Odpověděl/a – 12.říjen 14:25
Protože roste v obilí, mohl by omezit jeho rlst, náročnějšío čištění. Mák se velmi rychle šíří.
„K K šíření tohoto plevele přispívá skutečnost, že rostlina
produkuje 65 až 450 tisíc semen ročně. Je zajímavé, že semena mohou
procházet zažívacím traktem ptáků bez poškození. Při podrobném studiu
zásob semen v půdě bylo například v Anglii zjištěno, že na
zelinářských pozemcích byla půdní zásoba 2,5 miliónu semen na 1 ha a
v některých místech i 20 miliónů semen na 1 ha. Rekordem pak bylo
množství 280 miliónů semenna 1 ha. Při intenzivním hospodaření na
těchto zelinářských pozemcích se pak během pěti let podařilo snížit
zásobu semen v této oblasti o 72 %. Bylo zjištěno, že v travním drnu
přežívala semena máku více než dvacet let bez poškození.
Mák vlčí je jednoletým ozimým plevelem, který je rozšířen především
v obilninách, zahradách, školkách, vinicích, v okolí silnic a
komunikací a na neobdělávaných plochách. Při dobrém hospodaření a
eliminaci tohoto plevele na nezemědělské půdě by mohlo dojít k omezení
jeho šíření. Velmi alarmujícím faktem je skutečnost, že mák můžeme
zjistit na nádražích, kolejištích a odstavných železničních plochách,
odkud se může šířit po celém našem území.
Ke zvýšenému výskytu na našem území přispívá plošné šíření máku
v okolních státech. Jako plevel byl popsán ve 23 plodinách ve 43 zemích
světa, zejména v ozimé pšenici a jiných obilninách. Základním plevelem
je v ječmeni v Řecku, Iránu, Rusku a Španělsku, v obilninách
v Německu, Skotsku, Rusku, Španělsku, Švédsku a Jugoslávii, v ovsu
v Řecku, v žitě v Polsku, v pšenici nebo ozimé pšenici v Anglii,
Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Iránu, Itálii, Maroku, Polsku a
Španělsku. Může být významným plevelem také v ozimé řepce, čočce a
cukrovce. Jako plevel v ovsu a pšenici je rozšířen také v USA.
Mák vlčí reaguje velmi citlivě na podmínky růstu. Tam, kde roste bez
konkurence, stávají se jednotlivé rostliny velkými a produkují značné
množství semen. Při hustotě 270 rostlin.m-2 produkuje každá rostlina
průměrně šest tobolek. Jestliže působí pšenice jako kompetitor, rostliny
jsou potlačené, ale kvetou a tvoří průměrně jednu tobolku. V dobře
zapojených porostech má tedy mák výrazně zhoršený růst. Mezi faktory,
které působí zhoršení růstu máku, patří například nízká půdní
úrodnost, zamokřená půda a konkurence s jinými rostlinnými druhy. Sucho
často mák toleruje.
Na šíření máku má vliv i skutečnost, že tento plevel je málo citlivý
na některé sulfonylmočoviny, chlortoluron a chloridazon. Zejména široké
používání sulfonylmočovin s nižším účinkem na mák vlčí může
přispívat k jeho šíření. V této souvislosti bychom chtěli poukázat na
fakt, že ve Španělsku, Itálii a Řecku byl zjištěn mák vlčí
rezistentní vůči těmto sulfonylmočovinám: tribenuron, metsulfuron,
rimsulfuron, chlorsulfuron, triasulfuron a amidosulfuron. Tyto rezistentní
populace máku vykazovaly křížovou rezistenci vůči imazapyru a
imazethapyru. Například v Řecku byl mák nalezen v oblasti, kde
ošetřovali chlorsulfuronem pět let po sobě. Tento biotyp byl citlivý na
bromoxynil a směsi metosulamu a 2,4-D. Hubení takového rezistentního biotypu
bylo možné například preemergentně směsí trifluralin + linuron nebo
pendimethalinem nebo postemeergentně kombinací bromoxynil + MCPA. Dobrých
výsledků bylo dosaženo při aplikaci tribenuronu + metribuzinu. Významný
nálezem je mák vlčí s rezistencí vůči účinné látce 2,4-D ve
Španělsku a Řecku.
Pro eliminaci máku vlčího je nutné dodržovat všechny zásady pro regulaci
plevelů, zejména vhodné používání účinných herbicidních látek ve
vhodném termínu, hubení tohoto plevele na nezemědělské půdě,
střídání osevních postupů, plodin a herbicidů. Existuje mnoho účinných
látek vhodných k regulaci tohoto plevele na orné půdě, zejména v ozimé
pšenici, například Husar, Grodyl Plus, Cougar, Stomp 330 E, Arelon Forte a
další podle Metodických příruček.
Kromě máku vlčího se v posledních letech šíří i mák pochybný
(Papaver dubium), který má jiné biologické charakteristiky. Je ranější,
jeho vývoj je rychlejší, v době aplikace herbicidů bývá
v pokročilejší růstové fázi, a proto snadněji regeneruje v porovnání
s mákem vlčím. Citlivost obou druhů na herbicidy je rozdílná.
V zemědělské praxi jsou oba druhy zaměňovány, což komplikuje
úspěšnost použití herbicidů. Oba druhy je snadné rozlišit podle
celkového habitu rostlin, tvaru listů, květů. Nejlépe se však odlišují
podle tvaru makovic.“
Odpověděl/a – 12.říjen 14:29
Protože roste často v obilí, ohrožuje jeho růst, je nutné
náročnější čištění obilného zrní. způsobuje i choroby jihnýhc
plodin,
.Mák se velmi rychle šíří,
" K šíření tohoto plevele přispívá skutečnost, že rostlina produkuje
65 až 450 tisíc semen ročně. Je zajímavé, že semena mohou procházet
zažívacím traktem ptáků bez poškození. Při podrobném studiu zásob
semen v půdě bylo například v Anglii zjištěno, že na zelinářských
pozemcích byla půdní zásoba 2,5 miliónu semen na 1 ha a v některých
místech i 20 miliónů semen na 1 ha. Rekordem pak bylo množství
280 miliónů semenna 1 ha. Při intenzivním hospodaření na těchto
zelinářských pozemcích se pak během pěti let podařilo snížit zásobu
semen v této oblasti o 72 %. Bylo zjištěno, že v travním drnu
přežívala semena máku více než dvacet let bez poškození.
Mák vlčí je jednoletým ozimým plevelem, který je rozšířen především
v obilninách, zahradách, školkách, vinicích, v okolí silnic a
komunikací a na neobdělávaných plochách. Při dobrém hospodaření a
eliminaci tohoto plevele na nezemědělské půdě by mohlo dojít k omezení
jeho šíření. Velmi alarmujícím faktem je skutečnost, že mák můžeme
zjistit na nádražích, kolejištích a odstavných železničních plochách,
odkud se může šířit po celém našem území.
Ke zvýšenému výskytu na našem území přispívá plošné šíření máku
v okolních státech. Jako plevel byl popsán ve 23 plodinách ve 43 zemích
světa, zejména v ozimé pšenici a jiných obilninách. Základním plevelem
je v ječmeni v Řecku, Iránu, Rusku a Španělsku, v obilninách
v Německu, Skotsku, Rusku, Španělsku, Švédsku a Jugoslávii, v ovsu
v Řecku, v žitě v Polsku, v pšenici nebo ozimé pšenici v Anglii,
Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Iránu, Itálii, Maroku, Polsku a
Španělsku. Může být významným plevelem také v ozimé řepce, čočce a
cukrovce. Jako plevel v ovsu a pšenici je rozšířen také v USA.
Mák vlčí reaguje velmi citlivě na podmínky růstu. Tam, kde roste bez
konkurence, stávají se jednotlivé rostliny velkými a produkují značné
množství semen. Při hustotě 270 rostlin.m-2 produkuje každá rostlina
průměrně šest tobolek. Jestliže působí pšenice jako kompetitor, rostliny
jsou potlačené, ale kvetou a tvoří průměrně jednu tobolku. V dobře
zapojených porostech má tedy mák výrazně zhoršený růst. Mezi faktory,
které působí zhoršení růstu máku, patří například nízká půdní
úrodnost, zamokřená půda a konkurence s jinými rostlinnými druhy. Sucho
často mák toleruje.
Na šíření máku má vliv i skutečnost, že tento plevel je málo citlivý
na některé sulfonylmočoviny, chlortoluron a chloridazon. Zejména široké
používání sulfonylmočovin s nižším účinkem na mák vlčí může
přispívat k jeho šíření. V této souvislosti bychom chtěli poukázat na
fakt, že ve Španělsku, Itálii a Řecku byl zjištěn mák vlčí
rezistentní vůči těmto sulfonylmočovinám: tribenuron, metsulfuron,
rimsulfuron, chlorsulfuron, triasulfuron a amidosulfuron. Tyto rezistentní
populace máku vykazovaly křížovou rezistenci vůči imazapyru a
imazethapyru. Například v Řecku byl mák nalezen v oblasti, kde
ošetřovali chlorsulfuronem pět let po sobě. Tento biotyp byl citlivý na
bromoxynil a směsi metosulamu a 2,4-D. Hubení takového rezistentního biotypu
bylo možné například preemergentně směsí trifluralin + linuron nebo
pendimethalinem nebo postemeergentně kombinací bromoxynil + MCPA. Dobrých
výsledků bylo dosaženo při aplikaci tribenuronu + metribuzinu. Významný
nálezem je mák vlčí s rezistencí vůči účinné látce 2,4-D ve
Španělsku a Řecku.
Pro eliminaci máku vlčího je nutné dodržovat všechny zásady pro regulaci
plevelů, zejména vhodné používání účinných herbicidních látek ve
vhodném termínu, hubení tohoto plevele na nezemědělské půdě,
střídání osevních postupů, plodin a herbicidů. Existuje mnoho účinných
látek vhodných k regulaci tohoto plevele na orné půdě, zejména v ozimé
pšenici, například Husar, Grodyl Plus, Cougar, Stomp 330 E, Arelon Forte a
další podle Metodických příruček.
Kromě máku vlčího se v posledních letech šíří i mák pochybný
(Papaver dubium), který má jiné biologické charakteristiky. Je ranější,
jeho vývoj je rychlejší, v době aplikace herbicidů bývá
v pokročilejší růstové fázi, a proto snadněji regeneruje v porovnání
s mákem vlčím. Citlivost obou druhů na herbicidy je rozdílná.
V zemědělské praxi jsou oba druhy zaměňovány, což komplikuje
úspěšnost použití herbicidů. Oba druhy je snadné rozlišit podle
celkového habitu rostlin, tvaru listů, květů. Nejlépe se však odlišují
podle tvaru makovic."