Historie úprav
Odpověděl/a – 21.červenec 10:57
Sprosté slovo, vulgarismus, vyjadřuje záporný a emotivní postoj k někomu či něčemu. Většinou jde o nadávky, ale mnohdy si někdo vulgarismem jen uleví. Většina vulgarismů překonala dlouhé roky a stále se užívá.
kde se ty výrazy vzaly? Kdo a kdy určil, že právě toto slovo bude sprosté a tedy nevhodné?
Ve středověku nikdo žádné sprosté slovo neznal. Všechna slova se běžně používala a žádné nemělo vulgární význam. Teprve s příchodem novověku se to začalo měnit. Šlechta se potřebovala nějak vymezit od lidu (s)prostého. Jedním ze způsobů onoho vymezení bylo i vyřazení některých slov, která se běžně používala při práci s dobytkem nebo na poli. Ze strany šlechty to bylo vlastně pokrytectví. A tak nám pomalu vznikala slova neslušná, neboli sprostá. Ovšem většinou byl původní význam dnes sprostých slov zcela nevinný. Nicméně vulgarismy vznikly, jsou a budou i nadále zcela běžnou součástí našeho jazyka. Samozřejmě nejen našeho. A protože se jazyk stále vyvíjí, je možné, či spíše pravděpodobné, že dnešní slušná slova budou za pár let tou nejtvrdší nadávkou.
Více se dovíte v odkazu včetně původu některých současných vulgárních slov.
Odpověděl/a – 21.červenec 11:30
Podle dostupných zdrojů nikoliv.
Sprosté slovo, vulgarismus, vyjadřuje záporný a emotivní postoj k někomu
či něčemu. Většinou jde o nadávky, ale mnohdy si někdo vulgarismem jen
uleví. Většina vulgarismů překonala dlouhé roky a stále se užívá.
kde se ty výrazy vzaly? Kdo a kdy určil, že právě toto slovo bude sprosté a tedy nevhodné?
Ve středověku nikdo žádné sprosté slovo neznal. Všechna slova se běžně používala a žádné nemělo vulgární význam. Teprve s příchodem novověku se to začalo měnit. Šlechta se potřebovala nějak vymezit od lidu (s)prostého. Jedním ze způsobů onoho vymezení bylo i vyřazení některých slov, která se běžně používala při práci s dobytkem nebo na poli. Ze strany šlechty to bylo vlastně pokrytectví. A tak nám pomalu vznikala slova neslušná, neboli sprostá. Ovšem většinou byl původní význam dnes sprostých slov zcela nevinný. Nicméně vulgarismy vznikly, jsou a budou i nadále zcela běžnou součástí našeho jazyka. Samozřejmě nejen našeho. A protože se jazyk stále vyvíjí, je možné, či spíše pravděpodobné, že dnešní slušná slova budou za pár let tou nejtvrdší nadávkou.
Více se dovíte v odkazu včetně původu některých současných vulgárních slov.
Odpověděl/a – 21.červenec 13:05
Podle dostupných zdrojů nikoliv.
Sprosté slovo, vulgarismus, vyjadřuje záporný a emotivní postoj k někomu
či něčemu. Většinou jde o nadávky, ale mnohdy si někdo vulgarismem jen
uleví. Většina vulgarismů překonala dlouhé roky a stále se užívá.
kde se ty výrazy vzaly? Kdo a kdy určil, že právě toto slovo bude sprosté a tedy nevhodné?
Ve středověku nikdo žádné sprosté slovo neznal. Všechna slova se běžně používala a žádné nemělo vulgární význam. Teprve s příchodem novověku se to začalo měnit. Šlechta se potřebovala nějak vymezit od lidu (s)prostého. Jedním ze způsobů onoho vymezení bylo i vyřazení některých slov, která se běžně používala při práci s dobytkem nebo na poli. Ze strany šlechty to bylo vlastně pokrytectví. A tak nám pomalu vznikala slova neslušná, neboli sprostá. Ovšem většinou byl původní význam dnes sprostých slov zcela nevinný. Nicméně vulgarismy vznikly, jsou a budou i nadále zcela běžnou součástí našeho jazyka. Samozřejmě nejen našeho. A protože se jazyk stále vyvíjí, je možné, či spíše pravděpodobné, že dnešní slušná slova budou za pár let tou nejtvrdší nadávkou.
Více se dovíte v odkazu včetně původu některých současných vulgárních slov.
https://www.slatinak.cz/o-sproste-mluve/
Těm, kdo nevěří, doplňuji význam slova sprostý z Etymologických slovníků J. Rejzka a V. Machka. Dnes mají původní slova neutrální význam vulgární a slouží jako nadávky.
Příklad na denšnoí vulgarilsmus. hovno, hovínko. Všesl. – p. gówno,
r. govnó, s./ch. góvno. Psl. *govьno se většinou vykládá jako odvozenina
(původně adjektivní) od základu,
který je v :hovado, tedy vlastně ‘kraví(lejno)’, zobecněním pak
dnešní vznam.
Staroočeský slovnoík
- .lejno, hovno (expr.), lidský n. zvířecí výkal
- nic, nicotnost, něco bezvýznamného n. bezcenného; státi za hovno nestát za nic, být zbytečný
hovno, -a, neutr., Dreck; stsl. govьno stercus, skr. gu- cacare. — howno merdula Prešp. 442. Svině… židká jie howna.
Opět slovník
sprostý, sprostota, expr. sprosťák. Stč.
‘prostý, hloupý, jednoduchý, neumělý,
špatný’ (tak ještě u Jg i v literatuře v
podstatě celého 19. st.). Dnešní zúžený
význam je tedy dosti nový. Jinak viz
:prostý
prostý, prostota, prosťáček, prostná,
oprostit, vyprostit, zprostit, prostoduchý, prostovlasý, prostořeký.
Stč.
prostý ‘jednoduchý, přímý, volný,
pouhý’. Všesl. – p. prosty ‘přímý,
prostý’, r. prostój, s./ch. prȍst, stsl.
prostъ. Psl. *prostъ nemá jednoznačný
výklad.
(srov. lit. atstùs ‘vzdálený’, sti. prastha- ‘horská rovina’ a
také :prostata), původní význam by
pak byl ‘vpředu stojící’, ale vývoj významu není zcela jasný (snad
podobně
jako u :přímý). Jiný výklad spojuje
s lit. pràsti ‘zvykat si, být zvyklý’,
výchozí význam slov. slova by pak
byl ‘obvyklý, obyčejný’.
)
Odpověděl/a – 21.červenec 13:09
Podle dostupných zdrojů nikoliv.
Sprosté slovo, vulgarismus, vyjadřuje záporný a emotivní postoj k někomu
či něčemu. Většinou jde o nadávky, ale mnohdy si někdo vulgarismem jen
uleví. Většina vulgarismů překonala dlouhé roky a stále se užívá.
kde se ty výrazy vzaly? Kdo a kdy určil, že právě toto slovo bude sprosté a tedy nevhodné?
Ve středověku nikdo žádné sprosté slovo neznal. Všechna slova se běžně používala a žádné nemělo vulgární význam. Teprve s příchodem novověku se to začalo měnit. Šlechta se potřebovala nějak vymezit od lidu (s)prostého. Jedním ze způsobů onoho vymezení bylo i vyřazení některých slov, která se běžně používala při práci s dobytkem nebo na poli. Ze strany šlechty to bylo vlastně pokrytectví. A tak nám pomalu vznikala slova neslušná, neboli sprostá. Ovšem většinou byl původní význam dnes sprostých slov zcela nevinný. Nicméně vulgarismy vznikly, jsou a budou i nadále zcela běžnou součástí našeho jazyka. Samozřejmě nejen našeho. A protože se jazyk stále vyvíjí, je možné, či spíše pravděpodobné, že dnešní slušná slova budou za pár let tou nejtvrdší nadávkou.
Více se dovíte v odkazu včetně původu některých současných vulgárních slov.
https://www.slatinak.cz/o-sproste-mluve/
Těm, kdo nevěří, doplňuji význam slova sprostý z Etymologických slovníků J. Rejzka a V. Machka. Dnes mají původní neutrální slova í význam vulgární a slouží jako nadávky.
Příklad na dnešní vulgarismus. hovno, hovínko. Všesl. – p. gówno,
r. govnó, s./ch. góvno. Psl. *govьno se většinou vykládá jako odvozenina
(původně adjektivní) od základu,
který je v :hovado, tedy vlastně ‘kraví (lejno)’, zobecněním pak
dnešní vvznam.
Staročeský slovník
- lejno = hovno (expr.), lidský n. zvířecí výkal
- nic, nicotnost, něco bezvýznamného n. bezcenného; dmes státi za hovno nestát za nic, být zbytečný
hovno, -a, neutr., Dreck; stsl. govьno stercus, skr. gu- cacare. — howno merdula Prešp. Svině… židká jie howna.
Opět slovník
sprostý, sprostota, expr. sprosťák. Stč.
‘prostý, hloupý, jednoduchý, neumělý,
špatný’ (tak ještě u Jg i v literatuře v
podstatě celého 19. st.). Dnešní zúžený
význam je tedy dosti nový. Jinak viz
:prostý
prostý, prostota, prosťáček, prostná,
oprostit, vyprostit, zprostit, prostoduchý, prostovlasý, prostořeký.
Stč.
prostý ‘jednoduchý, přímý, volný,
pouhý’. Všesl. – p. prosty ‘přímý,
prostý’, r. prostój, s./ch. prȍst, stsl.
prostъ. Psl. *prostъ nemá jednoznačný
výklad.
(srov. lit. atstùs ‘vzdálený’, sti. prastha- ‘horská rovina’ a
také :prostata), původní význam by
pak byl ‘vpředu stojící’, ale vývoj významu není zcela jasný (snad
podobně
jako u :přímý). Jiný výklad spojuje
s lit. pràsti ‘zvykat si, být zvyklý’,
výchozí význam slov. slova by pak
byl ‘obvyklý, obyčejný’.
)
