Historie úprav
Odpověděl/a – 8.duben 12:47
V neděli se nepracuje. Jenže z pohled církve
dnem pracovního klidu nebývala neděle, ale sobota, proto se upravilo
i přikázání.
Mnozí z těch, kteří zachovávají neděli, argumentují, že se změna dne odpočinku ze sedmého na první den týdne datuje až k Ježíši a Jeho apoštolům. Tvrdí, že u většiny křesťanů zachovávání neděle nahradilo sedmý den sobotní už v prvním století po Kristu a ustanoveným zvykem se stalo v polovině druhého století. Proto tvrdí, že by všichni křesťané v dnešní době měli pohlížet na sedmý den odpočinku jako na židovské ustanovení, které by se nemělo zachovávat. Jelikož byla neděle prvním dnem stvořitelského týdne (Gn 1:5) a dnem, kdy Kristus vstal z mrtvých (Mt 28:2–20; Mk 16:1–9), měla by být zachovávána jako den křesťanské bohoslužby a radosti, v souladu se zvykem raných křesťanských otců. Ve skutečnosti, ti kdo zachovávají neděli, tvrdí, že zachovávání soboty je vysoce zákonický zvyk, který je hluboce propojený se židovskými obřadními praktikami, které Ježíš zrušil, když zemřel na kříži.
Bohoslužbx se konají každý den ráno ve všední dny. v době předvánoční jsou tzv. roráty, před Velikonocemi zpravidla odpoledne klřížová cesta, v květnu v podvečer tzv. májová.
Křesťanských svátků je víc, bohoslužby mají sváteční charakter i podle barvy kněžských ornátů. Barevná odlišnost rouch má však svůj význam. Liturgické barvy oděvů zvýrazňují vlastnosti slavených tajemství – připomínat si tajemství vykoupení člověka.
Odpověděl/a – 8.duben 12:48
V neděli se nepracuje. Jenže z pohledu církve
dnem pracovního klidu nebývala neděle, ale sobota, proto se upravilo
i přikázání.
Mnozí z těch, kteří zachovávají neděli, argumentují, že se změna dne odpočinku ze sedmého na první den týdne datuje až k Ježíši a Jeho apoštolům. Tvrdí, že u většiny křesťanů zachovávání neděle nahradilo sedmý den sobotní už v prvním století po Kristu a ustanoveným zvykem se stalo v polovině druhého století. Proto tvrdí, že by všichni křesťané v dnešní době měli pohlížet na sedmý den odpočinku jako na židovské ustanovení, které by se nemělo zachovávat. Jelikož byla neděle prvním dnem stvořitelského týdne (Gn 1:5) a dnem, kdy Kristus vstal z mrtvých (Mt 28:2–20; Mk 16:1–9), měla by být zachovávána jako den křesťanské bohoslužby a radosti, v souladu se zvykem raných křesťanských otců. Ve skutečnosti, ti kdo zachovávají neděli, tvrdí, že zachovávání soboty je vysoce zákonický zvyk, který je hluboce propojený se židovskými obřadními praktikami, které Ježíš zrušil, když zemřel na kříži.
Bohoslužbx se konají každý den ráno ve všední dny. v době předvánoční jsou tzv. roráty, před Velikonocemi zpravidla odpoledne klřížová cesta, v květnu v podvečer tzv. májová.
Křesťanských svátků je víc, bohoslužby mají sváteční charakter i podle barvy kněžských ornátů. Barevná odlišnost rouch má však svůj význam. Liturgické barvy oděvů zvýrazňují vlastnosti slavených tajemství – připomínat si tajemství vykoupení člověka.