Avatar uživatele
Zlatý

Máte jasno v tom, jak chcete, aby jste byli pohřbeni?

Chcete či nechcete smuteční obřad?
Připadá Vám, že obřad je důstojným rozloučením, nebo jen akcí, která rozjitří sotva trochu zklidněné emoce?
Chcete mít místo na hřbitově nebo chcete rozptyl?

Sdělili jste to svým blízkým?
Neberte prosím tuto mou otázku nějak špatně, vždyť i smrt patří k životu. Jen by mne zajímalo, jak toto řeší/neřeší druzí...
U nás doma (v širší rodině) se v posledních dnech toto téma otevřelo - a všichni jsme byli překvapeni. Skoro všichni máme sepsanou jakousi závěť či dopis pozůstalým, kde toto své přání uvádíme.
Šokovalo mne, že moje matka (67) toto již sepsala, ač je zcela zdravá. Nakonec jsem ale přiznala, že sama mám toto již 2 roky sepsané. Že bych nebyla normální??
A co Vy?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Nikdy jsem nechtel byt zpopelnen, jen pohrben. Ale ted me naprosto zaujala nova kremace zkapalnenim: http://www.novinky.cz/… - jsem pro kazdou ptakovinu a tohle me nadchlo. (Omlouvam se, ale je tomu proste tak. Jen to zpopelneni kosti se mi nelibi, mam rad archeologii a kdyzby se vsichni nechali rozprasit, nebylo by pak budoucim generacim co po nas zanechat.) A ano, jsem naprosto normalni, proste i takto se nad tim da uvazovat :) A ne, je mi 21, jeste jsem zadnou zavet nesepsal. A dale nad cim uvazuji, ze pokud zemru na nejakou nemoc, venuji telo vede, aby se mohla poucit.
Doplňuji:
Alesh: po smrti vam to uz sice jedno naprosto je, ale pred smrti vam to jedno byt nemusi a vase rodina by mela vase prani respektovat - ale stejnetak vy byste mel respektovat prani vasi rodiny. Ona bude ta, ktera s tim, jak vas pohrbili (...), bude zit dale, ne vy. A proste treba me se mi prici, ze bych mel dat mrtva tela rodicu vede, i kdyz sam sve telo klidne k dispozici vede dam. Ale samozrejme, ze bude-li prani rodicu (...), aby byli dani vede, budu to respektovat. Fuj, to je morbidni tema. O sve smrti se klidne bavit dovedu, ale o smrti blizkych je to neprijemne. Mate taky ten pocit? Holt clovek by mel vzit do uvahu vsechny aspekty - tedy i prani rodiny a nejen sebe.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Ano mám jasno -žádný hrob -to jsem všem řekla a rozptýlit někde v přírodě tam to mám ráda ,jen tak to bude" prima život po smrti"
:D:D:D
kdyby to šlo hodit do moře to bych taky brala, ráda v něm relaxuji ,ale prý mě tam nikdo nepoveze ....kdyby.....
Doplňuji:
Alesh - pokud chceš rozebrat na součástky ,musíš ale k tomu dát souhlas
vím, že mládí na tohle má jiný pohled
moje maminka již před 20 lety sepsla a má i od výzkumného ústavu lísteček, že dá tělo ke zkoumání - ale musí to být do 24h - a co když se to nepovede - jo to člověk nikdy neví co bude- zvlášť, když je pak sám


Avatar uživatele
Zlatý

Mám zcela jasno. Pravdou je, že ještě nemám vše pečlivě sepsáno a připraveno, ale svým blízkým jsem sdělil, co a jak bych chtěl. Někteří se na to tváří podivně, ale věřím že mě vyhoví.
Rozloučení se dělá podle mne spíše pro pozůstalé, a někteří mají problém s tím, kdyby se nějaký obřad nekonal.
Moje stručná představa, krátké rozloučení , bez kněze, bez profesionálního řečníka. Jeden můj zeť přečte můj dopis pozůstalým, ne dlouhy, ne nijak srcervoucí. Zahrají se dvě, tři skladby, které jsem měl rád /vlastně ještě mám/ a odjedu do pece. Popel si přeji, aby odevzdali konkrétní osobě, s kterou to mám dohodnuté, a ta ho vynese na mé oblíbené hory a na pečlivě vybraný vrchol, zcela pustý, bez turistů a cest a tam ho vysypedo větru.


Avatar uživatele

Mam vse sepsane , chci zpopelnit , bez nikoho . a na hrobe mit napsano : anonymni hrob. A budou to vedet ( a vi )jen moji synove . A mam i zavet. Hodne cestuji a drive jsem hodne jezdila i letala se syny ... zavet jsem mela a mam udelanou tak , ze kdyby se stalo neco se mnou a i se syny najednou , tak vse zdedi byvaly manzel ( tata nasich synu ). Je to tata nasich deti a neni tudiz pro me blizsiho cloveka. Podotykam ale , ze o vsem vi jen moji kluci , on sam ne. On by to ani neresil , mavl by rukou , ze jsme " blazni " , a ze nic nechce. -iv-


Avatar uživatele
Zlatý

Mám rada históriu, ale archeol=ogom nič nedarujem. Pekne spopolniť a v silnom vetre rozptýliť.
A žiadny plač,veď budem všadeprítomná :)


Doplňuji:
Na Slovensku platí, neviem ako v ČR: ak nedáte písomný zákaz použiť vaše telo ako zdravotné "súčiastky" možno to po smrti urobiť.
Takže, keď som nedala zákaz, možno ma spopolnia napríklad bez srdca. S týmto súhlasím, ak to zachráni niekomu život. Ak by to bolo na "kšeft" som tvrdo proti.


Avatar uživatele
Zlatý

Spálit bez obřadu a popel rozházet.


Avatar uživatele
Zlatý

Je mi to jedno, až to přijde, tak ať to udělají ostatní, tak jak oni chtějí, tak jak to budou cítit, jak jim u toho bude nejlíp. Hlavně ať nejsou moc smutní. Jinak kdyby záleželo na mně, tak žádný obřad, žádný hrob, jen v klidu spálit a pak rozprášit,,,nebo já nevím co s tím ,,,fuj to jsem čúza,,poslední vůli jako takovou nemám, protože nic nemám,,,

Tak jsem si přečetla vaše příspěvky,,no na součástky jsem se chtěla také nechat rozebrat,,,ale lékaři mi řekli, že v mém případě, je to zcela zbytečné, že nevědí co by se ze mně hodilo,,,:-D,,no řekli to trochu šetrněji,,,ale bylo mi to líto, že nemohu někomu pomoci,,,


Avatar uživatele
Zlatý

Další názory si můžete přečíst v odkazu

Zdroj: http://www.odpovedi.cz/otazky/ jak-chcete-byt-pohrbeni


Avatar uživatele
Pokročilý

Nezpopelňovat, pokud možno... Místo na hřbitově bych brala, kolem jsou prima hřbitovy, líbí se mi, jak je to na kopci a v zeleni, na jednom místě. Ale když by mi moje budoucí děti řekly, že je to zbytečný, tak je nutit nebudu. To, na čem mi hodně záleží je, aby, až odejdu, to pořádně oslavili. V nějakých kulturách to ani jinak neznají. Chci, aby se dobře bavili, vzpomněli si, jak jsem milovala život a že se na ně shora dívám a chci vidět jejich úsměv, který mi v životě tolik pomáhal :-)
Nic sepsané nemám, ani jsem to nikomu neříkala, není mi ještě ani čtvrt století...tak doufám že tu ještě chvíli pobudu :-)


Avatar uživatele
Stříbrný

ale hlavně: žádnej mobil do rakve, trochu klidu dopřejte


Avatar uživatele
Zlatý

Někdo to řeší, někdo ne. Někdo to dokonce hrotí, což si myslím je i váš případ. :-)
Mně osobně je to úplně u ... Když budu mrtvej, tak ať se se mnou dělají co chtějí, klidně, ať mě "rozeberou na součástky", když to někomu živému pomůže. Ten zbytek ať klidně spálej a vysypou do řeky, vůbec mě to netrápí a po smrti mě to trápit tuplem nebude. ;-)


Avatar uživatele
Zlatý

Já na to mám snad ještě čas, ale člověka to samozřejmě napadne. A už jsem to i v nějaké vážně kecací chvilce řekla mamce, se kterou si řeknem asi nejvíc - rozhodně NECHCI klasickej pohřeb těla do země. Z představy, že by se moje tělo rozkládalo a žrali ho červi, se mi dělá příšerně. Miluju oheň, takže chci spálit, a pak už mě na ten hřbitov klidně dejte. Rozptyl ne, přišlo by mi to zvláštní, padat na úplně cizí lidi, aniž by o tom věděli... A vzhledem k tomu, že v mém věku je nejpravděpodobnější nějaká náhlá smrt třeba při nehodě, tak bych hrozně chtěla, aby moje orgány třeba ještě někomu pomohly, kdyby už neměly být k užitku mně.
Obřad jednoznačně ano, jsme v tomhle celkem tradiční rodina a myslím, že to prostě k smrti patří - je to přirozenej běh událostí po něčím odchodu a svým způsobem to pomůže se s událostí vyrovnat. Mám zkušenost, že do pohřbu je po úmrtí někoho blízkýho hodně zle. Na pohřbu se to sice rozšťourá znovu, ale ono to vyprovokovaný oplakání je svým způsobem úlevný a pak už se to pomaličku lepší. Takže ano, normální pohřeb v kostele, jsme věřící. Zatím v katolickým. Pokud budu v duchovním životě pokračovat směrem, kterej jsem nabrala teď, tak to za pár let asi změním na evangelickej. Ale s tím, že bych byla moc ráda, kdyby mi i v tom kostele zahráli jednu, dvě moje oblíbené věci. Aspoň I Still Haven't Found What Im Looking For od U2 by mohli, je vlastně o víře a naději a do kostela se hodí.

Je ale fakt, že jsem s tím vším váhala, než to vytáhnu - přece jen mi není tolik a začínat s tímhle tématem se bere jako sejčkování, přivolávání neštěstí a projev životních depresí. Já to beru spíš jako realističnost - člověk fakt neví, jestli ho za půl hodiny nesejme magor na přechodu... Podala jsem to našim takhle a snad celkem to pochopili. Teď ještě aby to případně akceptovali. Pokud mě nechaj napospas broukům, tak je budu doopravdy chodit strašit!!!


Avatar uživatele
Bronzový

už jste to tu probrali ze všech stran, tak já jen za sebe - cokoliv půjde darovat, tak použít (srdce, plíce, játra, kůže - cokoliv) a zbytek kremace (a klidně ta tekutá) s obřadem a oslavou... moje písnička, o které manžel ví, je Into the West od Annie Lennox... a co s popelem? urnu do nějakého pseudohrobu nechci - přemýšlela jsem nechat se vysypat do jamky a zasadit jabloňku :) (snad bude dávat dobrá jablíčka), ale zatím nemám vybrané konkrétní místo, zatím je doufám čas

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

hanulka11

drape, to je krásný ...třeba se v tom povětří někde potkáme

 

Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Aktuality a zábava

Zlatý Drap 4395
Zlatý hanulka11 2790
Zlatý led 2475
Zlatý briketka10 2269
Zlatý annas 1828
Zlatý quentos 1548
Zlatý tom004 1522
Zlatý iceT 1519
Zlatý dědapetr 1472
Zlatý mosoj 1426

Zobrazit celkový žebříček

Kategorie otázek

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.