Historie úprav
Odpověděl/a – 7.březen 10:21
Samozřejmě, i když spartanská výchova byla velmi krutá. Připravovala Sparťany na válku. Dnes bychom mohli aplikovat zejména více poslušnosti, neodmlouvání.
Ve Spartě byla výchova zaměřena především na bojovou přípravu, a proto se zaměřovala na rozvoj tělesné zdatnosti. Náročnou tělesnou přípravou zde procházeli jak chlapci, tak i dívky. Cílem bylo vychovat zdravé a silné ženy, které mohly porodit silné děti. Spartský potěr žádná lůžka neměl, spal na kupičkách rákosí, které si natrhal u řeky Eurotu. Říká, že rodiče mu nic neodpustili? Jenže ve Spartě by u rodičů zůstal jen do sedmi let, pak by ho vychovával a šikanoval chlapecký kolektiv. Ve Spartě, nejvojáčtější obci starého Řecka, patřily děti státu, nikoli rodině.
Sparta nepotřebovala vědce, básníky, učitele. Potřebovala dobré vojáky, fyzicky i psychicky odolné. Proto spartská (spartánská) výchova směřovala „k naprosté poslušnosti, k vytrvání ve strastech a k vítězství v boji“. (Plutarchos)
Výchova tvrdá, ba krutá. Připravovala Sparťany na válku. A to velmi účelně. Díky ní byl spartský pěšák dlouho pokládán za nejlepšího v celém Řecku.
Mladí Sparťané, už zařazení do svého oddílu, chodili bosí a dohola. Koupat se směli jen výjimečně. Čistý svrchní šat – spodní neměli – dostávali jednou za rok. Jistě by nevoněli ani své vlastní rodině, a tak bylo nakonec dobře, že spali a stravovali se pohromadě.
Ovšem jídla bylo málo. A tak museli krást. Loupili zeleninu v zahradách, brali ječné placky na společných hostinách dospělých. Koho při tom přistihli, toho zbičovali. Ne proto, že kradl – s tím se počítalo, mládež se tak měla učit odvaze a zchytralosti. Ale proto, že si při krádeži počínal lehkomyslně a neobratně.
Za menší provinění, například za málo důvtipnou odpověď, trestal hochy vedoucí jejich družiny, o něco starší „mazák“: kousal je do palce.
Když tohle všechno chlapec překonal, stal se dospělým Sparťanem a získal právo padnout za Spartu na bitevním poli.
A pokud všechny bitvy přežil, musel do šedesáti let chodit na společné hostiny a den co den pojídat ječné placky a černou polévku – hustý blembt s přídavkem vepřového masa, krve, octa a soli.
Sparťanům to prý chutnalo. Jak by ne: učili je snad odmlouvat? 🙂
Odpověděl/a – 7.březen 10:24
Samozřejmě, i když sparťanská výchova byla velmi krutá. Připravovala Sparťany na válku. Dnes bychom mohli aplikovat zejména více poslušnosti, neodmlouvání.
Ve Spartě byla výchova zaměřena především na bojovou přípravu, a proto se zaměřovala na rozvoj tělesné zdatnosti. Náročnou tělesnou přípravou zde procházeli jak chlapci, tak i dívky. Cílem bylo vychovat zdravé a silné ženy, které mohly porodit silné děti. Spartský potěr žádná lůžka neměl, spal na kupičkách rákosí, které si natrhal u řeky Eurotu. Říká, že rodiče mu nic neodpustili? Jenže ve Spartě by u rodičů zůstal jen do sedmi let, pak by ho vychovával a šikanoval chlapecký kolektiv. Ve Spartě, nejvojáčtější obci starého Řecka, patřily děti státu, nikoli rodině.
Sparta nepotřebovala vědce, básníky, učitele. Potřebovala dobré vojáky, fyzicky i psychicky odolné. Proto spartská (spartánská) výchova směřovala „k naprosté poslušnosti, k vytrvání ve strastech a k vítězství v boji“. (Plutarchos)
Výchova tvrdá, ba krutá. Připravovala Sparťany na válku. A to velmi účelně. Díky ní byl spartský pěšák dlouho pokládán za nejlepšího v celém Řecku.
Mladí Sparťané, už zařazení do svého oddílu, chodili bosí a dohola. Koupat se směli jen výjimečně. Čistý svrchní šat – spodní neměli – dostávali jednou za rok. Jistě by nevoněli ani své vlastní rodině, a tak bylo nakonec dobře, že spali a stravovali se pohromadě.
Ovšem jídla bylo málo. A tak museli krást. Loupili zeleninu v zahradách, brali ječné placky na společných hostinách dospělých. Koho při tom přistihli, toho zbičovali. Ne proto, že kradl – s tím se počítalo, mládež se tak měla učit odvaze a zchytralosti. Ale proto, že si při krádeži počínal lehkomyslně a neobratně.
Za menší provinění, například za málo důvtipnou odpověď, trestal hochy vedoucí jejich družiny, o něco starší „mazák“: kousal je do palce.
Když tohle všechno chlapec překonal, stal se dospělým Sparťanem a získal právo padnout za Spartu na bitevním poli.
A pokud všechny bitvy přežil, musel do šedesáti let chodit na společné hostiny a den co den pojídat ječné placky a černou polévku – hustý blembt s přídavkem vepřového masa, krve, octa a soli.
Sparťanům to prý chutnalo. Jak by ne: učili je snad odmlouvat? 🙂