Historie úprav
Odpověděl/a – 27.září 17:26
Říkají ti to dobře. Jestliže ve vakuu se dva astronauti od sebe
navzájem odstrčí, začnou se od sebe vzdalovat. U rakety je to stejné,
akorát raketu neodstrkává kosmonaut, ale rozpínající se plyn.
Sám tomu moc nerozumím, řekl bych, že při startu, kdy ten plyn naráží na
pevnou zem, nebo v atmosféře, bude mít raketa větší sílu, ale nevím
o kolik. Také určitě záleží na tvaru TRYSKY a dalších vychytávkách.
Pokud by k hoření docházelo pouze v otevřeném válci bez trysky,
REAKTIVNÍ MOTOR by možná ani nefungoval. Ono najít na internetu klíčové
detaily jak přesně funguje reaktivní motor není vůbec jednoduché.
Vzpomínám, jak jsem kdysi hledal, jak funguje tepelné čerpadlo, množství
lidí se to snažilo na internetu podrobně popsat a vysvětlit, ale o těch
dvou klíčových fyzikálních principech, které to umožňují se nikdo ani
nezmínil. Až jsem to pak našel v knihovně v nějaké historické
fyzikální knížce pro děti. Takže až to najdeš, mohl bys to sem
napsat.
Každopádně, helikoptéra nebo letadlo s vrtulemi ti ve vakuu nepoletí,
v tom s tebou souhlasím. 🙂
Pár tipů ke studiu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Raketov%C3%BD_motor_na_tuh%C3%A9_pohonn%C3%A9_l%C3%A1tky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lavalova_d%C3%BDza
https://cs.wikipedia.org/wiki/Reaktivn%C3%AD_motor
Odpověděl/a – 28.září 17:42
Říkají ti to dobře. Jestliže ve vakuu se dva astronauti od sebe
navzájem odstrčí, začnou se od sebe vzdalovat. U rakety je to stejné,
akorát raketu neodstrkává kosmonaut, ale rozpínající se plyn.
Sám tomu moc nerozumím, řekl bych, že při startu, kdy ten plyn naráží na
pevnou zem, nebo v atmosféře, bude mít raketa větší sílu, ale nevím
o kolik. Také určitě záleží na tvaru TRYSKY a dalších vychytávkách.
Pokud by k hoření docházelo pouze v otevřeném válci bez trysky,
REAKTIVNÍ MOTOR by možná ani nefungoval. Ono najít na internetu klíčové
detaily jak přesně funguje reaktivní motor není vůbec jednoduché.
Vzpomínám, jak jsem kdysi hledal, jak funguje tepelné čerpadlo, množství
lidí se to snažilo na internetu podrobně popsat a vysvětlit, ale o těch
dvou klíčových fyzikálních principech, které to umožňují se nikdo ani
nezmínil. Až jsem to pak našel v knihovně v nějaké historické
fyzikální knížce pro děti. Takže až to najdeš, mohl bys to sem
napsat.
Každopádně, helikoptéra nebo letadlo s vrtulemi ti ve vakuu nepoletí,
v tom s tebou souhlasím. 🙂
Pár tipů ke studiu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Raketov%C3%BD_motor_na_tuh%C3%A9_pohonn%C3%A9_l%C3%A1tky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lavalova_d%C3%BDza
https://cs.wikipedia.org/wiki/Reaktivn%C3%AD_motor
Pořád jsem myslel na tvar trysky atd., ale díky tobě mě došlo, že klíč k pochopení by zřejmě spíše vedl přes detailní molekulární náhled do toho, co se děje v rozpínajícím se plynu. Určitě by nám pomohlo nastudování pojmů jako Avogadrova, Boltzmannova a molární plynová konstanta. Ale laicky si to představuji tak, že vlastně máš z určité části pravdu. Ty spaliny proudící z trysky jsou divoce se pohybující molekuly. Když opouští trysku, tak to není tak, že by se o nic NEOPÍRALY. Opírají se o další molekuly plynu, v úzkém ústí trysky a o molekuly, které opustily trysku o okamžik dříve. V ústí trysky a v malém prostoru za raketou NENÍ VAKUUM, ale prudce se rozpínající plyn, kde jedna molekula naráží a odtlačuje druhou. Jak jsem už napsal, ve spalovacím prostoru jsou plyny udržovány pod tlakem díky zúženému otvoru trysky. My pak už vidíme jen konec série těchto molekulárních srážek a rozpínání, kdy se plyn v maličkém ústí trysky opírá o stlačený plyn uvnitř těsně před ústím trysky a také plyn vně se opírá o trychtýřovitě se rozšiřující stěny trysky.
