Jak na Vás působí vánoční pohádka Polární Expres? Jak chápete jednotlivá moudra? A co pohádky obecně?

Krásný den všem!

Před chvílí začala na Nově Cinemě pohádka Polární Expres a já si nemůžu pomoct.. Ten snímek je zkrátka kouzelný.

Nejvíce se mi líbí nápad, to provedení, kdy se veškeré dění odehrává za tiché sněžné noci. Všichni spí, je tma, jen hlavní hrdinové projíždí různou krajinou. Co mě ale fascinuje nejvíc, tak je ta magie, to tajemno, které krásně doplňuje dokonalý soundtrack od Alana Silvestriho.. Nikdy jsem nepocítil takové nádherné uvolnění, jako právě při poslechu ‚Spirit of The Season‘, ‚Seeing Is Believing‘ a podobně.

Další dominantou je pro mě dobrodružství, které hrdinové po cestě zažívají.. A hlavně ve finální destinaci na Severním pólu. To bloudění uličkami, kdy jsou všichni ztraceni a teď neví, kam mají jít, ta spolupráce a do toho ta hudba, která rozeznívá uličky ze starých rozhlasů a gramofónů.. Můj sen je něco takového zažít. Projít si prázdné zasněžené město, různé uličky, domy, kochat se světýlky a užívat si tu starou Vánoční hudbu<3

To úplně nejkouzelnější jsou ale moudra, která občas zazní. ,,Vidět znamená věřit".. Jak toto moudro chápete? Potom ,,Není důležité znát směr.. Důležité je nebát se jet." To tajemství, které oplývá celým filmem a jednotlivé dialogy mě prostě nejvíce navnadí na vánoční atmosféru.

Nejvíce tajemný mi ovšem přijde tulák, se kterým hlavní hrdina, Chris, hovoří. On se ho ptá, jestli věří, že jsou duchové, potom se probírá problematika existence Santa Clause a.. Zkrátka jako by to sedělo do dnešní doby, jak se vše řeší a diskutuje.

Mě však zajímá, co si o pohádce myslíte Vy. Jak na Vás příběh působí, máte ji rádi?