Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 16.srpen 15:40

Přečetla jsem si odkaz pepyk25, bohužel nejde v ní o odpověd na vaši otázku.

Jde o jevy z historické mluvnice, , která je nutná k vysvětlení určitých jevů ve vývoji jazyka. Jejich znalost je důležitá pro pochopenoí vývoje češtiny, protože mnohé jevy už v současnosti neplatí. . Nšěkteré změny jsou pro laiky těžko pochopitelné bez znalosti vývoje historir českého jazyka., které se táhnou od zániku praslovanštiny a vzniku jednotlivých slovanských a rozlišení na západo- – východo- a jihoslovanské Hláskové změny jazykovědci vysvětlili promocí staroslovenštiny.

Přípona – ec zdrobnělina 1. stupně . Šlo omenšío míru vlatností. Dvůr(dvór) – dvorec (dvořec) )starší význam x dvorek. Základní slovo +přípona l1j. stupně – ec – přípona 2. stupně pozdwji – ek. ek. Tvary vznikyl po zániku jerů podle tzv. Havlíkova jerového pravidla. Liché jery počítáno odzadu zanikly, sudé se vokalizovaly rozdílné samohlásky po tvrdé a měkké souhlásce.
Přípona příponu -ec se vuádí jako jako měkká forma přípony -ok (ek), tato forma vznikla z -bkb > -bCb > -e- při zánilku jerů.

Dnes se už takot zdrobnwěliny netvoříl

1. Východiskem byl minulý kmen, zbavený přípony.. Chod-it = chod-ec, jezd-it = jezdec. Ale jde i o jiná slovesa – např. lézt = lezec. Slovesa jsou bezpředponová.
2. Nebo jde o podst. Jména od již vytvořeného činitelského jména – knih-kupec. Horo-lezec.
3. Slovesný základ činitelská přípona – dřevo-rub-ec. přírodo-pisec.
4. Příjmení Adam-ec. – Adam = člověk stvořený ze země. Adamec –mohl být menšího vzrůstu, pozdějí také Adámek – malý chlapec Adam, spíš pro křestníí jmémnol.

Opilec – vyjadřuje vlastnost, která vyplývá z děje slovesa.
Dnes se již příponou –ec zdrobnělá jména 1. stupně netvoří., i když se některá slova nectila jako zdrobnělá. Např. Místní názvy. Hradec . Slova otec , stejně pitomec, pomatenec, ujec /strýc, ztratila deminutivní charakter už v minulosti, berou se jako nositel vlatnostílí.

Příponou -ec se tvořily ve staré češtině také názvy mláďat: beranec z beran, Mebec = hříbě samčí, chlapec z chlap, junec = býček, volek (mladý), kozíec z kozel, telec z tele.

5. V nářeččích a obecné češtině se přípona –ec často zaměňuje za –ce. Správec – správce. Přípona se používá jen pro pojmenování osob. Jde o činitelské názvy, jsou nepravidelné ale , aktuální – např. zástupce, původce, příjemce .atd.

Skloňování pak souvísí s tzv. kmenovým skloňováním, nreozdlišovsl s rod., ale zakončení – např. –a kmeny,. I kmeny, dnes vzor žena, mužský rod předseda, muž a kost. Kmeny souhláskové sémě – semeno, rámě – rameno, kuře .- kuřete, loket, máti – mateře , koleso – kolo.

Ale už je jiná kapitola. Podst. Jména zakončená na –ec jsou měkká – skopec – bez skopce, skopci, jako mužil

Ještě zbývající pitomec –

JJakub-ec = jméno Jakub lpochází z hebrejštiny z Jahaqóbh = druhorozený, takže – přípona -ec značila jinou vlatnost, jíž s ddržitel lišil od Jakuba.

annas

Odpověděl/a – 16.srpen 16:00

Přečetla jsem si odkaz pepy25, bohužel nejde v ní o odpověd na vaši otázku.

Jde totiž o jevy z historické mluvnice, , která je nutná k vysvětlení určitých zákonitostí ve vývoji jazyka. Jejich znalost je důležitá pro pochopení vývoje češtiny, protože mnohé jevy už v současnosti neplatí. . Některé změny jsou pro laiky neznámé, jindy těžko pochopitelné bez znalosti historie českého jazyka., od zániku praslovanštiny a vzniku jednotlivých slovanských jazyků a rozlišení na západo- – východo- a jihoslovanské. Hláskové či tvaroslovné i syntaktické změny jazykovědci vysvětlili promocí staroslověnštiny.

Přípona – ec zpraidla zdrobnělina 1. stupně . Šlo o určiotou moíru vlastností. Dvůr(dvór) – dvorec (dvořec) )starší význam x dvorek. Základní slovo +přípona 1. stupně – ec, později přípona 2. stupně i – ek. e. Tvary vznikly po zániku jerů podle tzv. Havlíkova jerového pravidla. Liché jery počítáno odzadu zanikly, sudé se vokalizovaly, vznikly rozdílné samohlásky po tvrdé a měkké souhlásce.
Přípona -ec se uvádí jako měkká forma přípony -ok (ek), tato forma vznikla z -bkb > -bCb > -e- při zániku jerů.

Dnes se už takto zdrobněliny netvoří.
Tvoření slov

1. Východiskem byl minulý kmen, zbavený přípony. VlAsstnosti toho, co sloveso. . Chod-it = chod-ec, jezd-it = jezdec. Ale jde i o jiná slovesa – např. lézt = lezec. Slovesa jsou bezpředponová.
2. Nebo jde o podst. Jména od již vytvořeného činitelského jména – knih-kupec. Horo-lezec.
3. Slovesný základ + činitelská přípona – dřevo-rub-ec. přírodo-pisec.
4. Příjmení Adam-ec. – Adam = člověk stvořený ze země. Adamec –mohl být menšího vzrůstu, pozdějí také Adámek – malý chlapec Adam, spíš pro křestní jméno.

Opilec – vyjadřuje vlastnost, která vyplývá z děje slovesa.
Dnes se již příponou –ec zdrobnělá jména 1. stupně netvoří., i když se některá slova nectila jako zdrobnělá. Např. Místní názvy. Hradec. . Slova otec , stejně pitomec, pomatenec, ujec /strýc, ztratila deminutivní charakter už v minulosti, berou se jako nositel vlatnostností či činiltelská.

Příponou -ec se tvořily ve staré češtině také názvy mláďat: beranec z beran, Mebec = hříbě samčí, chlapec z chlap, junec = býček, volek (mladý), kozíec z kozel, telec z tele.

5. V nářečích a obecné češtině se přípona –ec často zaměňuje za –ce. Správec – správce. Přípona se používá jen pro pojmenování osob. Jde o činitelské názvy, činnostio jsou nepravidelné ale často aktuální – např. zástupce, původce, příjemce .atd.

Skloňování pak souiísí s tzv. kmenovým skloňováním, rozlišoval se rod., ale zakončení – např. o, kmeny,. I kmeny, dnes vzor žena, mužský rod pozůstatky a ikmenů – předseda, z chlapo vznikl vzor pán,k i kmen muž a kost. Kmeny souhláskové sémě – semeno, rámě – rameno, kuře .- kuřete, loket, máti – mateře , koleso – kolo. atdl.

Ale to už je jiná kapitola. Podst. Jména zakončená na –ec jsou měkká – skopec – bez skopce, skopci, jako muži.

Ještě zbývající pitomec – Jiří Rejzek uvádí původ – pitomý, pitomost, pitomec, pitomina.
Stč. pitomý ‘krotký, ochočený, krmený’
od psl. *pitati ‘krmit’ (viz :píce), přeneseně pak ‘tupý, hloupý’. Pitomec je „krmený“ hloupostí.

JJakub-ec = jméno Jakub lpochází z hebrejštiny z Jahaqóbh = druhorozený – uvádí DL. Moldanová, takže – přípona -ec značila jinou vlastnost, jíž se Jakub llišil od Jakuba.

Semenec – semeno, dnes se uvádí jako krmivo semeno konopí.

annas

Odpověděl/a – 16.srpen 16:01

Přečetla jsem si odkaz pepy25, bohužel nejde v ní o odpověd na vaši otázku.

Jde totiž o jevy z historické mluvnice, , která je nutná k vysvětlení určitých zákonitostí ve vývoji jazyka. Jejich znalost je důležitá pro pochopení vývoje češtiny, protože mnohé jevy už v současnosti neplatí. . Některé změny jsou pro laiky neznámé, jindy těžko pochopitelné bez znalosti historie českého jazyka., od zániku praslovanštiny a vzniku jednotlivých slovanských jazyků a rozlišení na západo- – východo- a jihoslovanské. Hláskové či tvaroslovné i syntaktické změny jazykovědci vysvětlili promocí staroslověnštiny.

Přípona – ec zpraidla zdrobnělina 1. stupně . Šlo o určiotou moíru vlastností. Dvůr(dvór) – dvorec (dvořec) )starší význam x dvorek. Základní slovo +přípona 1. stupně – ec, později přípona 2. stupně i – ek. e. Tvary vznikly po zániku jerů podle tzv. Havlíkova jerového pravidla. Liché jery počítáno odzadu zanikly, sudé se vokalizovaly, vznikly rozdílné samohlásky po tvrdé a měkké souhlásce.
Přípona -ec se uvádí jako měkká forma přípony -ok (ek), tato forma vznikla z -bkb > -bCb > -e- při zániku jerů.

Dnes se už takto zdrobněliny netvoří.
Tvoření slov

1. Východiskem byl minulý kmen, zbavený přípony. VlAsstnosti toho, co sloveso. . Chod-it = chod-ec, jezd-it = jezdec. Ale jde i o jiná slovesa – např. lézt = lezec. Slovesa jsou bezpředponová.
2. Nebo jde o podst. Jména od již vytvořeného činitelského jména – knih-kupec. Horo-lezec.
3. Slovesný základ + činitelská přípona – dřevo-rub-ec. přírodo-pisec.
4. Příjmení Adam-ec. – Adam = člověk stvořený ze země. Adamec –mohl být menšího vzrůstu, pozdějí také Adámek – malý chlapec Adam, spíš pro křestní jméno.

Opilec – vyjadřuje vlastnost, která vyplývá z děje slovesa.
Dnes se již příponou –ec zdrobnělá jména 1. stupně netvoří., i když se některá slova nectila jako zdrobnělá. Např. Místní názvy. Hradec. . Slova otec , stejně pitomec, pomatenec, ujec /strýc, ztratila deminutivní charakter už v minulosti, berou se jako nositel vlatnostností či činiltelská.

Příponou -ec se tvořily ve staré češtině také názvy mláďat: beranec z beran, Mebec = hříbě samčí, chlapec z chlap, junec = býček, volek (mladý), kozíec z kozel, telec z tele.

5. V nářečích a obecné češtině se přípona –ec často zaměňuje za –ce. Správec – správce. Přípona se používá jen pro pojmenování osob. Jde o činitelské názvy, činnostio jsou nepravidelné ale často aktuální – např. zástupce, původce, příjemce .atd.

Skloňování pak souiísí s tzv. kmenovým skloňováním, rozlišoval se rod., ale zakončení – např. o, kmeny,. I kmeny, dnes vzor žena, mužský rod pozůstatky a ikmenů – předseda, z chlapo vznikl vzor pán,k i kmen muž a kost. Kmeny souhláskové sémě – semeno, rámě – rameno, kuře .- kuřete, loket, máti – mateře , koleso – kolo. atdl.

Ale to už je jiná kapitola. Podst. Jména zakončená na –ec jsou měkká – skopec – bez skopce, skopci, jako muži.

Ještě zbývající pitomec – Jiří Rejzek uvádí původ – pitomý, pitomost, pitomec, pitomina.
Stč. pitomý ‘krotký, ochočený, krmený’
od psl. *pitati ‘krmit’ (viz :píce), přeneseně pak ‘tupý, hloupý’. Pitomec je „krmený“ hloupostí.

JJakub-ec = jméno Jakub lpochází z hebrejštiny z Jahaqóbh = druhorozený – uvádí DL. Moldanová, takže – přípona -ec značila jinou vlastnost, jíž se Jakub llišil od Jakuba.

Semenec – semeno, dnes se uvádí jako krmivo semeno konopí.

Vl. znalosti z historické mluvnice a vývoje jazyka.

annas

Odpověděl/a – 16.srpen 16:03

Přečetla jsem si odkaz, bohužel nejde v ní o odpověd na vaši otázku.

Jde totiž o jevy z historické mluvnice, , která je nutná k vysvětlení určitých zákonitostí ve vývoji jazyka. Jejich znalost je důležitá pro pochopení vývoje češtiny, protože mnohé jevy už v současnosti neplatí. . Některé změny jsou pro laiky neznámé, jindy těžko pochopitelné bez znalosti historie českého jazyka., od zániku praslovanštiny a vzniku jednotlivých slovanských jazyků a rozlišení na západo- – východo- a jihoslovanské. Hláskové či tvaroslovné i syntaktické změny jazykovědci vysvětlili promocí staroslověnštiny.

Přípona – ec zpraidla zdrobnělina 1. stupně . Šlo o určiotou moíru vlastností. Dvůr(dvór) – dvorec (dvořec) )starší význam x dvorek. Základní slovo +přípona 1. stupně – ec, později přípona 2. stupně i – ek. e. Tvary vznikly po zániku jerů podle tzv. Havlíkova jerového pravidla. Liché jery počítáno odzadu zanikly, sudé se vokalizovaly, vznikly rozdílné samohlásky po tvrdé a měkké souhlásce.
Přípona -ec se uvádí jako měkká forma přípony -ok (ek), tato forma vznikla z -bkb > -bCb > -e- při zániku jerů.

Dnes se už takto zdrobněliny netvoří.
Tvoření slov

1. Východiskem byl minulý kmen, zbavený přípony. VlAsstnosti toho, co sloveso. . Chod-it = chod-ec, jezd-it = jezdec. Ale jde i o jiná slovesa – např. lézt = lezec. Slovesa jsou bezpředponová.
2. Nebo jde o podst. Jména od již vytvořeného činitelského jména – knih-kupec. Horo-lezec.
3. Slovesný základ + činitelská přípona – dřevo-rub-ec. přírodo-pisec.
4. Příjmení Adam-ec. – Adam = člověk stvořený ze země. Adamec –mohl být menšího vzrůstu, pozdějí také Adámek – malý chlapec Adam, spíš pro křestní jméno.

Opilec – vyjadřuje vlastnost, která vyplývá z děje slovesa.
Dnes se již příponou –ec zdrobnělá jména 1. stupně netvoří., i když se některá slova nectila jako zdrobnělá. Např. Místní názvy. Hradec. . Slova otec , stejně pitomec, pomatenec, ujec /strýc, ztratila deminutivní charakter už v minulosti, berou se jako nositel vlatnostností či činiltelská.

Příponou -ec se tvořily ve staré češtině také názvy mláďat: beranec z beran, Mebec = hříbě samčí, chlapec z chlap, junec = býček, volek (mladý), kozíec z kozel, telec z tele.

5. V nářečích a obecné češtině se přípona –ec často zaměňuje za –ce. Správec – správce. Přípona se používá jen pro pojmenování osob. Jde o činitelské názvy, činnostio jsou nepravidelné ale často aktuální – např. zástupce, původce, příjemce .atd.

Skloňování pak souiísí s tzv. kmenovým skloňováním, rozlišoval se rod., ale zakončení – např. o, kmeny,. I kmeny, dnes vzor žena, mužský rod pozůstatky a ikmenů – předseda, z chlapo vznikl vzor pán,k i kmen muž a kost. Kmeny souhláskové sémě – semeno, rámě – rameno, kuře .- kuřete, loket, máti – mateře , koleso – kolo. atdl.

Ale to už je jiná kapitola. Podst. Jména zakončená na –ec jsou měkká – skopec – bez skopce, skopci, jako muži.

Ještě zbývající pitomec – Jiří Rejzek uvádí původ – pitomý, pitomost, pitomec, pitomina.
Stč. pitomý ‘krotký, ochočený, krmený’
od psl. *pitati ‘krmit’ (viz :píce), přeneseně pak ‘tupý, hloupý’. Pitomec je „krmený“ hloupostí.

JJakub-ec = jméno Jakub lpochází z hebrejštiny z Jahaqóbh = druhorozený – uvádí DL. Moldanová, takže – přípona -ec značila jinou vlastnost, jíž se Jakub llišil od Jakuba.

Semenec – semeno, dnes se uvádí jako krmivo semeno konopí.

Vl. znalosti z historické mluvnice a vývoje jazyka.