Historie úprav
Odpověděl/a – 17.prosinec 4:59
Ježíšek byl, nejprve, rozhodnutím ÚV KSČ povýšen na Ježíše 23. prosince 1949, protože dekadentní, imperialistické, maloměšťácké, bourgeoisní a dekadentní zdrobnělé označení neodpovídalo revolučnímu duchu lidově demokratického zřízení.
Rozhodnutím předsedy presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik vysoce váženého soudruh Josefa Vissarionoviče Stalina, generálního tajemník Všesvazové komunistické strany (bolševici), generalissima Svazu sovětských socialistických republik, samoděržavného gosudara vší Rusi, Malé Rusi, Bílé Rusi, Křivé Rusi a Taky Rusi, jakož i všech ostatních Rusí, Rusů, rusů a husí, ze dne 5. ledna 1950, byl Ježíš bez náhrady zrušen, protože byl výplodem propagandy krvelačných imperialistických válkychtivých hyen a agentů Vatikánu.
Rozhodnutím ÚV KSČ z 5. listopadu 1950 bylo rozhodnuto, že funkci soudruha Ježíše přebere soudruh Děda Mráz; soudruhu Dědu Mrázi bylo propůjčeno čestné občanství Československé republiky a, diplomatickou poštou skrze sovětského velvyslance, mu byl zaslán diplomatický pas Československé republiky, soudruh Děd Mráz byl přijat za čestného člena KSČ, zkrátka a dobře, aby soudruh Děd Mráz měl bezproblémový pohyb po území lidově demokratické RČS.
Ministerium vnitra vydalo směrnici, že Děd Mráz smí legálně vstupovat do příhraničních oblastí a ministr národní obrany Čepička vydal rozkaz, že soudruh Děd Mráz má oprávnění využívat celý vzdušný prostor, no, prostě a jednoduše, aby ho někdo nepicl, nebo nesestřelil, když poveze fakanům dárky. Víš co, byla padesátá léta, přídělový systém, každá kůrka chleba dobrá, a, navíc, tohle byly kůrky z SSSR, a všecko, co přibylo z SSSR, bylo svaté.
Od té doby vozí dětem dárky soudruh Děda Mráz, Ježíšek povýšen na Ježíše a Ježíš zrušen rozhodnutím Strany, a co, demokraticky centralisticky, rozhodla Strana, je Pravda. Kdo tvrdí opak vyfasuje 20 let za antisovětskou propagandu na Sibiři.
Jinak je to asi tak, že všelidové tradice kolem Vánoc (ale i např. Velikonoc) obecně nemají s křesťanstvím, ani lithurgickým rokem, nic společného.
Kapr je štědrovečerní strava někdy od cca půlky 19. století, stromeček je o pár let starší, ovšem jinak je to keltský zvyk, zdobit stromy a křoviny na zimní slunovrat.
Lithurgický rok je úplně o něčem jiném. Advent je postní doba, štědrý den je den přísného půstu (půstu újmy), no a – u nás 25. prosinec – narození páně, slavnost, no a pak máš další svátky a celé to končí na tři krále. Třeba Byzantinci slouží na předvečer narození páně (poslední den půstu) božskou lithurgii svatého Basila Velikého (je delší a starobylejší, než božská lithurgie svatého Jana Zlatoústého). Ale i lithurgický rok, tedy v západní lithurgii (tradiční i NOM) je svázán s projevy lidové zbožnosti, např. „vítání Ježíška“ na předvečer narození páně.
Takže, velice zjednodušeně řečeno, všecko to, co definuje lidové Vánoce, nemá s Vánocemi křesťanskými, podle lithurgického roku, misálů etc., společného nic jiného, než že je to církví takto zčásti tollerováno, zčásti respektováno. Křesťanství takové je, západní více, východní méně, umožnilo „naroubovat“ lidové zvyky na lithurgický rok. Nevolníci si slavili dál, jak byli zvyklí „od krále Klacka“ a měli alespoň o kousek veselejší život.
Odpověděl/a – 17.prosinec 5:11
Ježíšek byl, nejprve, rozhodnutím ÚV KSČ povýšen na Ježíše 23. prosince 1949, protože dekadentní, imperialistické, maloměšťácké, bourgeoisní a dekadentní zdrobnělé označení neodpovídalo revolučnímu duchu lidově demokratického zřízení.
Rozhodnutím předsedy presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik vysoce váženého soudruha Josefa Vissarionoviče Stalina, generálního tajemníka Všesvazové komunistické strany (bolševici), generalissima Svazu sovětských socialistických republik, samoděržavného gosudara vší Rusi, Malé Rusi, Bílé Rusi, Křivé Rusi a Taky Rusi, jakož i všech ostatních Rusí, Rusů, rusů a husí, ze dne 5. ledna 1950, byl Ježíš bez náhrady zrušen, protože byl výplodem propagandy krvelačných imperialistických válkychtivých hyen a agentů Vatikánu.
Rozhodnutím ÚV KSČ z 5. listopadu 1950 bylo rozhodnuto, že funkci soudruha Ježíše přebere soudruh Děda Mráz; soudruhu Dědu Mrázi bylo propůjčeno čestné občanství Československé republiky a, diplomatickou poštou skrze sovětského velvyslance, mu byl zaslán diplomatický pas Československé republiky, soudruh Děd Mráz byl přijat za čestného člena KSČ, zkrátka a dobře, aby soudruh Děd Mráz měl bezproblémový pohyb po území lidově demokratické RČS.
Ministerium vnitra vydalo směrnici, že Děd Mráz smí legálně vstupovat do příhraničních oblastí a ministr národní obrany soudruh Čepička vydal rozkaz, že soudruh Děd Mráz má oprávnění využívat celý vzdušný prostor, no, prostě a jednoduše, aby ho někdo nepicl, nebo nesestřelil, když poveze fakanům dárky. Víš co, byla padesátá léta, přídělový systém, každá kůrka chleba dobrá, a, navíc, tohle byly kůrky z SSSR, a všecko, co přibylo z SSSR, bylo svaté.
A ministerium školství vydalo mapy, na kterých se žáci učili ukazovat cestu, jak soudruh Děd Mráz letí ze Sibiře (asi byl toho času v péči Gulagu) do RČS, veza dárky z SSSR.
Od té doby vozí dětem dárky soudruh Děda Mráz, Ježíšek povýšen na Ježíše a Ježíš zrušen rozhodnutím Strany, a co, demokraticky centralisticky, rozhodla Strana, je Pravda. Kdo tvrdí opak vyfasuje 20 let za antisovětskou propagandu na Sibiři.
Jinak je to asi tak, že všelidové tradice kolem Vánoc (ale i např. Velikonoc) obecně nemají s křesťanstvím, ani lithurgickým rokem, nic společného.
Kapr je štědrovečerní strava někdy od cca půlky 19. století, stromeček je o pár let starší, ovšem jinak je to keltský zvyk, zdobit stromy a křoviny na zimní slunovrat.
Lithurgický rok je úplně o něčem jiném. Advent je postní doba, štědrý den je den přísného půstu (půstu újmy), no a – u nás 25. prosinec – narození páně, slavnost, no a pak máš další svátky a celé to končí na tři krále. Třeba Byzantinci slouží na předvečer narození páně (poslední den půstu) božskou lithurgii svatého Basila Velikého (je delší a starobylejší, než božská lithurgie svatého Jana Zlatoústého). Ale i lithurgický rok, tedy v západní lithurgii (tradiční i NOM) je svázán s projevy lidové zbožnosti, např. „vítání Ježíška“ na předvečer narození páně.
Takže, velice zjednodušeně řečeno, všecko to, co definuje lidové Vánoce, nemá s Vánocemi křesťanskými, podle lithurgického roku, misálů etc., společného nic jiného, než že je to církví takto zčásti tollerováno, zčásti respektováno. Křesťanství takové je, západní více, východní méně, umožnilo „naroubovat“ lidové zvyky na lithurgický rok. Nevolníci si slavili dál, jak byli zvyklí „od krále Klacka“ a měli alespoň o kousek veselejší život.
Fakani mají Vánoce rádi! A je jedno, jestli jsou v prosinci, nebo v lednu, jestli mají dárky pod stromečkem, nebo ve fusekli, a jestli jim ty dárky doveze Ježíšek, soudruh Děd Mráz, Santa Claus, Satan Klaus, nebo třeba Mikuláš. Dokonale jedno, mají je rádi. Tak každý stát to nějak udělal, že nějaká nadpodstatná bytost vozí fakanům dárky. S náboženstvím, jako takovým, to má opravdu pramálo společného.
Takže, chceš-li exaktní odpověď na otázku, kdo to je Ježíšek, tak Ježíšek je lidová tradice. Nic víc, nic míň. A Ježíš je domněnka – je stejně tak dobře možné, že žil, jako je možné, že nežil, exaktně. Pravděpodobnější ale je, že žil, a s Ježíšem kanonických evangelií neměl vůbec nic společného, tedy, krom toho, že žil, a že to byl Israelita.
