jak se pozná plnokrevník a polokrevník

LuciJe

Ad C) Třídění plemen podle temperamentu
Podle temperamentu lze koně rozdělit na chladnokrevné a teplokrevné

Chladnokrevník
Je to kůň odvozený od koně západního, mohutné stavby těla, obvykle s lymfatickými končetinami, vyznačující se klidným temperamentem a většinou velmi dobrým charakterem. Tito koně jsou nejčastěji využíváni k tahu. Do této skupiny koní patří např. kůň belgický, norický, peršeron, shire.

Teplokrevník
Kůň živějšího temperamentu využívaný k práci pod sedlem nebo všestranně užitkový. Má obvykle ušlechtilejší stavbu těla vyplývající z fylogenetického původu odvozovaného od skupiny koní východních. Do této skupiny patří většina plemen koní využívaných v současné době ve sportovních disciplínách, např. český teplokrevník, hannoverský kůň, starokladrubský kůň, arabský kůň, hucul.
V rámci teplokrevných plemen jsou některá plemena označována jako plnokrevná nebo polokrevná.

Plnokrevník je kůň dlouhodobě šlechtěný na určitou užitkovost, u něhož bylo dosaženo takového stupně prošlechtění, že přikřížením jiného plemene nelze požadované vlastnosti zlepšit. K plnokrevným plemenům se řadí:

anglický plnokrevník -
šlechtěný na výkonnost ve cvalových dostizích
arabský plnokrevník -
šlechtěný dlouhodobě na vytrvalost a odolnost
achaltekinský plnokrevník -
vynikajícím způsobem prošlechtěný na vytrvalost a výkonnost v extrémních klimatických podmínkách pouště. Zařazení tohoto plemene mezi plnokrevná plemena však není ve všech zemích akceptováno.

Polokrevník je obvykle označení užívané pro křížence plnokrevníka s teplokrevným plemenem (např. anglický polokrevník, arabský polokrevník). V minulosti byli v chovu takto označováni koně v případě, že měli podíl genů anglického plnokrevníka vyšší než 50 % (zvláště koně „vysoko v krvi stojící“). V současné době je pojem polokrevník využíván pouze v dostihovém provozu pro zdůraznění, že se nejedná o plnokrevníka.

Zdroj: http://home.zf.jcu.cz/public/d epartments/ksz/studium/skot/at lasHZ/czech/konedeleni.html