Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 28.květen 0:02

1. Zlo/zvyk
2. Typ charakteru a temperamentu

bokem i 3. Příčina a typ + fáze stresu, jakož i celková psychika … není stres jako stres. A píšu psychiku, protože stres nemusí být jedinou psychickou příčinou tohoto chování/zvyku.
a 4. Typ a stav těla, návyk (nikoli charakterový, ale taky „tělový“ – vypěstovaná závislost na něčem a potřeba po tom), funkce organismu a metabolismu (což už se může odvíjet od toho zvyku/návyku – ale taky nemusí).
Strest může mít rozdílné projevy, jako i plno jiných věcí, třeba deprese a různé další psychické nemoci (něco samozřejmě mají společné, ale v něčem – jako zrovna tohle – se mohou lišit, protože to už záleží i na jiných faktorech).

Já osobně bych řekl (nehledě na ty jiné faktory), že nejčastější bude ten zvyk a přivyknutí si na to… zahánět smutek jídlem (stejně jako alkoholem, drogami, násilím, sportem,…). U jedněch strest způsobí nechutenství k jídlu, u jiných hlad – protože u těchle je to zvyk, jak ten stres (částečně) zahnat, ti první tento zvyk nemají (nebo třeba ani tendenci k tomu – z několika příčin, ať už fyziologických nebo i spíše těch psychických). ti, kteří to dělají si (většinou) vypěstovali tento návyk, respektive zlozvyk a stali se na něm závislí (zde bychom mohli hledat počátky toho stresové období a proč/jak k tomu došlo – to už je individuální). Samozřejěm je to závislost spíše na nezdravém jídle – nějaké cukry, škroby, slazená, smažená jídla… neviěl jsem, že by se „emoční jedení“ vztahovala na zdravá a nízkokalorická jídla. Naopak si takoví lidé dávají jednoduché cukry nebo jiná vysokokalorická jídla. Souvisí to s obsahem té stravy i látkami, teré mají vliv na náš žaludek, ale hlavně i na psychiku (pocit, který to vytváří, energie, hlavně dopamin a podobně).

Disraeli

Odpověděl/a – 28.květen 0:08

1. Zlo/zvyk
2. Typ charakteru a temperamentu

bokem i 3. Příčina a typ + fáze stresu, jakož i celková psychika … není stres jako stres. A píšu psychiku, protože stres nemusí být jedinou psychickou příčinou tohoto chování/zvyku.
a 4. Typ a stav těla, návyk (nikoli charakterový, ale taky „tělový“ – vypěstovaná závislost na něčem a potřeba/touha po tom), funkce organismu a metabolismu (což už se může odvíjet od toho zvyku/návyku – ale taky nemusí).
Strest může mít rozdílné projevy, jako i plno jiných věcí, třeba deprese a různé další psychické nemoci (něco samozřejmě mají společné, ale v něčem – jako zrovna v tomhle – se mohou lišit, protože to už záleží i na jiných faktorech).

Já osobně bych řekl (nehledě na ty jiné faktory), že nejčastější bude ten zvyk a přivyknutí si na to… zahánět smutek jídlem (stejně jako alkoholem, drogami, násilím, sportem, či nějakou činností/zálibou…). U jedněch strest způsobí nechutenství k jídlu, u jiných hlad – protože u těchle je to zvyk, jak ten stres (částečně) zahnat a vypořádat se s ním, ti první tento zvyk nemají (nebo třeba ani tendenci k tomu si ho vypěstovat – z několika příčin, ať už fyziologických nebo i spíše těch psychických). ti, kteří to dělají si (většinou) vypěstovali tento návyk, respektive zlozvyk a stali se na něm závislí (zde bychom mohli hledat počátky toho stresové období a proč/jak k tomu došlo – to už je individuální). Samozřejěm je to závislost spíše na nezdravém jídle – nějaké cukry, slazená, smažená jídla… neviděl jsem, že by se „emoční jedení“ vztahovalo na zdravá a nízkokalorická jídla (že by se přejídali zeleninou a podobným jídlem :D). Naopak si takoví lidé dávají jednoduché cukry nebo jiná vysokokalorická jídla. Souvisí to se složením té stravy i látkami, teré mají vliv na náš žaludek, ale hlavně i na psychiku/mysl (pocit, který to vytváří, energie, hlavně dopamin a podobně).
Jednoduše tedy si jedni vypěstovali zvyk/závislost a druzí nikoli. Proč jedni ano, druzí ne, to už je o jiných faktorech. Taky v tomto převžují ženy, protože často ony zahánějí negativní nálady/emoce jídlem (souvisí to dost s tou psychikou, mentalitou i hromony). Né, že by to (někteří) muži nedělali, ale žen je v tomto ohledu víc, protože k tomu prostě mají ty větší tendence.