Historie úprav
Odpověděl/a – 27.září 20:39
Věc má rovinu občanskoprávní a trestněprávní.
Služebnost ingénieurských sítí upravuje ustanovení § 1,267 et sequentia občanského zákoníku.
Pro nás je relevantní ustanovení § 1,267 odst.1 věty druhé obč.zákoníku, podle kterého se vlastník pozemku zdrží všeho, co vede k ohrožení ingénieurské sítě, a pak ustanovení § 1,268 občanského zákoníku, podle kterého, nesnese-li záležitost při náhlém poškození ingénieurské sítě odkladu, obstará její opravu oprávněná osoba i bez předchozího projednání; dotčeným osobám však neprodleně oznámí provádění opravy, její místo označí a zabezpečí. Po skončení prací uvede služebný pozemek na vlastní náklady do předešlého stavu a nahradí škodu způsobenou provedením prací.
První věc je, jestli jde opravdu o plynovou přípojku podle práva, s ochranným pásmem atp. Předpokládejme, že ano, protože sama skutečnost, že na ní Ty máš věcné břemeno, toto neosvědčuje. Je to vysoce pravděpodobné, ale v těchto věcech, ať už kvůli minulému régime, nebo prostě a jednoduše lidské neznalosti, hlouposti – těch možností je, tak tam se prostě ten, kdo na pozemku staví a překopne jí, nebo – jak říkáš Ty – přeřízne, z odpovědnosti za škodu nevyviní, měl se starat, měl vědět, a taky, je tam nějaká chránička, páska, co to označuje, prostě odpovědnosti se nevyhne.
Pak je otázkou, komu náleží vlastnické právo k přípojce, protože, zase, obvykle patří přípojka distribučnímu závodu po určitý bod. Někdy jsou to „hodiny“ – plynoměr, elektroměr, vodoměr atp., někdy ale taky nějaké rozvodné místo.
Jestliže je to Tvůj majetek, tak Ty, osobně, to stejně nevyřešíš, budeš muset zavolat plynovou pohotovost, spravit (na nouzové lince) distributora, aby to zastavil a neunikal plyn atp., no a tu opravu – logicky, jako vlastník – zaplatíš, a to do stavu, v jakém to bylo: jestli to bylo vykopáno, tak do vykopaného.
Pak, pokud se se sousedem nedohodneš, nezbude Ti, než ho žalovat o náhradu škody a zároveň soudu navrhnout, budou-li, abys nemusel platit škody, které vznikly postupem ve smyslu § 1,268 obč.zákoníku, podle zásady nemo turpitudinem suam allegare potest, která už je dnes zakotvena v ustanovení § 6 odst.2 obč.zákoníku. Samozřejmě, povstane-li Ti z toho nějaká škoda, třeba že si budeš muset vzít v práci neplacené volno, nebo kupovat jídlo z hospody, protože nebudeš mít na čem vařit, nebo nakoupit elektrické přímotopy, abys nezimoval atp., no tak o to můžeš souseda žalovat rovněž.
Pokud to bude majetek distributora, tak Ty máš smlouvu s distributorem. On to opraví, no a veškeré ty věci si bude řešit on.
Trestněprávní rovina obnáší podezření pro přečin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení ve smyslu ustanovení § 276 odst.1 a odst.2 lit.a) a lit.b) tr.zákoniku, no a poškození cizí věci ve smyslu ustanovení § 228 odst.1 tr.zákoníku. V tr.řízení bys mohl, případně, vystupovat jako poškozený a jako účastník soukromý uplatnit škodu, i případnou nemajetkovou újmu, v adhesním řízení, čímž by Ti mohly klesnout náklady, ale taky to může dopadnout tak, že Tě v rozsudku tr.soud odkáže s nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, a Ty potom začneš, prakticky, od nuly. Zase můžeš vytěžit dokazování před tr.soudem a občanskoprávní řízení pak může být rychlejší – každá rovina má své výhody i nevýhody.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
Odpověděl/a – 27.září 20:41
Věc má rovinu občanskoprávní a trestněprávní.
Služebnost ingénieurských sítí upravuje ustanovení § 1,267 et sequentia občanského zákoníku.
Pro nás je relevantní ustanovení § 1,267 odst.1 věty druhé obč.zákoníku, podle kterého se vlastník pozemku zdrží všeho, co vede k ohrožení ingénieurské sítě, a pak ustanovení § 1,268 občanského zákoníku, podle kterého, nesnese-li záležitost při náhlém poškození ingénieurské sítě odkladu, obstará její opravu oprávněná osoba i bez předchozího projednání; dotčeným osobám však neprodleně oznámí provádění opravy, její místo označí a zabezpečí. Po skončení prací uvede služebný pozemek na vlastní náklady do předešlého stavu a nahradí škodu způsobenou provedením prací.
První věc je, jestli jde opravdu o plynovou přípojku podle práva, s ochranným pásmem atp. Předpokládejme, že ano, protože sama skutečnost, že na ní Ty máš věcné břemeno, toto neosvědčuje. Je to vysoce pravděpodobné, ale v těchto věcech, ať už kvůli minulému régime, nebo prostě a jednoduše lidské neznalosti, hlouposti – těch možností je, bývá neskutečný burdel, tak tam se prostě ten, kdo na pozemku staví a překopne jí, nebo – jak říkáš Ty – přeřízne, z odpovědnosti za škodu nevyviní, měl se starat, měl vědět, a taky, je tam nějaká chránička, páska, co to označuje, prostě odpovědnosti se nevyhne.
Pak je otázkou, komu náleží vlastnické právo k přípojce, protože, zase, obvykle patří přípojka distribučnímu závodu po určitý bod. Někdy jsou to „hodiny“ – plynoměr, elektroměr, vodoměr atp., někdy ale taky nějaké rozvodné místo.
Jestliže je to Tvůj majetek, tak Ty, osobně, to stejně nevyřešíš, budeš muset zavolat plynovou pohotovost, spravit (na nouzové lince) distributora, aby to zastavil a neunikal plyn atp., no a tu opravu – logicky, jako vlastník – zaplatíš, a to do stavu, v jakém to bylo: jestli to bylo vykopáno, tak do vykopaného.
Pak, pokud se se sousedem nedohodneš, nezbude Ti, než ho žalovat o náhradu škody a zároveň soudu navrhnout, budou-li, abys nemusel platit škody, které vznikly postupem ve smyslu § 1,268 obč.zákoníku, podle zásady nemo turpitudinem suam allegare potest, která už je dnes zakotvena v ustanovení § 6 odst.2 obč.zákoníku. Samozřejmě, povstane-li Ti z toho nějaká škoda, třeba že si budeš muset vzít v práci neplacené volno, nebo kupovat jídlo z hospody, protože nebudeš mít na čem vařit, nebo nakoupit elektrické přímotopy, abys nezimoval atp., no tak o to můžeš souseda žalovat rovněž.
Pokud to bude majetek distributora, tak Ty máš smlouvu s distributorem. On to opraví, no a veškeré ty věci si bude řešit on.
Trestněprávní rovina obnáší podezření pro přečin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení ve smyslu ustanovení § 276 odst.1 a odst.2 lit.a) a lit.b) tr.zákoniku, no a poškození cizí věci ve smyslu ustanovení § 228 odst.1 tr.zákoníku. V tr.řízení bys mohl, případně, vystupovat jako poškozený a jako účastník soukromý uplatnit škodu, i případnou nemajetkovou újmu, v adhesním řízení, čímž by Ti mohly klesnout náklady, ale taky to může dopadnout tak, že Tě v rozsudku tr.soud odkáže s nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních, a Ty potom začneš, prakticky, od nuly. Zase můžeš vytěžit dokazování před tr.soudem a občanskoprávní řízení pak může být rychlejší – každá rovina má své výhody i nevýhody.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
