Dvouhodinová nečinnost PC

Počítač je pod napětím stále, dokud jej nevytáhneš ze zásuvky. Musí být totiž aktivní elektronika, která pozná, že se po stisku tlačítka rozběhne. Při vypnutí se ve windows klikne na „vypnout“ a nemusí se mačkat žádné další tlačítko. To je princip napájecích zdrojů ATX, tedy instalovaných prakticky ve všech dnešních osobních počítačích.

Zatímco u starých zdrojů AT nebylo tlačítko, nýbrž normální „tvrdý“ vypínač a po stisknutí tlačítka „vypnout“ ve windows naběhla hláška „Nyní můžete počítač bez obav vypnout“

Tedy daň za to, že k vypínání už nemusíme používat tlačitko na skříni ale počitač se vypne sám, je fakt, že i po vypnutí je zdroj díky nutného napájení řidicích obvodů stále pod proudem a bere klidně nějakých 10 W.

Mno a při úsporném režimu se stane to, že přestanou být napájeny součástky jako pevný disk, monitor, zatímco paměť ram zůstává pod napětím (protože pokud paměť ram ztratí napětí, všechno z ní se smaže) a tím si počítač pamatuje kde skončil a naběhne prakticky ihned (namísto dlouhého načítání windows). Spotřeba je o něco vyšší než u vypnutého pc.

Další alternativa je režim spánku (režim hibernace u win7), musí se povolit ve windows a vyžaduje na disku volné místo o velikosti tvojí paměti ram. Spočívá v tom, že všechen obsah paměti ram se zkopíruje na disk a počítač se celý vypne. Při zapnutí se z disku načte obsah ram a počítač naběhne do předchozího stavu. Naběhne prakticky rychle, ale pomaleji, než z režimu spánku, zato rychleji, než kdyby se měl startovat znovu windows. Tento režim s oblibou používám já na notebooku.

Zdá se to divné, ale spíše vypnout.On se totiž zanáší i v nečinnosti,ale to je nadlouho.A také se to projeví za dlouho.

Spíš se přikláním k nevypínání, protože většina HW poruch se stane proudovým nárazem při zapnutí. Myslím ale, že u tak krátké doby na tom nijak zásadně nezáleží.