Historie úprav
Odpověděl/a – 3.září 23:02
Před 10 lety nebyl u nás na snad na celé Vysočině jediný rezavý slimák, dnes španělští plzáci převažují. Z hodně rybníků zmizely škeble, američtí raci zdatně vytlačují ty naše. Bobři na třebíčsku začínali někdy před 20 lety, dnes jsou tu všude běžně. Prý občas někdo zahlédne i vlka. Dříve vzácné kudlanky jsou snad všudypřítomné. Časté k vidění jsou i včely drvodělky. S úbytkem domácích chovů zvířectva a drobnějších chovů JZD (což je samo o sobě také významná změna) velmi ubylo vlaštovek a jiřiček. A také vrabců, u těch to ale souvisí také s modernizací staveb a úbytku příhodných míst ke hnízdění. Nikdo nereguluje škodné straky, což přispívá k poklesu počtu i dalších druhů ptáků. Kromě toho ubylo i čejek, koroptví, bahenních ptáků, ale to má zase jiné příčiny. Po kůrovcové kalamitě se jelení zvěř, dříve shloučená ve velkých lesních komplexech, rozeběhla po okolní krajině,… Z rostlin za posledních 30 let v okolí mé obce zmizely snad všechny lokality se vstavači a vachtou trojlistou. Naopak nejsou vzácné i souvislé porosty dříve neznámé křídlatky japonské, a ještě v 80-tých letech prakticky neznámá netýkavka žláznatá (Royleova) je dnes všudypřítomná, najde se dokonce i v horách. Rozšířila se rez hrušňová, americké padlí na angreštech, vlnovník česnekový a spousta dalšího. Naopak je dnes problém narazit na lidské blechy a vši 🙂. To jen tak neodborně namátkou, co jsem si všiml za posledních 40 let. Mnohem užitečnější informace by se jistě našly na přírodovědných stránkách.
Odpověděl/a – 3.září 23:03
Před 10 lety nebyl u nás na Vysočině jediný rezavý slimák, dnes španělští plzáci převažují. Z hodně rybníků zmizely škeble, američtí raci zdatně vytlačují ty naše. Bobři na třebíčsku začínali někdy před 20 lety, dnes jsou tu všude běžně. Prý občas někdo zahlédne i vlka. Dříve vzácné kudlanky jsou snad všudypřítomné. Časté k vidění jsou i včely drvodělky. S úbytkem domácích chovů zvířectva a drobnějších chovů JZD (což je samo o sobě také významná změna) velmi ubylo vlaštovek a jiřiček. A také vrabců, u těch to ale souvisí také s modernizací staveb a úbytku příhodných míst ke hnízdění. Nikdo nereguluje škodné straky, což přispívá k poklesu počtu i dalších druhů ptáků. Kromě toho ubylo i čejek, koroptví, bahenních ptáků, ale to má zase jiné příčiny. Po kůrovcové kalamitě se jelení zvěř, dříve shloučená ve velkých lesních komplexech, rozeběhla po okolní krajině,… Z rostlin za posledních 30 let v okolí mé obce zmizely snad všechny lokality se vstavači a vachtou trojlistou. Naopak nejsou vzácné i souvislé porosty dříve neznámé křídlatky japonské, a ještě v 80-tých letech prakticky neznámá netýkavka žláznatá (Royleova) je dnes všudypřítomná, najde se dokonce i v horách. Rozšířila se rez hrušňová, americké padlí na angreštech, vlnovník česnekový a spousta dalšího. Naopak je dnes problém narazit na lidské blechy a vši 🙂. To jen tak neodborně namátkou, co jsem si všiml za posledních 40 let. Mnohem užitečnější informace by se jistě našly na přírodovědných stránkách.