Avatar uživatele
Cenobita

Není čeština tak trochu cynický jazyk?

Například liturgický předmět kropáč/kropenka (o jehož falickém pravzoru a funkci rozsévání čehosi lze jen těžko pochybovat) má společné označení pro středověkou zbraň s hroty. Tato zbraň je vzhledem i funkcí liturgické kropence podobná, ale ruku na srdce, dostat „kropáčem“ s hroty do hlavy, opravdu nejsou Češi tak trochu cynici?

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=krop%C3%A1%C4%8D

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbr­a%C5%88)

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2770 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

„Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem.“ ASCS

V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem. tedy nepatří ke „slušným“ cynikům..

Myslím si, že cynismus je často určitá póza, která někdy odhaluje pravdu, ale bez ohledu na morálku společnosti a způsob vyjadřování.

Jindy se mnozí schovávají za cynismus, aby tak skryli svoje skutečné city a uchránili je před ostatními, ukázali svou nezávislost. Dělají se tak silnými, nezranitelnými.

Mělo by platit, že čistému vše čisté …

Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…

Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.

Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.

Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .

Navíc čeština má výrazy neutrální – spisovné, jiné jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významů vzniklo jejich přenesením.. Proto máme synonyma, která jsou znakem „mnohomluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.

Tak je to i s uvedenými výrazy. Základem je sloveso kropit.

"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre

crepāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’. Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí, že původní význam byl ‘polévat horkou vodou’,,argument to však není zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník

V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní – podle podoby květů.

Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“. pozice nepřítele kovovými zbraněmi.

Více v odkazu
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbr­a%C5%88)

Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají různou slohovou příslušnost.

Upravil/a: annas

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap, Odpovědi.cz Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.



Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek