Odpověděl/a – 26.březen 21:13
Já jsem četl desítky knih od různé řady autorů převážně
z 19. nebo počátku 20. století – vědecké (odborné) i scifi, které
„předvídaly“ hromadu technologií, vynálezů a objevů. Náhoda to
samozřejmě není, ale jejich předvídání je vcelku jednoduché… Tedy
není to žádné voodoo ani náhoda (jako náhoda v jakém smyslu?).
Zkrátka autoři buď byli vědci nebo do vědy zažraní a nad podobnými
vynálezy se prostě zamysleli. Za jedno čistá fatazie (co by mohlo být), za
druhé opatřená o jisté vědecké náležitosti. I když to třeba podle
jejich popisů nefungovalo a nebylo vždy přesně tak, jak si to oni
představovali. Někteří auroři byli blízko (tomu popisu toho budoucího
vynálezu) jiní trochu dále. Ale celá tato „magie“ na tomto poli není
ničím nadpřirozeným ani šíleným. Různí autoři desítky let píšou
o něčem, co teprve bude. A často se trefili i s téměř dokonalou
přesností.
Fantazie/představivost + kreativita, nápaditost (můžou, ale taky nemusí být totožné s tím předchozím) + nějaké vědecké znalosti + nějaký vědecký základ/znalosti, technologie v současnosti, ze kterého by se mohlo dát vycházet (v praxi anebo v teorii – pro predikci). A můžeš z toho mít nějaký budoucí vynález.
Na konci 18. století můžu předpovídat různé parní vynálezy – už
mám dokonce vynalezený první parní stroj (i když veřejnosti a vědci
zatím moc neuznávaný – BTW vtipná ta vědecká objektivita, nezaujatost a
otevřenost. Jakýkoli skepticismus k duši, nepoznanému, „nadpřirozenu“,
bohu aj. ale de facto každý velký vynález/objev byl tvrdě zpochybňován,
zesměšňován a byly vytvářené šíleené „protiteorie“ proč je to
šílenost a proč to nemůže existrovat. U stovky různých vědeckých
objevů a vynálezů). Akorát si tu myšlenku zvětším a spojím s něčím
dalším, třeba většími technologiemi a třeba lodí – a hle:
parník.
Můžu na počátku 19. století předpovídat samojezdící kočáry (bez
koní) nebo něco jako auta… máme páru a různé technologie/průmysl,
jistou automatičnost a strojovou propracovanost. Proč by to nějak nemohlo
jezdit „samo“, či na základě nějaké technologie.
Na základě vědeckých poznatků (a vývoje vědy a techniky) můžu
předpovídat lety do vesmíru a na Měsíc… přestože myšlenky cestováním
vesmírem jsou staré tisíce let, zde poprvé se skloubí
z technikou/vědou – protože k tomu směřuje a de facto to není daleko.
Jistě první let do vsemíru byl až na počátku 60. let, ale pracovalo se na
tom už roky předtím, ve (vědecké) teorii to existovalo už desítky let
předtím a věda/technolohiemi k tomu pomalu spěly i mnohem delší dobu.
A tak i o celé století předtím se můžu zamyslet nad tím, jak by to
bylo vědecky/technicky proveditelné (už máme balony a postupně
i složitější létací stroje, už máme páru a další, už máme kovové
přístoje, už máme teorie toho a onoho, už existuje taková a maková
technologie, atd atd). Wells o tom psal, Verne o tom psal (1865) a řada
dalších.
Můžu předvídat atomovou bombu a obecně jaedrnou energii na samém počátku
20. století – třeba i 40 let před vznikem první atomové bomby, dávno
před 2. sv. i projetem Manhattan. Jak? Atomových teorií je hromada díky
třeba J. Daltonovi (už od počátku 19. století – nemluvě o starších
teoriích), už známe radioaktivitu i E = mc² a přestože ještě nebylo
objeveno jaderné štěpení – dá se toho spoustu vymyslet a představit si
na základě teorií o atomech a spol a „předvídat“ na základě toho
budoucnost. O atomovém výbuchu jsem četl v knížce z r. 1914 od H. G.
Wellse (i když si to představoval trochu jinak – ale neméně ničivě).
A psal o různých vynálezech dávno před tím, než byly vynalezeny
(některé doteď nebyly ;)).
Základ je bujná představivost (to neznamená
nereálná/neuskutečnitelná) a věda. Vycházím z toho, co je, z toho, co
může být a spojím to nějak s vědou nebo předpokládanou vědou
(budoucími/možnými technologiemi). Cokoli, co si dokážeme představit
může NĚKDY, NĚJAK NĚKDE (za nějakých okolností) existovat / fungovat.
Jen je potřeba se zamyslet JAK – a pak tomu dodat vědeckost – nemusí
nutně ještě dojít k přímému objevu, ale třeba to jen nastínit nebo se
to pokusit racionálně vysvětlit – tu funkci (= scifi a jiné). Dodat tomu
nápadu nádech vědeckosti.
Takových děl existují stovky, takových autorů desítky. Tos na takovou
vědeckou predikci od autora dobrodružné literatury, narazil opravdu poprvé.
Vždyť se neustále spekuluje o tom, jak vědci a různí autoři (scifi)
přepověděli o desítky nebo i o sto let dříve nějaký ten vynález. Na
některé se třeba ještě i stále čeká (scifi je bohatá a autoři měli
skvělou představivost a vědecké znalosti už v 19./20. století).
Odpověděl/a – 26.březen 21:22
Četl jsem desítky knih od různé řady autorů převážně z 19. nebo
počátku 20. století – vědecké (odborné) i scifi, které
„předvídaly“ hromadu technologií, vynálezů a objevů. Náhoda to
samozřejmě není, ale jejich předvídání je vcelku jednoduché… Tedy
není to žádné vúdú ani náhoda (náhoda v jakém smyslu?).
Ten autor o tom píše na základě něčeho.. současných nebo svých
poznatků a své představivosti.
Zkrátka autoři buď byli vědci nebo do vědy zažraní a nad podobnými
vynálezy se prostě zamysleli. Za jedno čistá fatazie (co by mohlo být), za
druhé opatřená o jisté vědecké náležitosti. I když to třeba podle
jejich popisů nefungovalo a nebylo vždy přesně tak, jak si to oni
představovali. Někteří auroři byli blízko (tomu popisu toho budoucího
vynálezu) jiní trochu víc mimo. Ale celá tato „magie“ na tomto poli
není ničím nadpřirozeným ani šíleným. Dokonce ani až tak překvapivým.
Různí autoři desítky let píšou o něčem, co teprve bude. A často se
trefili i s téměř dokonalou přesností.
Fantazie/představivost + kreativita, nápaditost (můžou, ale taky nemusí být totožné s tím předchozím) + nějaké vědecké znalosti + nějaký vědecký základ/znalosti, technologie v současnosti, ze kterého by se mohlo dát vycházet (v praxi anebo v teorii – pro predikci). A můžeš z toho mít nějaký budoucí vynález.
Na konci 18. století můžu předpovídat různé parní vynálezy – už
mám dokonce vynalezený první parní stroj (i když veřejnosti a vědci
zatím moc neuznávaný – BTW vtipná ta vědecká společnosti a jejich
objektivita, nezaujatost a otevřenost. Jakýkoli skepticismus/cynismus
k duši, nepoznanému, „nadpřirozenu“, bohu aj. ale de facto každý
velký vynález/objev byl na počátku tvrdě zpochybňován, zesměšňován a
byly vytvářené šíleené „protiteorie“ proč je to šílenost a proč to
nemůže existrovat. Klidně i dlouhé roky. U stovky různých vědeckých
objevů a vynálezů). Akorát si tu myšlenku zvětším a spojím s něčím
dalším, třeba většími technologiemi a třeba lodí – a hle: mám
parník. Dvacet, třicet let před jeho první výrobou.
Můžu na počátku 19. století předpovídat samojezdící kočáry (bez
koní) nebo něco jako auta… máme páru a různé technologie/průmysl,
jistou automatičnost a strojovou propracovanost. Proč by to nějak nemohlo
jezdit „samo“, či na základě nějaké technologie?
Na základě vědeckých poznatků (a vývoje vědy a techniky) můžu
předpovídat lety do vesmíru a na Měsíc… přestože myšlenky cestováním
vesmírem jsou staré tisíce let, zde poprvé se skloubí
z technikou/vědou – a moderními poznatky – protože k tomu směřuje a
de facto to není nějak daleko. Jistě první let do vsemíru byl až na
počátku 60. let, ale pracovalo se na tom už roky předtím, ve (vědecké)
teorii to existovalo už desítky let předtím a věda/technolohiemi k tomu
pomalu spěly už mnohem delší dobu. A tak i o celé století předtím se
můžu zamyslet nad tím, jak by to bylo vědecky/technicky proveditelné (už
máme balony a postupně i složitější létací stroje, už máme páru a
další, už máme kovové přístoje, už máme teorie toho a onoho, už
existuje taková a maková technologie, atd atd). Wells o tom psal, Verne
o tom psal (1865) a řada dalších.
Můžu předvídat atomovou bombu a obecně jaedrnou energii na samém počátku
20. století – třeba i 40 let před vznikem první atomové bomby, dávno
před 2. sv. i projetem Manhattan. Jak? Atomových teorií je hromada díky
třeba J. Daltonovi (už od počátku 19. století – nemluvě o starších
teoriích), už známe radioaktivitu i E = mc² a přestože ještě nebylo
objeveno jaderné štěpení – dá se toho spoustu vymyslet a představit si
na základě teorií o atomech a spol a „předvídat“ díky tomu
budoucnost. O atomovém výbuchu jsem četl v knížce vydané r. 1914 od H.
G. Wellse (i když si to představoval trochu jinak – ale neméně
ničivě). A psal o různých vynálezech dávno před tím, než byly
vynalezeny (některé doteď nebyly ;)).
Základ je bujná představivost (to neznamená nereálná/neuskutečnitelná) a věda. Vycházím z toho, co je, z toho, co může být a spojím to nějak s vědou nebo předpokládanou vědou (budoucími/možnými technologiemi). Cokoli, co si dokážeme představit může NĚKDY, NĚJAK NĚKDE (za nějakých okolností) existovat / fungovat. Jen je potřeba se zamyslet JAK – a pak tomu dodat vědeckost – nemusí nutně ještě dojít k přímému objevu, ale třeba to jen nastínit nebo se to pokusit racionálně vysvětlit – tu funkci (= scifi a jiné). Dodat tomu nápadu nádech vědeckosti. Nemůžeme si představit ěnco, co by nějak nemohlo existovat. Naopak! Naše mysl je nejspíš dost omezená a naše znalosti nicotné… může jistě existovat něco, o čem nemáme ani páru a co si ani představit nedokážeme (na co naše mysl / chápání – ale ani představivost nestačí).
Takových děl existují stovky, takových autorů desítky. Tos na takovou vědeckou predikci od autora dobrodružné literatury, narazil opravdu poprvé? :O Vždyť se neustále spekuluje o tom, jak různí autoři (scifi) přepověděli o desítky nebo i o sto let dříve nějaký ten vynález. Na některé se třeba ještě i stále čeká (scifi je bohatá a autoři měli skvělou představivost a vědecké znalosti už v 19./20. století).