Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 25.srpen 18:50

To nejde říct tak jednoduše. Ale když to budeme brát podle toho, který z těch jazyků je bližší češtině (a tedy jakoby bližší Čechovi), tak tím je němčina. Takže BY MĚLO platit, že pro Čecha je snadnější naučit se německy. Ale není to tak úplně pravda.
Obecně je totiž jednodušší italština. A řekl bych, že je jedno jestli jsi Angličan, Francouz nebo Rus, ale i třeba Nor… snáz se jim bude učit spíše italština (zkrátka proto, že je to o něco jednodušší jazyk… navzdory tomu, že třeba angličtina a norština jsou též germánské jazyky a jsou si příbuzné s němčinou, tak ani ta příbuznost není to hlavní, co určuje obtížnost osvojitelnosti toho jazyka).
Taky bych řekl, že v dnešní době není němčina Čechům nějak moc blízká a líbivá, mnozí k ní mají dokonce odpor (patřím, respektive patřil jsem mezi ně). Byl a je tu i jistý „antigermanismus“, což ovlivní i vnímání toho jazyka, jakož i ochotu se ho učit. Otázka mj. mentality a (pod / vědomého) přístupu.

Ale to hlavní: nejsnazší bude naučit se ten jazyk (i pro Čecha), o který má skutečný zájem, a chce se ho naučit. Bude ho chtít umět, bude se mu věnovat, bude ho díky tomu bavit samotné učení, bude mu ten jazyk symptaický, apod. Protože nadšení a zájem je to hlavní. Pokud se budeš učit německy (třeba na škole), ale nechceš se učit německy, nebaví tě to nebo je ti to dokonce nepříjemné až odporné, nenaučíš se to anebo jen s velkými obtížemi, složitě, za dlouhou dobu a se „sebezapřením“. Ale zase pokud bys německy chtěl umět – ale učíš se třeba jiný jazyk – tak se ti bude učit mnohem snáz. To je zkrátka takový základní prvek při učení a taky ukazatel „obtížnosti“.
Každý člověk (snad) by chtěl umět některý cizí jazyk a je vlastně nekolik jazyků. Dokonce kolikrát neví, který by se naučil raději. Ale pravdou je, že člověk (vnitřně) ví, co skutečně chce nebo co chce víc.
Čech se snáze naučí buď italsky nebo německy, podle toho, co se chce naučit a co je mu sympatičtější, co ho víc zajímá a co chce víc. – to je hlavní odpověď na otázku. Ale jinak: Čechoví (češtině) je o něco bližší němčina; snadnější jazyk je italština (což ovšem nemusí být hlavní ukazatel… opět platí, pokud se italsky naučit necheš, nebaví tě to, atd. nebude to pro tebe snadný jazyk. Ani španělština ani jiné jednoduché jazyky nejsou PRO NĚKOHO jednoduché, pokud to dotyčného nebaví).

Disraeli

Odpověděl/a – 25.srpen 18:55

To nejde říct tak jednoduše. Ale když to budeme brát podle toho, který z těch jazyků je bližší češtině (a tedy jakoby bližší Čechovi), tak tím je němčina. Takže BY MĚLO platit, že pro Čecha je snadnější naučit se německy. Ale není to tak úplně pravda.
Obecně je totiž jednodušší italština. A řekl bych, že je jedno jestli jsi Angličan, Francouz nebo Rus, ale i třeba Nor… snáz se jim bude učit spíše italština (zkrátka proto, že je to o něco jednodušší jazyk… navzdory tomu, že třeba angličtina a norština jsou též germánské jazyky a jsou si příbuzné s němčinou, tak ani ta příbuznost není to hlavní, co určuje obtížnost osvojitelnosti toho jazyka).
Taky bych řekl, že v dnešní době není němčina Čechům nějak moc blízká a líbivá, mnozí k ní mají dokonce odpor (patřím, respektive patřil jsem mezi ně). Byl a je tu i jistý „antigermanismus“, což ovlivní i vnímání toho jazyka, jakož i ochotu se ho učit. Otázka mj. mentality a (pod / vědomého) přístupu.

Ale to hlavní: nejsnazší bude naučit se ten jazyk (i pro Čecha), o který má skutečný zájem, a chce se ho naučit. Bude ho chtít umět, bude se mu věnovat, bude ho díky tomu bavit samotné učení, bude mu ten jazyk symptaický, apod. Protože nadšení a zájem je to hlavní. Pokud se budeš učit německy (třeba na škole), ale nechceš se učit německy, nebaví tě to nebo je ti to dokonce nepříjemné až odporné, nenaučíš se to anebo jen s velkými obtížemi, složitě, za dlouhou dobu a se „sebezapřením“. Ale zase pokud bys německy chtěl umět – ale učíš se třeba jiný jazyk – tak se ti bude učit mnohem snáz. To je zkrátka takový základní prvek při učení a taky ukazatel „obtížnosti“.
Každý člověk (snad) by chtěl umět některý cizí jazyk a vlastně nekolik jazyků. Dokonce kolikrát neví, který by se naučil raději. Ale pravdou je, že člověk (vnitřně) ví, co skutečně chce nebo co chce víc. Je třeba se trochu „dohodnout“ sám s sebou (trochu se zahloubat a poznat se) a vymezit si priority, co chci (jak moc) a popřípadě nechci. V jazycích není problém. Stačí se naučit jeden jazyk – o který mám větší zájem, a pak se naučit ten druhý. Není to až tak složité jak se to mnohdy prezentuje. Chce to jen správný přístup, motivaci a systém učení (aby to nebylo utrpení, ale naopak, aby to vzbuzovalo nadšení).

Čech se snáze naučí buď italsky nebo německy, podle toho, co se chce naučit a co je mu sympatičtější, co ho víc zajímá a co chce víc. – to je hlavní odpověď na otázku. Ale jinak: Čechoví (češtině) je o něco bližší němčina, tím by se mu mohla i o něco snáz učit (jak komu); snadnější jazyk je ovšem italština (což ovšem nemusí být hlavní ukazatel… opět platí, pokud se italsky na/učit necheš, nebaví tě to, atd. nebude to pro tebe snadný jazyk. Ani španělština ani jiné jednoduché jazyky nejsou PRO NĚKTERÉ jednoduché, pokud to ty lidi nebaví).