Můžou se sršně kamarádit s vosami a naopak?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Vespa crabro, tedy, ta sršeň, která je u nás nejrozšířenější, a přirozeně jediný vyskytující se druh rodu vespae, je relativně neagresivní druh, což je v rodu spíše výjimkou.

Dospělé dělnice se živí nektarem, ale ponravy jsou masožravé; dělnice proto loví hmyz, ten pozře, natráví, a pak to natrávené zvrátí, a tím zvráceným natráveným masem krmí ponravy. Jak to vypadá se můžeš podívat na tomto videu, kde loví, a pak krmí ponravy, vespa mandarinia, princip je shodný:

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=wIbTd-nv2ac

Sršně nemají „přátele“, na to mají, poněkud, slepičí mozek. Makoto Matsuura vypozoroval, že 57% letů dělnic bylo pro nektar, 13% pro kořist, 17% vlákninu (celulosu), 7% pro vodu, a 5% se vrátilo s ničím.

Ethologie sršní v tom směru nám je dosud neobjasněna, ale obecně dělnice vyletí za nějakým účelem, pokud vyletí pro vodu, tak jí vosa nezajímá. Pokud vyletí pro kořist, tak je pro ní vosa kořist a nemá proti ní šanci.

To je celý příběh! 🙂

P. S. „Kamarádství“ mezi sršní a vosou, tvl! Kde Ty, na ty hlody, chodíš? 🙂

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Sr%C5%A1e%C5%88_o­becn%C3%A1

Rozdílné druhy zvířat se většinou nesnesou.

Tohle ale neplatí např. u psa.

Asi těžko, jsou to odlišné druhy. Maďarsky:
vosa: Nemsereméd
sršeň: Nemsereméd Turbo
(včela: Sereméd)
😁

A jak se to kamarádství projevje? Vzájemně si neškodí, pokud to ani jedněm nevadí. Do hnízda si však žádný druh cizího nepustí. Že by se kamarádili je nesmysl, i když v jistých situacích to tak může vypadat.