Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 7.říjen 14:54

Říká se, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné.
.Vyjdu z z filosofie I. Kanta, že jevy (určitou realitu) poznáme na základě zkušeností, ale „věci o sobě o sobě“ nejsou poznatelné vůbec, protože to ejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět takový, jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost existuje bez ohledu na to, zda a jak jil vnímáme. ,
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme subjektivně, zapojíme emoce, přípaněš poznávám ve chvíoli hnutí mysli,.
.
Kant tvrdí, zda může člověk jednatvždy objektivně, když se nechává vést svými subjektivními pocity. Naše jednání určují city, a hnutí mysli. Z toho plyne, zda můtžeme objektivně jednat, když se musíme spoléhat na své tužby./přání. Rozum to hodnotí jako rozdíl mezi poznáním pravdy a poznáním toho, jak konat. V neznámém případě se člověk cítí ve srovnání s ostatními neznalý, a proto méně věří ve svou volbu. Určitě nwěco chybějícího platío pro všechny, ; proto člověk nepociťuje zvláštní informační nevýhodu.
Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transedentí poznání, které přesahuje náš rozum.

Nepřemýšlím nad tím, zda se podaří objevit vědcům něo nového v určité oblasti a posteriori, ted na základw zkušenostío, nebo uvedou "proč platío poznatky apriori v logice či matematice. Uvědomuji si, že je řada věcí, které přesahují náš rozum, tedy tr ranscendentní. Je to něco, co přesahuje naše smyslové a rozumové poznání, je to za hranicemi poznání.„
Víra je to, čemu věříte, nikoli to, co víte.“
Znáám z filosofie.

„V souladu s filosofií sil uvědomuji, že V zásadě každá schopnost předcházející poznání se nazývá rozum. … Některá určení, jako nutnost a neurčitost, přesahují kategorie rozumu, avšak nikoli vnímání.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Transcenden­t%C3%A1ln%C3%AD_fi­lozofieCo n a tso

Co na pooznáníl tvrdil astrofyzik Jiří Grygar

„Nejsem přesvědčen, že věda bude někdy schopna vysvětlit vše. Věda se pouze čím dál tím úspěšněji zabývá otázkami, jak věci fungují, ale nemá nástroje pro odpovědi na otázky proč to tak je. Základní otázky totiž formuloval už Wilhelm Leibniz na přelomu 17. a 18. století: „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“ a dále „Proč existuje spíše něco než nic?“ Nevidím, že bychom se k odpovědím na tyto otázky jakkoliv blížili. “

https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Co je vwc o sobě,.

V jedné přednášce filosf, Heidegger který následoval Kanta, zvolil jako příklad „věci“ džbán a na něm se snažil ukázat, že i tak zdánlivě prostá věc ve skutečnosti odkazuje k množství velmi bohatých významů, jako je pití vína, družná zábava, pohostinnost a mnoho dalších, takže „předmět“ džbán je ve skutečnosti křižovatka či uzel významů, které nakonec odkazují až k celku světa, v Heideggerově podání k součtveří či „čtveřině“.

annas

Odpověděl/a – 7.říjen 15:31

Říká se, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné. Jak se na to díval filosof KLant a jeho pojmy pro poznání.
.Vyjdu z z filosofie I. Kanta, že jevy (určitou realitu) poznáme na základě zkušeností, ale „věci o sobě o sobě“ nejsou poznatelné vůbec, protože to ejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět takový, jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost existuje bez ohledu na to, zda a jak jil vnímáme. ,
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme subjektivně, zapojíme emoce, přípaněš poznávám ve chvíoli hnutí mysli,.
.
Kant tvrdí, zda může člověk jednat vždy objektivně, když se nechává vést svými subjektivními pocity. Naše jednání určují city, a hnutí mysli. Z toho plyne, zda můtžeme objektivně jednat, když se musíme spoléhat na své tužby./přání. Rozum to hodnotí jako rozdíl mezi poznáním pravdy a poznáním toho, jak konat. V neznámém případě se člověk cítí ve srovnání s ostatními neznalý, a proto méně věří ve svou volbu. Určitě nwěco chybějícího platío pro všechny, ; proto člověk nepociťuje zvláštní informační nevýhodu.
Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transedentí poznání, které přesahuje náš rozum.

Nepřemýšlím nad tím, zda se podaří objevit vědcům něo nového v určité oblasti a posteriori, tedy na základě zkušenostío, nebo uvedou "proč platí třeba poznatky apriori v logice či matematice. Uvědomuji si, že je řada věcí, které přesahují náš rozum, tedy je to transcendentní. Je to něco, co přesahuje naše smyslové a rozumové poznání, je to za hranicemi poznání.„
Víra je to, čemu věříte, nikoli to, co víte.“
Znáám z filosofie.

„V souladu s filosofií sil uvědomuji, že V zásadě každá schopnost předcházející poznání se nazývá rozum. … Některá určení, jako nutnost a neurčitost, přesahují kategorie rozumu, avšak nikoli vnímání.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Transcenden­t%C3%A1ln%C3%AD_fi­lozofieCo n a tso

Co na pooznáníl tvrdil astrofyzik Jiří Grygar

„Nejsem přesvědčen, že věda bude někdy schopna vysvětlit vše. Věda se pouze čím dál tím úspěšněji zabývá otázkami, jak věci fungují, ale nemá nástroje pro odpovědi na otázky proč to tak je. Základní otázky totiž formuloval už Wilhelm Leibniz na přelomu 17. a 18. století: „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“ a dále „Proč existuje spíše něco než nic?“ Nevidím, že bychom se k odpovědím na tyto otázky jakkoliv blížili. “

https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Co je věc o sobě,.
Můj výklad

Vidíme psa, někdo toto zvíře tak někdo pojmenoval. , Obecný pojem pes přesahuje naše smysly, my psa vnímáme jako pojem pro určitý jev či živého tvora. . Pokud bychom psa neviděli, tak ho zůstane jen v naší hlavě. Název „pes“ je pro nás apriori, tedy už je název daný, ale nevíme, proč je to pes, nikoliv kočka. Totiž ale na základě smyslů a posteriori poznáme, že jde o psa. Pojem máme v hlavě, s ním jsme se narodili, ale poznáme ho, až ho uvidíme, tedy . a priori x a posteriori. = předem dané, x poznané ńa základě zkušenoastí atd.

Filosof a vc o sobě
V jedné přednášce filosf, Heidegger který následoval Kanta, zvolil jako příklad „věci“ džbán a na něm se snažil ukázat, že i tak zdánlivě prostá věc ve skutečnosti odkazuje k množství velmi bohatých významů, jako je pití vína, družná zábava, pohostinnost a mnoho dalších, takže „předmět“ džbán je ve skutečnosti křižovatka či uzel významů, které nakonec odkazují až k celku světa, v Heideggerově podání k součtveří či „čtveřině“.
https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Budoucnost vzniká v minulosti, pokračuje v přítomnosti, takže je těiké říct, zda se objeví ještě něco zcela nového., Ale určitě platí, že pokrok vždy neznamená cestu vpřed. Myslím, že nové poznatky přinese Vesmíor,, třeba io na základěš a posteriori.

annas

Odpověděl/a – 7.říjen 15:33

Říká se, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné. Jak se na to díval filosof KLant a jeho pojmy pro poznání.
.Vyjdu z z filosofie I. Kanta, že jevy (určitou realitu) poznáme na základě zkušeností, ale „věci o sobě o sobě“ nejsou poznatelné vůbec, protože to ejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět takový, jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost existuje bez ohledu na to, zda a jak jil vnímáme. ,
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme subjektivně, zapojíme emoce, přípaněš poznávám ve chvíoli hnutí mysli,.
.
Kant tvrdí, zda může člověk jednat vždy objektivně, když se nechává vést svými subjektivními pocity. Naše jednání určují city, a hnutí mysli. Z toho plyne, zda můtžeme objektivně jednat, když se musíme spoléhat na své tužby./přání. Rozum to hodnotí jako rozdíl mezi poznáním pravdy a poznáním toho, jak konat. V neznámém případě se člověk cítí ve srovnání s ostatními neznalý, a proto méně věří ve svou volbu. Určitě nwěco chybějícího platío pro všechny, ; proto člověk nepociťuje zvláštní informační nevýhodu.
Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transedentí poznání, které přesahuje náš rozum.

Nepřemýšlím nad tím, zda se podaří objevit vědcům něo nového v určité oblasti a posteriori, tedy na základě zkušenostío, nebo uvedou "proč platí třeba poznatky apriori v logice či matematice. Uvědomuji si, že je řada věcí, které přesahují náš rozum, tedy je to transcendentní. Je to něco, co přesahuje naše smyslové a rozumové poznání, je to za hranicemi poznání.„
Víra je to, čemu věříte, nikoli to, co víte.“
Znáám z filosofie.

„V souladu s filosofií sil uvědomuji, že V zásadě každá schopnost předcházející poznání se nazývá rozum. … Některá určení, jako nutnost a neurčitost, přesahují kategorie rozumu, avšak nikoli vnímání.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Transcenden­t%C3%A1ln%C3%AD_fi­lozofieCo n a tso

Co na pooznáníl tvrdil astrofyzik Jiří Grygar

„Nejsem přesvědčen, že věda bude někdy schopna vysvětlit vše. Věda se pouze čím dál tím úspěšněji zabývá otázkami, jak věci fungují, ale nemá nástroje pro odpovědi na otázky proč to tak je. Základní otázky totiž formuloval už Wilhelm Leibniz na přelomu 17. a 18. století: „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“ a dále „Proč existuje spíše něco než nic?“ Nevidím, že bychom se k odpovědím na tyto otázky jakkoliv blížili. “

https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Co je věc o sobě,.
Můj výklad

Vidíme psa, někdo toto zvíře tak někdo pojmenoval. , Obecný pojem pes přesahuje naše smysly, my psa vnímáme jako pojem pro určitý jev či živého tvora. . Pokud bychom psa neviděli, tak ho zůstane jen v naší hlavě. Název „pes“ je pro nás apriori, tedy už je název daný, ale nevíme, proč je to pes, nikoliv kočka. Totiž ale na základě smyslů a posteriori poznáme, že jde o psa. Pojem máme v hlavě, s ním jsme se narodili, ale poznáme ho, až ho uvidíme, tedy . a priori x a posteriori. = předem dané, x poznané ńa základě zkušenoastí atd.

Filosof a vc o sobě
V jedné přednášce filosf, Heidegger který následoval Kanta, zvolil jako příklad „věci“ džbán a na něm se snažil ukázat, že i tak zdánlivě prostá věc ve skutečnosti odkazuje k množství velmi bohatých významů, jako je pití vína, družná zábava, pohostinnost a mnoho dalších, takže „předmět“ džbán je ve skutečnosti křižovatka či uzel významů, které nakonec odkazují až k celku světa, v Heideggerově podání k součtveří či „čtveřině“.
https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Budoucnost vzniká v minulosti, pokračuje v přítomnosti, takže je těiké říct, zda se objeví ještě něco zcela nového., Ale určitě platí, že pokrok vždy neznamená cestu vpřed. Myslím, že nové poznatky přinese Vesmír,, třeba i na základěš a posteriori.

annas

Odpověděl/a – 14.říjen 11:48

Říká se, že existují věci nepoznané, ale nikoliv nepoznatelné. Jak se na to díval filosof KLant a jeho pojmy pro poznání.
.Vyjdu z z filosofie I. Kanta, že jevy (určitou realitu) poznáme na základě zkušeností, ale „věci o sobě“ nejsou poznatelné vůbec, protože to nejde pouhým myšlením, ale zkušenostmi,. Nemůžeme poznat svět takový, jaký je, ale jak se nám jeví. Naše smysly zobrazují realitu, jaká je, ale chybí jistota, zda zobrazíme přesně. Skutečnost existuje bez ohledu na to, zda a jak ji vnímáme. ,
Z toho vyplývá, že objektivní věci existují, my je vnímáme subjektivně, zapojíme emoce, případně poznáváme ve chvíli hnutí mysli,.
.
Kant tvrdí, zda může člověk jednat vždy objektivně, když se nechává vést svými subjektivními pocity. Naše jednání určují city, a hnutí mysli. Z toho plyne, zda můtžeme objektivně jednat, když se musíme spoléhat na své tužby./přání. Rozum to hodnotí jako rozdíl mezi poznáním pravdy a poznáním toho, jak konat. V neznámém případě se člověk cítí ve srovnání s ostatními neznalý, a proto méně věří ve svou volbu. Určitě něco chybějícího platí pro všechny, proto člověk nepociťuje zvláštní informační nevýhodu.
Boží existenci věříme či víme o ní, ale nemůžeme ji dokázat. Jde o transendentí poznání, které přesahuje náš rozum.

Nepřemýšlím nad tím, zda se podaří objevit vědcům něo nového v určité oblasti a posteriori, tedy na základě zkušeností, nebo uvedou "proč platí třeba poznatky apriori v logice či matematice. Uvědomuji si, že je řada věcí, které přesahují náš rozum, tedy je to transcendentní. Je to něco, co přesahuje naše smyslové a rozumové poznání, je to za hranicemi poznání.„
Víra je to, čemu věříte, nikoli to, co víte.“
Znám z filosofie.

„V souladu s filosofií sil uvědomuji, že V zásadě každá schopnost předcházející poznání se nazývá rozum. … Některá určení, jako nutnost a neurčitost, přesahují kategorie rozumu, avšak nikoli vnímání.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Transcenden­t%C3%A1ln%C3%AD_fi­lozofieCo n a tso

Co na poznáníl tvrdil astrofyzik Jiří Grygar

„Nejsem přesvědčen, že věda bude někdy schopna vysvětlit vše. Věda se pouze čím dál tím úspěšněji zabývá otázkami, jak věci fungují, ale nemá nástroje pro odpovědi na otázky proč to tak je. Základní otázky totiž formuloval už Wilhelm Leibniz na přelomu 17. a 18. století: „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme?“ a dále „Proč existuje spíše něco než nic?“ Nevidím, že bychom se k odpovědím na tyto otázky jakkoliv blížili. “

https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Co je věc o sobě,.
Můj výklad

Vidíme psa, někdo toto zvíře tak kdysi pojmenoval. , Obecný pojem pes přesahuje naše smysly, my psa vnímáme jako pojem pro určitý jev či živého tvora. . Pokud bychom psa neviděli, tak tzůstane jen v naší hlavě. Název „pes“ je pro nás apriori, tedy už je název daný, ale nevíme, proč je to pes, nikoliv kočka. Totiž ale na základě smyslů a posteriori poznáme, že jde o psa. Pojem máme v hlavě, s ním jsme se narodili, ale poznáme ho, až ho uvidíme, tedy . a priori x a posteriori. = předem dané, x poznané ńa základě zkušenoastí atd.

Filosof a věci o sobě
V jedné přednášce filosf, Heidegger který následoval Kanta, zvolil jako příklad „věci“ džbán a na něm se snažil ukázat, že i tak zdánlivě prostá věc ve skutečnosti odkazuje k množství velmi bohatých významů, jako je pití vína, družná zábava, pohostinnost a mnoho dalších, takže „předmět“ džbán je ve skutečnosti křižovatka či uzel významů, které nakonec odkazují až k celku světa, v Heideggerově podání k součtveří či „čtveřině“.
https://www.e15­.cz/the-student-times/jiri-grygar-vychazime-z-nedokazatelnych-tvrzeni-kterym-muzeme-jenom-verit-1272370

Budoucnost vzniká v minulosti, pokračuje v přítomnosti, takže je těiké říct, zda se objeví ještě něco zcela nového., Ale určitě platí, že pokrok vždy neznamená cestu vpřed. Myslím, že nové poznatky přinese Vesmír,, třeba i na základě a posteriori.