Historie úprav

still

Odpověděl/a – 22.květen 17:05

Celkem věrně jsi popsala příznaky psychopatie. Ale také doporučím návštěvu psychologa. Najdi si dobrého, nejlépe starší ženu, se kterou se budeš cítít dobře.
Je ti 17, nic není ztraceno. Tvůj charakter ještě není uzavřený, můžeš na sobě pracovat. Jestli si i v tomto věku uvědomuješ, co se s tebou děje do té míry, že na sobě poznáš psychopatologické znaky, je dost pravděpodobné, že máš min. nadprůměrnou inteligenci. To je dobré.
Celkem často přicházím do styku s lidmi vykazujícími psychopatologické rysy. Je to člověk od člověka, někdo přijme sám sebe, někdo ne. Někdo lidem neubližuje, jiný ano. Záleží z jakých pocházíš poměrů, úplná/neúplná rodina, jaké jsou/byly vazby na matku/otce, míra deprivace.
Pokud opravdu nemáš svědomí a necítíš lítost a empatii s druhými lidmi (sebelítost se do toho nepočítá), nemusí se to stát tvým každodenním chlebem. Zkus zapřemýšlet, jak se s tím vyrovnat a jak být pro společnost přínos a ne ji vysávat a škodit. Je to pouze na tobě. Nemusí se to stát tvým osudem. Lidský mozek je pozoruhodný nástroj, záleží jak ho použiješ. Hodně psychopatů je v lidských dějinách zapsaných zlatým písmem, kdy vykonali/vykonávali něco prospěšného. Záleží na tobe, jak se s tím popereš. Přeji hodně štěstí.

still

Odpověděl/a – 22.květen 17:08

Celkem věrně jsi popsala příznaky psychopatie. Ale také doporučím návštěvu psychologa. Najdi si dobrého uznávaného psychologa/žku, se kterým/kterou se budeš cítít dobře.
Je ti 17, nic není ztraceno. Tvůj charakter ještě není uzavřený, můžeš na sobě pracovat. Jestli si i v tomto věku uvědomuješ, co se s tebou děje do té míry, že na sobě poznáš psychopatologické znaky, je dost pravděpodobné, že máš min. nadprůměrnou inteligenci. To je dobré.
Celkem často přicházím do styku s lidmi vykazujícími psychopatologické rysy. Je to člověk od člověka, někdo přijme sám sebe, někdo ne. Někdo lidem neubližuje, jiný ano. Záleží z jakých pocházíš poměrů, úplná/neúplná rodina, jaké jsou/byly vazby na matku/otce, míra deprivace.
Pokud opravdu nemáš svědomí a necítíš lítost a empatii s druhými lidmi (sebelítost se do toho nepočítá), nemusí se to stát tvým každodenním chlebem. Zkus zapřemýšlet, jak se s tím vyrovnat a jak být pro společnost přínos a ne ji vysávat a škodit. Je to pouze na tobě. Nemusí se to stát tvým osudem. Lidský mozek je pozoruhodný nástroj, záleží jak ho použiješ. Hodně psychopatů je v lidských dějinách zapsaných zlatým písmem, kdy vykonali/vykonávali něco prospěšného. Záleží na tobe, jak se s tím popereš. Přeji hodně štěstí.