Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 6.březen 14:14

Uvedu i systém a funkci, nejen zřízení.

Absolutní dědičná monarchie s lehce volným následnictvím – ale upřednostňující mužskou primogenituru. Vládu dostane nejschopnější syn, vybrán ještě jeho předchůdcem, popřípadě královskou radou nebo povolanou komisí/orgánem.. to celé se řídící pravidly, zákony a přesně daným postupem (pojistky, jmenování a akceptace, smlouvy, „zkoušky“, ..).
Panovník: hlava státu i hlava vlády, úplná výkonná moc, částečná zákonodárná a určitá soudní, samozřejmě vrchní velitel a podobně. Vládnoucí orgán prostě královská rada, účel hlavně poradní, volená čistě panovníkem nebo jeho zástupcem (a podle určitých pravidel/postupů) – podle zásluh, kompetencí, vypracování se; monarcha může mít svého zástupce, který ho může v nepřítomnosti zastupovat, pak mu podávat informace/hlášení atd. (po způsobu velkovezíra).
Volby pouze na vesnicích a městech, v důležitějších a větších správních velcích pak spíše dosazování shora, podle povolanosti. Guvernéři a podobně.
Lidová shromáždění/sněmy a různé organizace podílející se na chodu státu, ale bez právní moci/vlivu a nějakých peněz. Pouze by probírali lokální problémy/potřeby, ty pak předkládali správcům/guvernérům nebo rovnou radě, či povolanému orgánu… Jako, co je třeba uděalt, zlepšit, změnit, opravit, financovat, nápady, inovace,…
Častá referenda a různé lidové spolky.
Dozor nad politiky, vedení/vůdcvovstí, řád, mravní vzor, sjednotitel.

Výchova následníků: přesný postup, co ale taky JAK se něco osvojit, naučit. Vše potřené, všechyn kvality: vědomosti, schopnosti, dovednosti, intelekt, moudrost/sečtělost, charakter, schopnosti (a talenty, hlavně vůdcovský a organizační). Domácí výuka/škola, učitelé a povolaní mistři, různé formy učení, systematický a motivační postup, vzor a zdrooj zkušeností a znalsotí taky od panovníka/otce, později přímé zkušenosti: jako správa provincie pod dohledem a kontrolou, ale jinak se samostatností.
Jednotlivá řídící a organizační centra – jako pro armádu atd.

Ekonomický systém, kapitalismus, volný trh, co nejméně regulovaný. Žádná složitá byrokracie, nulové daňové zatížení, kompetentní ekonomové, … možná novější druh kapitalismu, vylepšený.
Dbání na přírodu, ekologii.

Zcela nový právní systém (ani „anglo“ ani „evrop.kont“ ani šária), rozumové/logické, efektivní a spravedlivé, čerpající taky ze všech různých historických říší/států a jejich práv – vybrání toho nejlepšího. Jednoduchý, ale efektivní a správný.

Spíše sekulární stát, ale formálně s hlavou státu, coby představitelem náboženství, mírná teokracie.
Tolerační a podobné orgány, taky instituce pro překonávání bariér mezi lidmi (národy, rasy, kulutrami). Zároveň ale uchovávní tradic, kultur jednotlivcýh národů. Podobně náboženští představitelé – každý konkrétního náboženství – vykladači, ale hlavně správci a kontroloři dbající na toleranci a zakročující proti případnému fanatismu, netoleranci, nenávisti.

Samozřejmě, co největší, tedy říše, spíše světovláda… jendotný svět, lid, politika, armáda, ekonomika, právo.
Provinční monarchie v jednotlivých zemích – jako správci té provincie spadající pod státního panovníka. Od jiných správů/guvernerů odlišnost v tom, že by byli hůř odvolatelní (pouze při závažných přečinech), dědiční, dosmrtně zastávající úřad… prostě jako panovníci, ale nikoli už suverénních zemí, ale jako součástí většího státního celku – pod jehož vládu by taky spdali.

Taky když už ideální, tak samozřejmě spravedlivý, bohatý, efektivní, morální, čestný, „zdravý“, ekologický a celkově přírodní (zalesňování a podobně), ale zároveň vyspělý, nejmodernější a rozvíjející se vědy, filozofie, bohaté výzkumy a jeich financování, estetický (architektura, umění, apod.), vysoká spolupráce (nikoli jen ziskuchtivá), přátelská a nápomocná komunita, žádný egosismus, vzkvétání všech oborů, bohaté mecenášství, odstraňování negativ, soustředění se na renesančního člověka – motivování (vedení) lidí k seberozvoji, učení, (polyglot, polyhistor) a vzájemné spolupráci za účelem, co nejschopnějších řešení, inovací a ku společnému prospěchu. :D
Stát a vláda založené na vůdcovství, kompetentního a připraveného vůdce, určující směr společnosti a dbající na spravedlnost, řád a správný chod.

Disraeli

Odpověděl/a – 6.březen 14:18

Uvedu i systém a funkci, nejen zřízení.

Absolutní dědičná monarchie s lehce volným následnictvím – ale upřednostňující mužskou primogenituru. Vládu dostane nejschopnější syn, vybrán ještě jeho předchůdcem, popřípadě královskou radou nebo povolanou komisí/orgánem.. to celé se řídící pravidly, zákony a přesně daným postupem (pojistky, jmenování a akceptace, smlouvy, „zkoušky“, ..).
Panovník: hlava státu i hlava vlády, úplná výkonná moc, částečná zákonodárná a určitá soudní, samozřejmě vrchní velitel a podobně. Vládnoucí orgán prostě královská rada, účel hlavně poradní, volená čistě panovníkem nebo jeho zástupcem (a podle určitých pravidel/postupů) – podle zásluh, kompetencí, vypracování se; monarcha může mít svého zástupce, který ho může v nepřítomnosti zastupovat, pak mu podávat informace/hlášení atd. (po způsobu velkovezíra).
Volby pouze na vesnicích a městech, v důležitějších a větších správních celcích pak spíše dosazování „shora“, podle povolanosti (nebo vypracováním se zdola – podle pravidel). Guvernéři a podobně.
Lidová shromáždění/sněmy a různé organizace podílející se na chodu státu, ale bez právní moci/vlivu a nějakých peněz. Pouze by probírali lokální problémy/potřeby, ty pak předkládali správcům/guvernérům nebo rovnou radě, či povolanému orgánu… Jako, co je třeba uděalt, zlepšit, změnit, opravit, financovat, nápady, inovace,…
Častá referenda a různé lidové spolky.
Dozor nad politiky, vedení/vůdcvovstí, řád, mravní vzor, sjednotitel.

Výchova následníků: přesný postup, co ale taky JAK se něco osvojit, naučit. Vše potřené, všechyn kvality: vědomosti, schopnosti, dovednosti, intelekt, moudrost/sečtělost, charakter, schopnosti (a talenty, hlavně vůdcovský a organizační). Domácí výuka/škola, učitelé a povolaní mistři, různé formy učení, systematický a motivační postup, vzor a zdrooj zkušeností a znalsotí taky od panovníka/otce, později přímé zkušenosti: jako správa provincie pod dohledem a kontrolou, ale jinak se samostatností.
Jednotlivá řídící a organizační centra – jako pro armádu atd.

Ekonomický systém, kapitalismus, volný trh, co nejméně regulovaný. Žádná složitá byrokracie, nulové daňové zatížení, kompetentní ekonomové, … možná novější druh kapitalismu, vylepšený.
Dbání na přírodu, ekologii.

Zcela nový právní systém (ani „anglo“ ani „evrop.kont“ ani šária), rozumové/logické, efektivní a spravedlivé, čerpající taky ze všech různých historických říší/států a jejich práv – vybrání toho nejlepšího. Jednoduchý, ale efektivní a správný.

Spíše sekulární stát, ale formálně s hlavou státu, coby představitelem náboženství, mírná teokracie.
Tolerační a podobné orgány, taky instituce pro překonávání bariér mezi lidmi (národy, rasy, kulutrami). Zároveň ale uchovávní tradic, kultur jednotlivcýh národů. Podobně náboženští představitelé – každý konkrétního náboženství – vykladači, ale hlavně správci a kontroloři dbající na toleranci a zakročující proti případnému fanatismu, netoleranci, nenávisti.

Samozřejmě, co největší, tedy říše, spíše světovláda… jendotný svět, lid, politika, armáda, ekonomika, právo.
Provinční monarchie v jednotlivých zemích – jako správci té provincie spadající pod státního panovníka. Od jiných správů/guvernerů odlišnost v tom, že by byli hůř odvolatelní (pouze při závažných přečinech), dědiční, dosmrtně zastávající úřad… prostě jako panovníci, ale nikoli už suverénních zemí, ale jako součástí většího státního celku – pod jehož vládu by taky spdali.

Taky když už ideální, tak samozřejmě spravedlivý, bohatý, efektivní, morální, čestný, „zdravý“, ekologický a celkově přírodní (zalesňování a podobně), ale zároveň vyspělý, nejmodernější a rozvíjející se vědy, filozofie, bohaté výzkumy a jeich financování, estetický (architektura, umění, apod.), žádná korupce, kriminalita, žádné předsudky a dezinformace, vysoká spolupráce (nikoli jen ziskuchtivá), přátelská a nápomocná komunita, minimum egosismu, vzkvétání všech oborů, bohaté mecenášství, odstraňování negativ, soustředění se na renesančního člověka – motivování (vedení) lidí k seberozvoji, učení, (polyglot, polyhistor) a vzájemné spolupráci za účelem, co nejschopnějších řešení, vývoje, inovaci a ku společnému prospěchu a dobrému životu. :D Vše jednotné a spolupracující navzdory rozdílům.
Stát a vláda založené na vůdcovství, kompetentního a připraveného vůdce, určující směr společnosti a dbající na spravedlnost, řád a správný chod.