Historie úprav
Odpověděl/a – 14.listopad 11:32
Domnoívám ses, že rozdíol mezi příjmeníni zřejmš ouvisí to s postavením Moravy a Čech ve středověku, kdy začaly vznikat přezdíovky.
Po vzniku markrabství moravského se postavení teritoria Moravy vůči Čechá, byla j. Morava včetně markraběte podřízena českému panovníkovi kromě toho funkci českého knížete (krále) a markraběte moravského často vykonávala jedna osoba, která sídlila v Čechách. V období přemyslovského českého státu ještě nedošlo k přesnému ohraničení moravské stavovské obce, z hlediska jejího formování je nutné upozornit na to, že silné pozice na Moravě v tomto období získávají vlivné české rody. Vzhledem k uvedenému popisu lze konstatovat, že z hlediska administrativně – vojenského představovala přemyslovská Morava periferii Čech V Čechách dominovaly kulturní vzorce přijímané ze západu a náležející k tehdejší supranacionální kultuře, jejímž nositelem byla katolická církev. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie.. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Rokkanovy klasifikace. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie. Kromě toho největší sídla či velkostatky zakládali majetní Češi.
Typologie vzniku českých příjmení
- odvozená od křestních jmen
- od příbuzenských vztahů
- řemesel
- příbuzenských vztahů
- vlastností,
- z přírody
- poživation
- staveb
- obcí
- různého původu atd.
Zastímco o česká jména vyjaddřují víc informací o původu rodů,
o starých řemeslech či nářadí, starých oděvech i pokrmech, které dnes
už je nikdo nezná.
Kdo seděl nehnutě, dostal jména jako Pečeně nebo nebo Buchta, člověk se
scvrklými
tvářemi byl pak Křížala.
Podle zdroje a vl. vědomostí.
https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3898/5373
Moravsklá příjmení tzv, l-ová slovesná příjmení vznikla z „činitelských“ jmen, třeba Běhal byl opravdu běhal, čili, jak definuje Příruční slovník, „člověk, který pořád běhá“, výstižněji snad „člověk, který rád běhá (nemá stání, rád se rychle pohybuje apod.)“ A tato „činitelská“ jména nemají v jazykovém povědomí žádnou vázanost na minulý tvar. Jednak je především jejich význam přítomný, a ne minulý (běhal je ten, kdo rád běhá, dřímal ten, kdo má sklon k dřímání, kecal, žvanil, kdo rád kecá, žvaní apod. Držitel přípjmení něco konal.
Dnes už se původ dovíme jen z matrik, Není jednozačné, že slovesná příjmení jsou původem moravská. Po zrušehní nevolnilctví možnost stěhovánío a mohly se předzdoívky upraviot přio zápisu příjmenoí.
Odpověděl/a – 15.listopad 10:35
Domnoívám ses, že rozdíol mezi příjmeníni zřejmš ouvisí to s postavením Moravy a Čech ve středověku, kdy začaly vznikat přezdíovky.
Pojmenovánoí podle řemesel jako činnosti souvisí opět s tím, že ˇeši měli blíž k Němcům, kde se řešmesla rozvíojela, kam Češu hezduku bna zkušenou, Tovayrfyšio pk předávalio zkušenosti těšm jedincům, kteřío bylio v jejich blíozkosti.
Po vzniku markrabství moravského se postavení teritoria Moravy vůči Čechá, byla j. Morava včetně markraběte podřízena českému panovníkovi kromě toho funkci českého knížete (krále) a markraběte moravského často vykonávala jedna osoba, která sídlila v Čechách. V období přemyslovského českého státu ještě nedošlo k přesnému ohraničení moravské stavovské obce, z hlediska jejího formování je nutné upozornit na to, že silné pozice na Moravě v tomto období získávají vlivné české rody. Vzhledem k uvedenému popisu lze konstatovat, že z hlediska administrativně – vojenského představovala přemyslovská Morava periferii Čech V Čechách dominovaly kulturní vzorce přijímané ze západu a náležející k tehdejší supranacionální kultuře, jejímž nositelem byla katolická církev. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie.. Tato kultura se vyznačovala dominancí latiny nad písemnictvím v jednotlivých národních jazycích. Rokkanovy klasifikace. Morava před vznikem olomouckého biskupství představovala jakousi periferii periferie. Kromě toho největší sídla či velkostatky zakládali majetní Češi.
Typologie vzniku českých příjmení
- odvozená od křestních jmen
- od příbuzenských vztahů
- řemesel
- příbuzenských vztahů
- vlastností,
- z přírody
- poživation
- staveb
- obcí
- různého původu atd.
Zastímco o česká jména vyjaddřují víc informací o původu rodů,
o starých řemeslech či nářadí, starých oděvech i pokrmech, které dnes
už je nikdo nezná.
Kdo seděl nehnutě, dostal jména jako Pečeně nebo nebo Buchta, člověk se
scvrklými
tvářemi byl pak Křížala.
Podle zdroje a vl. vědomostí.
https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3898/5373
Moravsklá příjmení tzv, l-ová slovesná příjmení vznikla z „činitelských“ jmen, třeba Běhal byl opravdu běhal, čili, jak definuje Příruční slovník, „člověk, který pořád běhá“, výstižněji snad „člověk, který rád běhá (nemá stání, rád se rychle pohybuje apod.)“ A tato „činitelská“ jména nemají v jazykovém povědomí žádnou vázanost na minulý tvar. Jednak je především jejich význam přítomný, a ne minulý (běhal je ten, kdo rád běhá, dřímal ten, kdo má sklon k dřímání, kecal, žvanil, kdo rád kecá, žvaní apod. Držitel přípjmení něco konal.
Dnes už se původ dovíme jen z matrik, Není jednozačné, že slovesná příjmení jsou původem moravská. Po zrušehní nevolnilctví možnost stěhovánío a mohly se předzdoívky upraviot přio zápisu příjmenoí.