Historie úprav
Odpověděl/a – 24.září 13:08
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk?
Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem Že by takový byl náš jazyk?
Čeština má svou historii, slova převzala jedna z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostal z dalších jazyků třeba z řeštiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečjnost, využívali podobnosti nejen vnější a vnitřní atd., takže existuje hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovku u odvozování mají svůj význam.
kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’. Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí, že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument t ovšak není zcela přesvědčivý.
Navcí čeština má výrazy neutrální – spisovné, některé jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významu vzniklo přenesením významů. Vznikla synonyma, která jsou znakem „mnohluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými vrýazy. Základem je sloveso kropit.
kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument to však není
zcela přesvědčivý.
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku- podle
podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz jako husitská zbraň rovněž připomíná
„kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“ . pozice nepřítele kovovými
zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.
Odpověděl/a – 24.září 13:19
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem.
Mělo by platit, že čistému vše čisté …
„Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem.“ ASCS
Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…
Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .
"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’. Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí, že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument t ovšak není zcela přesvědčivý."
Navcí čeština má výrazy neutrální – spisovné, některé jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významu vzniklo přenesením významů. Vznikla synonyma, která jsou znakem „mnohluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými vrýazy. Základem je sloveso kropit.
kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument to však není
zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní –
podle podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž
připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“ . pozice
nepřítele kovovými zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.
Odpověděl/a – 24.září 13:42
„Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem.“ ASCS
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem. tedy nepatří ke „slušným“ cynikům..
Myslím si, že cynismus je často určitá póza, která někdy odhaluje pravdu, ale bez ohledu na morálku společnosti a způsob vyjadřování.
Jindy se mnozí schovávají za cynismus, aby tak skryli svoje skutečné city a uchránili je před ostatními, ukázali svou nezávislost. Dělají se tak silnými, nezranitelnými.
Mělo by platit, že čistému vše čisté …
Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…
Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .
"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’. Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí, že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument t ovšak není zcela přesvědčivý."
Navcí čeština má výrazy neutrální – spisovné, některé jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významu vzniklo přenesením významů. Vznikla synonyma, která jsou znakem „mnohluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými vrýazy. Základem je sloveso kropit.
kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument to však není
zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní –
podle podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž
připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“ . pozice
nepřítele kovovými zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.
Odpověděl/a – 24.září 19:04
„Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem.“ ASCS
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem. tedy nepatří ke „slušným“ cynikům..
Myslím si, že cynismus je často určitá póza, která někdy odhaluje pravdu, ale bez ohledu na morálku společnosti a způsob vyjadřování.
Jindy se mnozí schovávají za cynismus, aby tak skryli svoje skutečné city a uchránili je před ostatními, ukázali svou nezávislost. Dělají se tak silnými, nezranitelnými.
Mělo by platit, že čistému vše čisté …
Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…
Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .
"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
crepāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’. Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí, že původní význam byl ‘polév t horkou vodou’ ,argument to však není zcela přesvědčivý."
Navíc čeština má výrazy neutrální – spisovné, některé jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významů vzniklo přenesením významů. Proto máme synonyma, která jsou znakem „mnohomluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými vrýazy. Základem je sloveso kropit.
kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
pāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polévat horkou vodou’,,argument to však není
zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní –
podle podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž
připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“ . pozice
nepřítele kovovými zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.
Odpověděl/a – 26.září 7:53
„Cynik je člověk mravně otrlý, bezcitný, bezohledný člověk okázale opovrhující kladnými lidskými hodnotami, ušlechtilostí, jemností a taktem.“ ASCS
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem. tedy nepatří ke „slušným“ cynikům..
Myslím si, že cynismus je často určitá póza, která někdy odhaluje pravdu, ale bez ohledu na morálku společnosti a způsob vyjadřování.
Jindy se mnozí schovávají za cynismus, aby tak skryli svoje skutečné city a uchránili je před ostatními, ukázali svou nezávislost. Dělají se tak silnými, nezranitelnými.
Mělo by platit, že čistému vše čisté …
Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…
Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .
Navíc čeština má výrazy neutrální – spisovné, jiné jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významů vzniklo jejich přenesením.. Proto máme synonyma, která jsou znakem „mnohomluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými výrazy. Základem je sloveso kropit.
"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
crepāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polévat horkou vodou’,,argument to však není
zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní –
podle podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž
připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“. pozice
nepřítele kovovými zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.