Avatar uživatele
Registrovaný

Myslíte si,že je MALÁ lež odpustitelná?

Dobrý den.Chtěla bych se poradit.S přítelem nám to klape jak hodinky,nikdy jsem mu nelhala (a doufám,že ani on mě),ale dneska jsem mu řekla napůl pravdu a on ze mě udělal naprostou lhářku :(.Začlo to tím,že nám dneska měli srovnat namontovaný plastový dveře,tak mne přítel poprosil,jestli bych do 12:00 nikam nejezdila a nepočkala na montéra.Přítee jsem poslechla,ale kolem deváté ráno jsem šla k nám ve vesnici do krámu,s tím,že mi to určitě moc času nezabere. Jenže cestou jsem potakala kamarádku,která mě pozvala na rychlý kafčo.Vzhledem k povinnostem čekat na montéra jsem zezačátku odmítla,ale pak jsem si vzpoměla,že přítel taky říkal,že dají předem vědět.Nakonec jsem po ukecávání kamarádky na to kafíčko šla.....Ani ne za hodinu jsem to kafe měla vypitý a zrovinka,když jsem od ní odcházela mi volal přítel a ptal se jestli jsem doma,že už jsou na cestě.No a já nevím,jestli v záchvatu paniky ( aby neřekl) jsem mu na otázku,jestli jsem doma,řekla že ano.Jenže on slyšel bouchnutí dveří a zrovna i přejíždějící auta,tak mi nevěřil a zeptal se mne znova-no a já znova řekla,že jo ,že za čtvrt hoďky,až přijedou ,tak i dřív určo budu doma a jsem doma(taky jsem to řekla z toho důvodu,protože máme barák asi 2 minuty od ní,takže jsem to brala,jako že doma jsem) .On mi jen řekl,že teda dobrá a zatím ahoj.Pak přijel montér atd. a já přítelovi zavolala,jak to dopadlo a tak.A vysvětlila jsem mu,že jsem byla hned doma,protože jsem byla u té kamarádky a proto jsem mu říkala,že doma jsem..To jsem ,ale asi víc pohnojila nebo co,protože on mi začal přísným hlasem říkat :"Tak ty jsi mi vlastně lhala..proč mi jako lžeš a neřekla jsi rovnou,že jsi u Michali nebo ve vsi?! Můžeš mi tu lež vysvětlit?! Ale kdybych se tě ještě potom jako neptal,jestli jsi doma,že slyším rachot?! Takže ty mi jako lžeš jo?!...Tak takhle pokračuj,začni takhle lhát jako moje bejvalka a pokračuj jako ona...ale taky aby jsi se nedivila a jako ONA neskončila!!! ". Já mu na to jen řekla,že jsem mu svým způsobem nelhala,že jsem byla dvě minuty od baráku,tak jsem to řekla,sice blbě,ale řekla jsem zkoro pravdu.Že nejsem nikde odjetá,aby jsi nemyslel.A on mi na to jen řekl,že jsem ale beztak zalhala a že je to jedno.Teď jsem z toho špatná,protože vím,že jsem neudělal svým způsobem nic špatného,ale taky ,že jsem asi měla být teda konkrétnější.....Nejhorší je,že mám chuť mu něco napsat,aby věděl,že nejsem jako jeho bývalá a že jsem podle mě neudělal nic tak hrozného,aby ze mne hned dělal lhářku ...Co by jste mi poradili?Nebo Co jsi o tom myslíte?Myslíte jsi taky,že to byla hrozná lež?
Doplňuji:
Takže myslíte,že mi bude ještě věřit?A co bych teď měla dělat?Já jsem totiž lhala naposled na základce a to mamce,když jsem donesla pětku v 5. třídě,takže nevím,co dělat.Jinak já nikdy neměla potřebu lhát,hlavně na mě to každý pozná..ani přítelovi bych nazalhala,ale teď mě k tomu asi dohnala představa,že jsem mu slíbila,že budu doma a nachvíli jsem nakonec odešla ke kamarádce na kafe.My máme jinak ohromný vztah,ale já chci být právě o dost lepší než jeho bývalá partnerka,protože ona ho hodně zklamala,tak se snažím být dokonalá,až jsem to asi kapinku přehnala...

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele

Tak za prvé: ukázala bych příteli tuto otázku, aby si ji přečetl.
Mohl by z ní pochopit alespoň jedno: srovnává Vás se svou bývalou a VYHROŽUJE. To ve vztahu dvou lidí NEMÁ co dělat.
Je smutné, že se přítele bojíte a nedokážete mu říct otevřeně: Jo, jsem doma "cobydup", jen jsem skočila do krámu a teď sedím u "Jarči" na kávě.
Zamyslete se nad tím, proč ve vztahu Vás dvou nevládne pochopení a soulad. Vás ovládají obavy, a to je rozhodně špatně.
Teď k tomu lhaní - mně se taková otázka posuzuje dost špatně. Už jako malá holka jsem zjistila, že pamatovat si, že jsem mámě zalhala, mi nestálo za to. Jsem prostě "líná" na to, abych přemýšlela za dva dny, co jsem komu napovídala. Tehdy mi bylo asi 7 let a šlo o špinavé punčocháče. Zalhala jsem, ale pak jsem mamině řekla, po kterých čertech jsme lítaly s kamarádkou a bylo to hned jasné.
Od té doby prostě nelžu. Stačil mi jeden příklad, abych pochopila, že to nemá smysl a nic to nevyřeší. Nikdy.
Na téma lhát, nebo nelhat, tu už pár dotazů padlo. Někdo říká: milosrdná lež je nutná. Není. Je nutná jenom forma (způsob), jak sdělit pravdu.
Nechci Vám radit nic, co by Vás mohlo v budoucnu bolet. Jen cítím, že jste v tomto vztahu frustrovaná. Pokud nemáte odvahu říct pravdu, něco je špatně. Nerozlišujte velká, malá lež. Zvažte jen důvod, proč jste lhala. Ten je to nejdůležitější, co byste měli pochopit jak Vy, tak Váš přítel.
Teď se uklidněte, přestaňte se trápit a zkuste si celou situaci projít v klidu znovu.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Bronzový

Myslim si že váš přítel přehání a hrotí to a že se zas nic tak hroznýho nestalo.


Avatar uživatele
Pokročilý

Aha, takže ten tvuj si myslí, že je zlatá medaile a že ti dělá vlastně laskavost, že je s tebou. Teda já na tvým místě bych ho z takovejch postojů hodně rychle vyléčila, aroganci ve vztahu nesnesu teda ani minutu. Z toho, co se stalo, neměj žádný výčitky. Lež byla uplně nevýznamná, takový člověk prostě občas udělá, aby byl klid. Jsme jen lidi. Neměj žádný výčitky a dej mu to pořádně najevo. Neuškodí, když se za ty keci aspoň urazíš. Potřeboval by trochu srazit hřebínek. Přece nebudeš jak buchta sedět doma, svojí povinnost jsi stihnula, nepodcenila, tak o co jde?


Avatar uživatele

Žádná lež není odpustitelná a nejenom v nějakém vztahu. Raději budu mlčet nebo převedu řeč na jiné téma, ale nebudu lhát. Jsem spíše upřímná i když si i na ni dávám pozor, abych někomu neublížila.


Avatar uživatele
Zlatý

Hlavně se nenech zastrašovat , vždyť on jistě taky říká, že jde na jedno a nezůstane při jednom.
Doplňuji:
hlavně se nesnaž být dokonalá, buď prostě svá - on by se měl trochu zamyslet nad svým vyhrožováním - to bych nesnesla a šupajdila bych pryč


Avatar uživatele
Zlatý

Byla to hrozná lež, to je fakt. Měla jsi mu říct že někdo zvonil a tak si šla otevřít, a proto že slyšel to bouchnutí dvěří, protože v tu chvíli jsi byla zrovna před barákem.

Chce to trénovat, věřím ž příště už to bude lepší. Jinak tohle my běžně děláme, je potřeba mít na vás něco do zásoby, něco co ste provedli a my to nafouknem, furt dokola vo tom mluvíme, aby to vypadalo jako že ste udělali něco tak hnusnýho a nemorálního, že se vám ani nemůžem podívat do očí, abychom potom když my uděláme v budoucnu nějakej průser, to mohli na vás vytáhnout a říct: "no a co, tak mám v brně a přerově další dvě manželky, tys mi přece taky lhala, taky jsi říkala že budeš doma a nebylas, no? co my na to řekeš?...prostě to nech bejt hele, teď sme si kvit a už vo tom nebudeme mluvit".
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

A teď jedna lidová moudrost na konec:
"Dobrý vztah by se neměl zakládat na lži, nýbrž na dobré lži.


Avatar uživatele
Zlatý

Naprosto souhlasím se Syd.
A nesnaž se být takovou, jakou tě chce někdo mít. Buď taková, jaká jsi a chceš být ty.
Tudíž, nejsi lhářka, jsi pravdomluvná, to je skvělý, ale buď pravdomluvná proto, že taková jsi, ne proto, že to chce někdo. Ať je to tvůj nejbližší nebo ne.
Pokud tvůj přítel dělá z komára velblouda, asi se ještě nepřenesl přes lhaní své bývalé přítelkyně a nemá k tobě ještě takovou důvěru.
Co budete dělat, až nastane opravdový problém?


Avatar uživatele
Zlatý

Hrozná lež to asi není,ale viděla bych to tak,že přítel po zkušenostech s bývalou přítelkyní prostě nedokáže zkousnout jakoukoli lež,ani tu sebemenší nebo polopravdu-prostě je na to alergický.
A mě osobně by polopravda vadila taky.


Avatar uživatele
Zlatý

Tvůj přítel má evidentně nějakou hodně špatnou zkušenost se lhaním své bývalé. Bylo by dobré vědět přesně jakou a jak jejich vztah skončil (to nepíšeš). Nevíme tedy, čí to byla vina. Chorobná žárlivost a posedlost druhým může vést až k omezování partnera a šikaně. Pozor na to. Jsou lidé, kteří kvůli úplné blbosti dělají neskutečné dusno jen proto, aby měli druhého pěkně v haptáku a pod kontrolou. Není dobré se nechat kvůli takové maličkosti deptat nebo přijímat svou vinu. Jasně, byla to blbost a tak byste to měli hodit za hlavu. Přijdou složitejší věci, s tím počítej. Bojíš se jít někam ke kamarádce? Nejsi jeho pes ani služka, jsi také osobnost a on by tak měl k tobě přistupovat. Jestli s sebou necháš vláčet, může se mu to zalíbit a brzy budeš pěkně na nervy jen, když zachrastí přítel klíčem v zámku. Chovej se jako by se nic nestalo, nedolézej - buď dáma. Jestli bude dělat dusno on, řekni, že ho máš moc ráda na to, abys mu dovolila kazit jeho blbou náladou váš vztah a dej mu pusu. Když tohle nezabere a on se bude tvářit pořád uraženě, evidentně se v tom vyžívá a tobě nezbývá nic jiného než ho v zájmu zachování svého duševního zdraví ignorovat a nechat vyvztekat. Pokud má rozum a stojí o tebe - přestane s tím. Hlavně si kvůli takové malichernosti nepřipadej jako bys někoho zabila. Klídek.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 978
Zlatý marci1 806
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 601
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 396
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.