Historie úprav
Odpověděl/a – 7.únor 10:12
Ano, většinu věcí, které v životě člověk vykoná, poněkud nelze navrátit v předešlý stav. Třeba, jestliže se nyní celý omyju, no tak budu omytý, budu čistý od temene hlavy až po palec na noze, a jestliže budu chtít být zase do puntíku, naprosto a přesně, stejně špinavý, jako před tím mytím, budu se muset ušpinit znovu, jinými slovy, ta špína už není, odtekla takto kanálem do pryč a zpátky jí vrátit nelze.
Stejně tak, jestliže se nyní rozhodnu sednout do auta a jet s ním na místo A, a sednu do auta a odjedu s ním na místo A, tak to palivo, které to auto spotřebovalo, to samé kyslík, opotřebení brzdových destiček etc. etc., nelze vrátit zpět. To palivo je spotřebováno, jeho původcem je palivo fosilní, takže z toho fosilního paliva se bude muset vyrobit nové palivo pro auto. Kyslík je spotřebován, a aby mělo auto zase kyslík na příští cestu na místo A, budou ho muset vyrobit rostliny skrze fotosynthesu. Etc., etc. etc.
Nerozumím, proto, otázce, je nesmyslná: z každé skutečnosti povstane nějaký následek, který je nevratný. Každý živý organismus páchá skutečnosti, člověk je poněkud živým organismem, eo ipso, i člověk páchá skutečnosti. Jestliže je člověk živým organismem, z čehož povstává nevyhnutelnost páchání skutečností, eo ipso z toho povstává i to, že pácháním skutečností bude člověk páchat následek, který bude absolutně nevratný.
A skutečnost, jak bude jednotlivec ten který konkrétní následek vnímat, totiž, jestli jako více závažný, nebo méně závažný, je dokonale irrelevantní, protože jde o pravdu subjektivní. Objektivně však musí nastat následek, který je nevratný, tak či onak, více či méně.
Odpověděl/a – 7.únor 15:15
Ano, většinu věcí, které v životě člověk vykoná, poněkud nelze navrátit v předešlý stav. Třeba, jestliže se nyní celý omyju, no tak budu omytý, budu čistý od temene hlavy až po palec na noze, a jestliže budu chtít být zase do puntíku, naprosto a přesně, stejně špinavý, jako před tím mytím, budu se muset ušpinit znovu, jinými slovy, ta špína už není, odtekla takto kanálem do pryč a vrátit ji nelze.
Stejně tak, jestliže se nyní rozhodnu sednout do auta a jet s ním na místo A, a sednu do auta a odjedu jím na místo A, tak to palivo, které to auto spotřebovalo, to samé kyslík, opotřebení brzdových destiček etc. etc., nelze vrátit. To palivo je spotřebováno, jeho původcem je palivo fosilní, takže z toho fosilního paliva se bude muset vyrobit nové palivo pro auto. Kyslík je spotřebován, a aby mělo auto zase kyslík na příští cestu na místo A, budou ho muset vyrobit rostliny skrze fotosynthesu. Etc., etc. etc.
Nerozumím proto otázce, je nesmyslná: z každé skutečnosti povstane nějaký následek, který je nevratný. Každý živý organismus páchá skutečnosti, člověk je poněkud živým organismem, eo ipso, i člověk páchá skutečnosti. Jestliže je člověk živým organismem, z čehož povstává nevyhnutelnost páchání skutečností, eo ipso z toho povstává i to, že pácháním skutečností bude člověk páchat následek, který bude absolutně nevratný.
A skutečnost, jak bude jednotlivec ten který konkrétní následek vnímat, totiž, jestli jako více závažný, nebo méně závažný, je dokonale irrelevantní, protože jde o pravdu subjektivní. Objektivně však musí nastat následek, který je nevratný, tak či onak, více či méně.