Historie úprav

EKSOT123

Odpověděl/a – 18.únor 17:32

Nevím, k čemu se mám přiklonit. Kdysi jsem slyšel údajný důkaz evoluce, která proběhla na nějakém ostrově: po místní katastrofě se změnila skladba potravy ptactva a výsledkem mělo být, že se tam prosadily pěnkavy s menšími zobáky, lépe schopné přijímat nový druh potravy. Docela jsme se na zemědělské univerzitě zabývali i genetikou a já si prostě nevím, jestli místo proklamované evoluce tam nedošlo k pouhému ochuzení genomu pěnkav. Že z různých typů pěnkav tam převládly a přežily pouze ty s menšími zobáky. Takže nevzniklo nic nového, podobně jako nevznikají žádné nové druhy ani nikde jinde. Máme přece miliony druhů organismů, každým dnem na Zemi vymírá spousta těchto druhů, ale nikde nevzniká nic nového. Vlastně ano, uvedu několik příkladů:

• Chuck Norris jednou kopl koně do brady. Potomci toho zvířete jsou dnes známí jako žirafy!
• Jak vznikla kráva Milka? Zfialověla poté, co ji podojil Chuck Norris.
• Kdysi dávno potkal Chuck Norris medvěda. Ten se tak vyděsil, že mu zbělela srst a utekl až za polární kruh.

Proto je snad něco pravdy na tom, co píše Aliendron, k výraznější evoluci je třeba výraznějších podnětů. Ve skutečnosti se vědci příliš nezabývají nebo nechtějí zabývat možnými mechanismy evoluce. Píše se např. o vlivech mutací, tedy jaderných genetických změn. Podle mě je ale výraznějším činitelem dlouhodobý nemutantní tlak prostředí, organismy se přizpůsobují měnícím se podmínkám pomocí, což je provázeno mimojadernými genetickými změnami. Zřejmě pak existuje mechanismus, jak se tyto mimojaderné, nechromozomální genetické změny postupně přenáší na chromozomální. Tím se ale vědci nezabývají.
Takže nějaké malé evoluční změny si myslím, že probíhají, ale úbytek druhů zřejmě vždy mnohonásobně převládal nad přírůstkem. Ale kdoví.

EKSOT123

Odpověděl/a – 18.únor 17:38

Nevím, k čemu se mám přiklonit. Kdysi jsem slyšel údajný důkaz evoluce, která proběhla na nějakém ostrově: po místní katastrofě se změnila skladba potravy ptactva a výsledkem mělo být, že se tam prosadily pěnkavy s menšími zobáky, lépe schopné přijímat nový druh potravy. Docela jsme se na zemědělské univerzitě zabývali i genetikou a já prostě nevím, jestli místo proklamované evoluce tam nedošlo k pouhému ochuzení genomu pěnkav. Že z různých typů pěnkav tam převládly a přežily pouze ty s menšími zobáky. Takže nevzniklo nic nového, podobně jako nevznikají žádné nové druhy ani nikde jinde. Máme přece miliony druhů organismů, každým dnem na Zemi vymírá spousta těchto druhů, ale nikde nevzniká nic nového. Vlastně ano, uvedu několik příkladů:

• Chuck Norris jednou kopl koně do brady. Potomci toho zvířete jsou dnes známí jako žirafy!
• Jak vznikla kráva Milka? Zfialověla poté, co ji podojil Chuck Norris.
• Kdysi dávno potkal Chuck Norris medvěda. Ten se tak vyděsil, že mu zbělela srst a utekl až za polární kruh.

Proto je snad něco pravdy na tom, co píše Aliendron, k výraznější evoluci je třeba výraznějších podnětů. Ve skutečnosti se vědci příliš nezabývají nebo nechtějí zabývat možnými mechanismy evoluce. Píše se např. o vlivech mutací, tedy jaderných genetických změn. Podle mě je ale výraznějším činitelem dlouhodobý nemutantní tlak prostředí, organismy se přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí, což je provázeno mimojadernými genetickými změnami. (To je vlastně další z variant, co se mohlo stát s těmi zmíněnými pěnkavami.) Zřejmě pak existuje mechanismus, jak se tyto mimojaderné, nechromozomální genetické změny postupně přenáší na chromozomální. Tím se ale vědci zřejmě moc nezabývají.
Takže nějaké malé evoluční změny si myslím, že probíhají, ale úbytek druhů zřejmě ve většině ér mnohonásobně převládal nad přírůstkem.