Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 18.červen 13:54

Dysgrafik či dyslektik učivo zpravidla zvládne, jenže je bohužel pomalý. Horší je to s autistou, je zparvidla inteligentní ale má nevypočitatelné chování, Většina těchto dětí do roku 2016 navštěvovala specioální, zvláštní či jiné školy. V roce 2016 bylo zavedeno tzv. inklutívní vzdělání a děti s poruchami byly zařazeny do běžných základních škol.
Inkluzivní vzdělávání je na jedné stranw dobrá myšlenka myšlenka, určitá idea, která se nedá zpochybnit. Protože i ve společnosti žijeme všichni spolu. Nekouká se na to, jestli jje dotyčný postižený, prostě do společnostio patří. Vzdělání ale bylo postaveno tak, že když se dítě nepřizpůsobít tomu, co škola požaduje, patřít jinam, kde se dídtěti budou věnovat speciálně,“

Tioto dětio využívají pomoc asiostenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné čio zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a združují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky, než s asistenty v běžné škole.

Samozřejmě jsou různé formy autismu, např. obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy, autismus je celoživotní, ale jako dospělí mohou najít uplatnění v oboru, který je zaujme a jsou schopni se do problému ponořit a občas se stávají ceněnými pracovníky i odborníky v daném oboru. Nejdůležitější je správný přístup, trpělivost, respekt a pochopení od okolního světa, proto se tyto děti zařadily do běžných škol. Bohužel někdy brzdí normální děti, ale vede je to k toleranci,
Je to čistě individuální, tolerance je nutná, jen nevím, jak se ostatní děti vyrovnávají s pomalým procesem výuky.

annas

Odpověděl/a – 18.červen 13:59

Dysgrafik či dyslektik učivo zpravidla zvládne, jenže je bohužel pomalejší,. . Horší je to s autistou, je zpravidla inteligentn, í ale má nevypočitatelné chování, Většina těchto dětí do roku 2016 navštěvovala speciální, zvláštní či jiné školy. V roce 2016 bylo zavedeno tzv. inkluzívní vzdělání a děti s poruchami byly zařazeny do běžných základních škol.
Inkluzivní vzdělávání je na jedné straně dobrá myšlenka myšlenka, určitá idea, která se nedá zpochybnit. Protože i ve společnosti žijeme všichni spolu. Nekouká se na to, jestli je dotyčný postižený, prostě do společnosti patří. Vzdělání ale bylo postaveno tak, že když se dítě tomu, co škola požaduje, patří jinam, kde dítěti i budou věnovat speciálně,“

Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.

Samozřejmě jsou různé formy autismu, např. někteří obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy, autismus je celoživotní, ale jako dospělí mohou najít uplatnění v oboru, který je zaujme a jsou schopni se do problému ponořit a občas se stávají ceněnými pracovníky i odborníky v daném oboru. Nejdůležitější je správný přístup, trpělivost, respekt a pochopení od okolního světa, proto se tyto děti zařadily do běžných škol. Bohužel někdy brzdí normální děti, ale mělo by je to vést k toleranci,
Je to čistě individuální, tolerance je nutná, jen nevím, jak se všechny děti vyrovnávají s pomalým procesem výuky.

annas

Odpověděl/a – 18.červen 14:04

Dysgrafik či dyslektik učivo zpravidla zvládne, jenže je bohužel pomalejší,. . Horší je to s autistou, je zpravidla inteligentn, í ale má nevypočitatelné chování, Většina těchto dětí do roku 2016 navštěvovala speciální, zvláštní či jiné školy. V roce 2016 bylo zavedeno tzv. inkluzívní vzdělání a děti s poruchami byly zařazeny do běžných základních škol.
Inkluzivní vzdělávání je na jedné straně dobrá myšlenka, spíš určitá idea, která se nedá zpochybnit. Protože i ve společnosti žijeme všichni spolu. Nekouká se na to, jestli je dotyčný postižený, prostě do společnosti patří. Vzdělání ale bylo postaveno tak, že když se dítě tomu, co škola požaduje, nenaučí, patří jinam, kde se dítěti budou věnovat speciálně,“

Tyto děti využívají pomoc asistenta, který se o autistického žáka stará, vysvětluje mu učivo, jenže bohužel ty běžné či zvlášť nadané děti zdržuje. Ty jsou naštvané a vzniká nepřátelský vztah k autistům., kteří ruší a zdržují ostatní. Myslím, že lépe bylo autistům dětem mezi stejnými vrstevníky než s asistenty v běžné škole.

Samozřejmě jsou různé formy autismu, např. někteří obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy, autismus je celoživotní, ale jako dospělí mohou najít uplatnění v oboru, který je zaujme a jsou schopni se do problému ponořit a občas se stávají ceněnými pracovníky i odborníky v daném oboru. Nejdůležitější je správný přístup, trpělivost, respekt a pochopení od okolního světa, proto se tyto děti zařadily do běžných škol. Bohužel někdy brzdí normální děti, ale mělo by je to vést k toleranci,
Je to čistě individuální, tolerance je nutná, jen nevím, jak se všechny děti vyrovnávají s pomalým procesem výuky. Myslím, že tento proces nebyl dostatečně propracovaný.