Kdo jsi, věříš-li v Boha, ale nevěříš Bibli?

Víra v Boha je subjektivní pocit. Je to něco, co člověk, který věří, cítí uvnitř .Může jít i o výraz lásky, touhy, vnitřní duchovno.

Říká se, že pravá křesťanská víra je v někoho, nikoliv v něco. Víra přináší naději, ale i lásku. Věřím, že je něco mezi nebem a zemí …

Mám, pocit, že sv. Augustin prohlásil: Věřím, tedy jsem. Platí tato slova? Je k myšlení třeba i víra?

Podobná otázka zde byla několikrát. I lidé, kteří přímo v Boha nevěří, se k němu obracejí v době, když mají problémy.

Uvědomte si, že v Bibli je Bůh jako stvořitel, pohled na něho může být teistický či deistický, panteistický atd. Pokud věřící člověk není fanatik, může si vybrat to, co mu vyhovuje, nikoliv naopak.

Nejen Písma svatého, ale každé ideologie se dá zneužít, třeba vytržením z kontextu. Opět jde o subjektivní pohled.

Bibli, především Starý zákon, beru jako doklad starověké orientální literatury,. Nenapsal jej jeden člověk, takže jde o dílo několika jedinců, jak si představovali vznik světa.

Myslím, že nejde o spolehlivost, ale zobrazení faktů z určité oblasti tak, jak je Hebrejci ctili a zachytili. Vyjadřuje způsob jejich myšlení, tedy víru, že Boží slovo je pravdivé.

Dá se brát stejně jako pohádky. I z nich plyne poučení, stejně jako různá přísloví a moudrosti z Bible.

Máte-li zájem.

Slova svého otce uvádí jeden z autorů. Louis Pauwels
Zaujal mě jeden citát, který je v předmluvě ke knize Jitro kouzelníků.

"Nesmíme moc počítat s Bohem. Ale možná, že Bůh počítá s námi“

https://docpla­yer.cz/5258103-Jitro-kouzelniku-jacques-bergier-louis-pauwels-uvod-do-fantastickeho-realismu-obsah-p-r-edmluva.html

Upravil/a: annas

Já jsem se ztotožnil s Bohem takovým, jakého nám představují „Hovory s Bohem“ N. D. Walsche. Boha se netřeba bát, protože Bůh je bezpodmínečná lás­ka.

myslím, že máš popletené stránky. Zde neni diskuzní forum

Bůh je supermocná bytost, kterou zajímá, jestli ji nějaký druhořadý živočich velebí. Ještě lépe, údajně stvořil druhořadého živočicha, aby jej velebil a plazil se mu u nohou. Celým posláním člověka je mít na hovno život a lezením do zadku si udělat místo v ráji. A hlavně – církev si může kdykoli celou víru otočit na ruby, jak se jen zlíbí – pokaždé to bude ten nejsprávnější výklad. Vraždi nevěřící, tím neporušíš přikázání nezabiješ! Ty hajzle – zabíjíš ostatní – rasisto! Odpustky si klidně kup – můžeš být zkažený jak je potřeba … A ještě lepší část – mám ta hovada poslouchat za to, že nám vybili předky a podrobili si nás … Keltové a bohémové si tu v poklidu slavili pohanské svátky, nevyprovokovali žádný boj a když jim začali vypalovat vesnice, stáhli se do lesů a zpívali prosby o mír. Všude psali a zpívali o životu beze zbraní a míru. Křesťan přijde, pobije je a káže mi, abych nezabíjel??? Můj postoj ke křesťanství nemůže být negativnější. Nenávidím papeže a všechny za to, co udělali mým mírumilovným předkům … Křesťanství je vykresluje jako hovada, co podřezávají nevinné na potkání. Realita? „Magie“ bylo jen uctívání bůžků, oslavy života a radost z toho, být na Zemi. Každý den poslouchám jejich písně a nesnáším Čechy, že se nechtějí vrátit k našim původním zvykům. Nejsme sasové, nejsme skandinávci, nejsme … Jsme bohémové – máme tu žít podle svého … Naši předci byli inteligentní, mírumilovní, talentovaní a na svou dobu vyvinutí. Prosté občany převálcovala cizí armáda a vnutila jim boha. A nyní mi nějaké kněžské hovado káže, jak mám žít? Jak je někdo může poslouchat? Naši předci zpívali o budoucnosti, těšili se na nové technologie, …

Tak náboženská víra je věc každého. Nemusí se to týkat jen výběru náboženství, ale i taky čemu všemu v tom náboženství věříme a jak si to sami vykládáme. Zkrátka to v co člověk věří, je jeho náboženství a je to jen jeho věc a volba.
Spousta křesťanů nevěří tomu, co je v Bibli, někteří „jen“ věří v Boha, ale neberou mytologické příběhy v potaz ani výklady Boha.
Platí to tak v každém náboženství. Víceméně každé náboženství má svou mytologií – něco v tom náboženství, čemu většina nevěří (nějaké příběhy atd). A taky má několik odvětví – podle různých vyznavačů. Určitá skupina může věřit tomu, jiná onomu, i když je to stále totéž náboženství. Nikdy není zcela jednotné a nikdo nevěří všemu a tomu stejnému, co někdo jiný.

Nutno říci, že nic nejsou fakta (i když to tak někteří dogmatičtí fanatici z různých náboženství můžou hlásat). Vždy je to jen věc víry. O tom to je.
(Já křesťan nejsem, ale úctu chovám ke všem náboženstvím a raději mám ty, kteří v něco věří, než ty, kteří nevěří vůbec v nic).

To vč co věříš ty, podle mě věří většina křesťanů.
Buď sama sebou. Nechtěj někam patřit, jen abys zapadla. Neměň kvůli tomu svá přesvědčení. Tím budeš zapírat sama sebe.

Upravil/a: Gonfaloniér

Také nevěřím Bibli ohledně Božího poselství (jako historický pramen ale není k zahození, o tom žádná).

Faktem je, že se mi coby (kdysi) zuřivému ateistovi NEPODAŘILo najít dobrou argumentaci k popření Boží existence. (a SNAŽIL jsem se HODNĚ)

Jestli existuje Bůh nevím, ale v případě že ano, naprosto se s tebou ztotožňuji ohledně nedůvěryhodnosti Bible. Je plná rozporů, nicneříkajících obecností a jakožto návod k ůlepšímu bytí" nestojí opravdu ani za zlámanou grešli. Můj osobní názor je, že Bůh nechce abychom v něj věřili, nýbrž ho HLEDALI.

Celkom blízcí jsou mi dávní gnostici (jakkoliv s v mnohém s nimi rozcházím), podle mne měli k Bohu mnohem blíže, než dnešní církve. Hele, každý jsme jiný a podle toho musíme hledat svoji VLASTNÍ, jedinečnou cestu k Bohu. Univerzální návod jak Boha hledat přirozeně NEEXISTUJE, stejně jako neexistuje „univerzální pravda“ apod. blbosti, které sice hezky zní, ale to je asi tak všechno, co od nich lze očekávat. :)

Matka je nebo byla věřící, chodila do kostela. V rodině se lidé modlili při jídle a připadalo mi to divné. Občas jsem šel do kostela. Když mi zemřel soused a kamarád na následky černobylské havárie, oslovil mne další a já se pak nechal pokřtít. Mám dokonce Bibli a je to zajímavá četba, dokonce někteří upravili pár částí knižně. Jsem pro, že by lidé měli znát Bibli, kdo byl Noe, Mojžíš, Ježíš a další. Ale více jsem se sblížil s náboženství Keltů, které prosazovali jejich náboženští představitelé – druidové. Neničit přírodu, nezabíjet. Jistě, prováděli rituální obřady, ale kdo má čisté ruce? Nepochybuji v existenci Boha a věřím v sílu modlitby, ovšem nemusím kvůli tomu chodit do kostela v určenou dobu a odříkávat to tam. A někdo to tady říkal a já mám stejný pocit, že jsou podle Bible, Koránu a jiných pravidel členěni lidé do množiny věřících – dobří a nevěřících – špatní. Nikdo mne nemůže donutit, abych věřil a přijal vše, co je v Bibli, všechny názory . Stejně tak mne nikdo nedonutí, abych měl rád všechny lidi a všechna jídla. Chci se lišit od ostatních aspon v něčem. (nejde mi psát háček – omlouvám se – divné)

Píšete: „Pro mě je Bůh bezpodmínečná láska“, takto ho vnímám i já, ale jisté a naprosto pochopitelné podmínky tu platí už od stvoření.
Že byla Bible zneužita k manipulaci a zastrašování lidí, je velmi smutná a pravdivá historie, viz takzvaná „nauka o pekle“, která ale z Bible nepochází.

Jak by mohl mít milující Bůh potěšení z lidkého utpení?