jídla připravená den předen, nesměly se dělat žádné domácí ani zahradní práce otvíraly se skály s pokladem. Svědčí o tom i Erbenova balada Poklad. Šlehání dívek proutkemm symbolické., souvisí s tím, že Velikonoce jsou jarním svátkem, kdy se všechno v přírtodě zelená a raší, . Tedy i dívky vyšlehání rády přijmou, protože vědí, že je má omladit a zkrášlit. Zkrátka jak se říkává: „Komu se o Velikonocích vyšlehá, nedostane prašiviny.“
Pokud někdo šleháním ublíží, je gauener a násilník, který si neváží tradice a ukazuje svou moc. či se chde nějak dívce pomstít. Záleží na každém jedinci, jeho úhlu pohledu. Jako vždy platí- všeho s mírou
Kromě toho výraz pomlázka není od slovesa mlátit, ale mladit, tedy pomlázka omlazujel.
