Historie úprav

Filip84

Odpověděl/a – 28.září 21:40

No, to bude záležet taky na tom, co se podaří prokázat.

Vezmi tři, základní, modely skutkového děje:

1. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom to něco je, nic jí nebude (krom nějakých „stavů“), a tak se nikdy nedozví, že v tom pití něco bylo.
2. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom něco je a bude jí špatně, skončí v péči lékařů, a oni zjistí, že to způsobila – ta a ta – látka.
3. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom něco je, zemře, a při soudní pitvě se zjistí, že ke smrti vedla – ta a ta – látka.

V prvém případě asi nic, co by taky, ono já, třeba, zhruba vím, jak působí na lidi „piko“, tak kdyby se mi něco takového dělo po jednom pivu, no tak, že jo, asi bych to řešil. Ale většina lidí nemá ani ponětí.

V druhém případě bude záviset další děj na aktivitě objeti a / nebo lékařů. Protože bude-li tvrdit, že nic nebrala, a bude-li to, třeba, to „piko“, a ona nebude mít na těle žádný vpich, nic (a taky poznáš, že nejednáš se „smaženkou“), tak by zdravotnické zařízení mělo vyrozumět policii, případně si to oznámí oběť sama.

Dejme tomu, pro toto, že se podaří toho čince ustanovit. Protože ona ta pravděpodobnost je nějaká, ale ne moc velká. Ale dejme tomu, že to bylo třeba v hospodě, a že v té hospodě byly kamery (nebo to bylo na zahrádce před hospodou a zabírala to městská kamera, nebo něco podobného). Prostě: že činec je nesporný.

V každém případě půjde o obvinění z tr.činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu ustanovení § 283 odst.1 tr­.zákoníku, protože on tu látku držel za účelem jejího užití někým jiným, než je on sám (arciť nedobrovolným užitím), a proto nepůjde skutek subsumovat pod ustanovení § 284 tr.zákoníku, neboť toto ustanovení myslí pouze na skutky, kdy tak činec činí „pro vlastní potřebu“.

Pak bude záležet, jak moc blbě z toho oběti bude.

Pod ustanovení § 283 odst.3 lit.a) tr.zákoníku, způsobí-li tím těžkou újmu na zdraví. takže ustanovení § 146 odst.1, nebo odst.3, pokud by skutkem způsobil těžkou újmu na zdraví.

Taky bude záležet, co činec vypoví, zejména stran úmyslu, nebo, jestli to bude řetězec napadení, no a z něj půjde vzít za prokázané, například, že sledoval smrt oběti, arciť jí třeba nedocílil. Takže, klidně i pod skutkovou podstatu zločinu vraždy ve smyslu ustanovení § 140 odst.2 tr­.zákoníku, arciť třeba ve stádiu pokusu. Ale, taky, „pouze“ jako zločin těžkého ublížení na zdraví ve smyslu ustanovení § 145 odst.1 tr­.zákoníku, případně ve smyslu ustanovení § 145 odst.3 tr­.zákoníku, pokud oběť zemře, ale on to neplánoval, chtěl jí, například, pouze potrestat tím, že jí bude blbě, a ono ejhle. Ale taky může být skutek kvalifikován jako vražda v nepřímém úmyslu, ona hranice mezi hrubou nedbalostí a nepřímým úmyslem je, v praxi, velmi tenká, víme z judikatury, že.

Pokud oběť zemře, no tak – zase – podle předchozího mustru: co řekne, k čemu se dozná, jaké budou další důkazy, třeba i jen nepřímé, budou-li tvořit ucelený kruh. Bude tam buďto těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, nebo vražda, no a jednočinný souběh s tím „drogovým“ deliktem.

Na druhé straně, pokud bude oběti „málo“ blbě, tak to taky může být subsumovatelné „pouze“ pod skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ve smyslu ustanovení § 7 odst.1 lit.b) zákona o některých přestupcích, a protože činec bude obžalován pro „drogový“ delikt / „drogové“ delikty, tak obvinění z přestupku se odloží. Je to velmi nepravděpodobné, ale možné to je.

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2009-40#cast2
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2016-251#p7

Filip84

Odpověděl/a – 28.září 21:45

No, to bude záležet taky na tom, co se podaří prokázat.

Vezmi tři, základní, modely skutkového děje:

1. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom to něco je, nic jí nebude (krom nějakých „stavů“), a tak se nikdy nedozví, že v tom pití něco bylo.
2. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom něco je a bude jí špatně, skončí v péči lékařů, a oni zjistí, že to způsobila – ta a ta – látka.
3. Činec nasype oběti do pití něco, oběť to vypije, nevěda, že v tom něco je, zemře, a při soudní pitvě se zjistí, že ke smrti vedla – ta a ta – látka.

V prvém případě asi nic, co by taky, ono já, třeba, zhruba vím, jak působí na lidi „piko“, tak kdyby se mi něco takového dělo po jednom pivu, no tak, že jo, asi bych to řešil. Ale většina lidí nemá ani ponětí.

V druhém případě bude záviset další děj na aktivitě oběti a / nebo lékařů. Protože bude-li tvrdit, že nic nebrala, a bude-li to, třeba, to „piko“, a ona nebude mít na těle žádný vpich, nic (a taky poznáš, že nejednáš se „smaženkou“), tak by zdravotnické zařízení mělo vyrozumět policii, případně si to oznámí oběť sama.

Dejme tomu, pro toto, že se podaří toho čince ustanovit. Protože ona ta pravděpodobnost je nějaká, ale ne moc velká. Ale dejme tomu, že to bylo třeba v hospodě, a že v té hospodě byly kamery (nebo to bylo na zahrádce před hospodou a zabírala to městská kamera, nebo něco podobného). Prostě: že činec je nesporný.

V každém případě půjde o obvinění z tr.činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ve smyslu ustanovení § 283 odst.1 tr­.zákoníku, protože on tu látku držel za účelem jejího užití někým jiným, než je on sám (arciť nedobrovolným užitím), a proto nepůjde skutek subsumovat pod ustanovení § 284 tr.zákoníku, neboť toto ustanovení myslí pouze na skutky, kdy tak činec činí „pro vlastní potřebu“.

Pak bude záležet, jak moc blbě z toho oběti bude.

Pod ustanovení § 283 odst.3 lit.a) tr.zákoníku, způsobí-li tím těžkou újmu na zdraví. taky ustanovení § 146 odst.1, nebo odst.3, pokud by skutkem způsobil těžkou újmu na zdraví.

Rovněž bude záležet, co činec vypoví, zejména stran úmyslu, nebo, jestli to bude řetězec napadení, no a z něj půjde vzít za prokázané, například, že sledoval smrt oběti, arciť jí třeba nedocílil. Takže, klidně i pod skutkovou podstatu zločinu vraždy ve smyslu ustanovení § 140 odst.2 tr­.zákoníku, arciť třeba ve stádiu pokusu. Ale, taky, „pouze“ jako zločin těžkého ublížení na zdraví ve smyslu ustanovení § 145 odst.1 tr­.zákoníku, případně ve smyslu ustanovení § 145 odst.3 tr­.zákoníku, pokud oběť zemře, ale on to neplánoval, chtěl jí, například, pouze potrestat tím, že jí bude blbě, a ono ejhle. Ale, taky, může být skutek kvalifikován jako vražda v nepřímém úmyslu, ona hranice mezi hrubou nedbalostí a nepřímým úmyslem je, v praxi, velmi tenká, víme z judikatury, že.

Pokud oběť zemře, no tak – zase – podle předchozího mustru: co řekne, k čemu se dozná, jaké budou další důkazy, třeba i jen nepřímé, budou-li tvořit ucelený kruh. Bude tam buďto těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, nebo vražda, no a jednočinný souběh s tím „drogovým“ deliktem.

Na druhé straně, pokud bude oběti „málo“ blbě, tak to taky může být subsumovatelné „pouze“ pod skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ve smyslu ustanovení § 7 odst.1 lit.b) zákona o některých přestupcích, a protože činec bude obžalován pro „drogový“ delikt / „drogové“ delikty, tak obvinění z přestupku se odloží. Je to velmi nepravděpodobné, ale možné to je.

https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2009-40#cast2
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2016-251#p7