Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 9.duben 15:47

Zanikla římská říše, zanikla i latina. Mnoho zdědila katolická církev, která měla velký vliv, hlavně v Evropě. Později různě po světě. Mj. i užívání latiny.
Latinsky se mluvilo převážně jen v Itálii (z celé Římské říše). Některé ostatní podrobené regiony byly latinizovány (převážně Západořímská říše), ale to nebyla čistá latina, jen ovlivnila místní jazyky (především kvůli tomu, že ti nahoře mluvili latinsky – správci a podobní z Říma nebo latinizovaní domorodí vůdci – a ti dole se museli přizpůsobit. Hovorovou latinu dost šířili i vojáci). Francouzština, španělština, nakonec i portugalština a rumunština, nepřímou cestou i angličtina.
Z latiny se (téměř) přímo v itálii vyvinula italština, latina už neměla žádné domovské ani jiné místo, kde by se jí mluvilo. Její stopy lze nalézt snad na všech kontinentech a ve spoustě jazycích (indoevropských). Ale jako samostatný jazyk zanikla, vznikly z ní jiné jazyky (samotná latina byla neustále ve vývoji a podléhání změn, latina v 6. stol. př. n. l. byla dost jiná, než třeba ve 3. stol. př., ta byla dost jiná než ta v 1. stol. před. ta zase jiná než třeba v 3. stol n. l. a „latina“ třeba v 8. století n. l . už byla vlastně italština… Krom „vlastního“ vývoje si ten jazyk prošel značným pořečtěním a později ho dost ovlivnily některé „barbarské“ jazyky).
Po rozpadu římské říše nastal všeobecný úpadek, včetně vzdělanosti. Samotný jazyk prošel jistým úpadkem a skutečnou/spisovnou latinou se brzy přestalo mluvit… ještě před vznikem italštiny (o několik století později) byla latina již „pokřivená“. Neboli i v Itálii se rozšířila hovorová latina a začala se odlišovat… až se nakonec proměnila v italštinu.

Latina ani nějak neměla šanci stát se světovým jazykem (ani evropským).
Proč se rozšířila a udržela třeba angličtina oproti latině? Protože Britské impérium byla novodobá říše a hlavně koloniální. Byly lepší podmínky pro šíření jazyka, množství přistěhovalců a nových osad, školy – oficiální/formální výuka jazyka a opět nátlak z hora, ze státu. Plus zase ti vojáci atd. Totéž platí pro všechny koloniální říše jako španělská, francouzská, portugalská, proto se dodnes na spoustě těch míst (oficiálně) mluví těmi jazyky a dokonce i převládají.
Novodobá říše myšelno tak, že už byla vyšší vzdělnost, v něčem víc organizovaná společnost. Byl zde větší nátlak na učení se toho jazyka – kde se někteří povinně učili – jako i jeho používání ve správné (spisovné) formě. Roli hrála i etiketa a určitý přístup, jako i kapitalismus/mo­edrní ekonomika. Oproti třeba starověku, kde se ten jazyk an cizím území nikdo z obyvatelstva přímo neučil, jen pochytovali výrazy a přijali je za své. Není vyloženě pravda, že se latina neujala. Ujala se v Itálii, Gálii, Hispánii (plus částečně v Dácii a jinde) – jen to byla zdeformovaná latina. Za jedno hovorová, za druhé smíšená s domorodými jazyky… a za třetí si taky prošla svým vlastním vývojem (mj. ovlivněním jinými jazyky), což ty vzniklé jazyky taky pozměnilo, každý zvlášť.
Jednoduše ale proto, že zanikla Římská říše a že se z latiny vyvinuly jiné jazyky (příbuzné, ale jiné). Za konec latiny můžeš brát vyloženě konec říše, protože hned po rozpadu se vlastně přestala používat (ta její „čistá“ verze, tj. skutečná latina v pravé podobě).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 9.duben 16:09

Zanikla římská říše, zanikla i latina. Mnoho zdědila katolická církev, která měla velký vliv, hlavně v Evropě. Později různě po světě. Mj. i užívání latiny.
Latinsky se mluvilo převážně jen v Itálii (z celé Římské říše). Některé ostatní podrobené regiony byly latinizovány (převážně Západořímská říše), ale to nebyla čistá latina, jen ovlivnila místní jazyky (především kvůli tomu, že ti nahoře mluvili latinsky – správci a podobní z Říma nebo latinizovaní domorodí vůdci – a ti dole se museli přizpůsobit. Hovorovou latinu dost šířili i vojáci). Francouzština, španělština, nakonec i portugalština a rumunština, nepřímou cestou i angličtina.
Z latiny se (téměř) přímo v itálii vyvinula italština, latina už neměla žádné domovské ani jiné místo, kde by se jí mluvilo. Její stopy lze nalézt snad na všech kontinentech a ve spoustě jazycích (indoevropských). Ale jako samostatný jazyk zanikl, vznikly z něj jiné jazyky (samotná latina byla neustále ve vývoji a podléhání změn, latina v 6. stol. př. n. l. byla dost jiná, než třeba ve 3. stol. př., ta byla dost jiná než ta v 1. stol. ta zase jiná než třeba v 3. stol n. l. a „latina“ třeba v 8. století n. l . už byla vlastně úplně něco jiného, vlastně už italština… Krom „vlastního“ vývoje si ten jazyk prošel značným pořečtěním a později ho dost ovlivnily některé „barbarské“ jazyky).
Po rozpadu římské říše nastal všeobecný úpadek, včetně vzdělanosti. Samotný jazyk prošel jistým úpadkem a skutečnou/spisovnou latinou se brzy přestalo mluvit… ještě před vznikem italštiny (o několik století později) byla latina již „pokřivená“. Tzn. i v Itálii se rozšířila hovorová latina a začala se odlišovat od „původní“ latiny… až se nakonec proměnila v italštinu.

Latina ani nějak neměla šanci stát se světovým jazykem (ani evropským). Možná by to záviselo na „trvanlivosti“ řísmké říše a jejímo (hypotetickému) následnému vývoji. Kdyby se Řím nerozpadl jen pořád jen „kdyby“.
Proč se ale rozšířila a udržela třeba angličtina oproti latině? Protože Britské impérium byla novodobá říše a hlavně koloniální. Byly lepší podmínky pro šíření jazyka, množství přistěhovalců a nových osad, školy – oficiální/formální výuka jazyka a opět nátlak z hora, ze státu. Plus zase ti vojáci atd. Totéž platí pro všechny koloniální říše jako španělská, francouzská, portugalská, proto se dodnes na spoustě těch míst (oficiálně) mluví těmi jazyky a dokonce i převládají.
Novodobá říše myšelno tak, že už byla vyšší vzdělnost, v něčem víc organizovaná společnost. Byl zde větší nátlak na učení se toho jazyka – kde se někteří povinně učili – jako i jeho používání ve správné (spisovné) formě. Roli hrála i etiketa a určitý přístup, jako i kapitalismus/mo­derní ekonomika. Oproti třeba starověku, kde se ten jazyk na cizím území nikdo z obyvatelstva přímo neučil, jen pochytovali výrazy a přijali je za své. Není vyloženě pravda, že se latina neujala. Ujala se v Itálii, Gálii, Hispánii (plus částečně v Dácii a jinde) – jen to byla zdeformovaná latina. Za jedno hovorová, za druhé smíšená s domorodými jazyky… a za třetí si taky prošla svým vlastním vývojem (mj. ovlivněním jinými jazyky), což ty vzniklé jazyky taky pozměnilo, každý zvlášť.
Jednoduše ale proto, že zanikla Římská říše a že se z latiny vyvinuly jiné jazyky (příbuzné, ale dost jiné a samosatné). Za konec latiny můžeš brát vyloženě konec říše, protože hned po rozpadu se vlastně přestala používat (ta její „čistá“ verze, tj. skutečná latina v pravé podobě). Velmi zjednodušeně se na různých územích z latiny staly nářečí (ovlivněné jinými jazyky a jinak zdeformované) a z těch se staly samostatné jazyky. To platilo i pro samotnou Itálii (domov a centrum latiny).
Mrtvý jazyk se dá ale obnovit, dají se ostatně oživit i stará náboženství jako i celé kultury a starobylá (zaniklá) města.