Historie úprav
Odpověděl/a – 12.červen 19:42
Projevuje se ve vztahu člověka ke koním.
„PACHOVÁ KOMUNIKACE
Je jisté, že se člověk bezděčně dorozumívá s koňmi svým pachem.
Když je agresivní, vylučuje takovou vůni, která koně informuje o zlosti
člověka a ten se ho pak bojí nebo se pokusí na člověka zaútočit. Staří
koňaři si natírali ruce aromatickou mastičkou (tekutinou), když měli co
dělat s mladými hřebci nebo svéhlavými koňmi. Kůň prostě pozná
náladu jezdce a podle toho reaguje.“
http://abeceda-konare.sweb.cz/komunikace.html
–
„Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly
v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během
prvních několika vteřin. I tady člověk podvádí a uměle si přidává
tam, kde se nedostává, a proto kvete parfémový a feromonový
průmysl.“
http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
Přece lidem zůstal čich.
'My lidé se podobně jako většina ostatních primátů orientujeme především zrakem (opticky) a sluchem (auditivně). Oba tyto zdroje vjemů spolu také velmi názorně souvisí – když něco vidíme, jsme většinou bez problémů schopní také říci, zda to vydává nějaký zvuk. S vůněmi či „smrady“ je to už ale těžší. Vůně se nedá změřit ani zvážit a její zdroj se nám také hledá mnohem hůře než například zdroj hluku. Zdá se ale, že právě díky této „podřadné“ roli, kterou v našich životech čich hraje, jsme mu vydáni téměř na milost a nemilost. Čichové vjemy nás pak ovlivňují z velké části podvědomě a v tom spočívá zdroj jejich moci či naopak radosti, kterou nám způsobují.
Zvláštní roli hraje zřejmě právě Jakobsonův orgán, který je u člověka skryt nikoliv v ústní, ale v nosní dutině.
Látky, které vnímáme čícham lze nalézt i v lidském potu, moči
i slinách a to v mnohem větší koncentraci u mužů než u žen. JedO
skutečné funkci, jakou mají tyto látky u lidí, se stále vedou spory.
„Když se vědce zeptáte, zda lidé dokážou dopravovat nějaký typ
sociálního signálu skrze svou tělesnou vůni, 99,9 % vám odpoví, že ano.
Když se jich ale zeptáte, zda existují feromony i u lidí, odpovědí vám,
že to nebylo prokázáno,“ shrnuje celý problém neuropsycholog Johan
Lundstom, jedna z předních světových kapacit na výzkum lidských
feromonů. Tento vědec je však ohledně cílů svého výzkumu
optimistický – věří, že existenci funkčních lidských feromonů se
dříve nebo později podaří prokázat. " atd.
Více v odkazu
http://21stoleti.cz/2009/03/19/tajemstvi-cichu-co-o-nas-prozradi-nase-vune/
Odpověděl/a – 12.červen 19:43
Projevuje se např. ve vztahu člověka ke koním, mezi ženou a mužem.
„PACHOVÁ KOMUNIKACE
Je jisté, že se člověk bezděčně dorozumívá s koňmi svým pachem.
Když je agresivní, vylučuje takovou vůni, která koně informuje o zlosti
člověka a ten se ho pak bojí nebo se pokusí na člověka zaútočit. Staří
koňaři si natírali ruce aromatickou mastičkou (tekutinou), když měli co
dělat s mladými hřebci nebo svéhlavými koňmi. Kůň prostě pozná
náladu jezdce a podle toho reaguje.“
http://abeceda-konare.sweb.cz/komunikace.html
–
„Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly
v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během
prvních několika vteřin. I tady člověk podvádí a uměle si přidává
tam, kde se nedostává, a proto kvete parfémový a feromonový
průmysl.“
http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
Přece lidem zůstal čich.
'My lidé se podobně jako většina ostatních primátů orientujeme především zrakem (opticky) a sluchem (auditivně). Oba tyto zdroje vjemů spolu také velmi názorně souvisí – když něco vidíme, jsme většinou bez problémů schopní také říci, zda to vydává nějaký zvuk. S vůněmi či „smrady“ je to už ale těžší. Vůně se nedá změřit ani zvážit a její zdroj se nám také hledá mnohem hůře než například zdroj hluku. Zdá se ale, že právě díky této „podřadné“ roli, kterou v našich životech čich hraje, jsme mu vydáni téměř na milost a nemilost. Čichové vjemy nás pak ovlivňují z velké části podvědomě a v tom spočívá zdroj jejich moci či naopak radosti, kterou nám způsobují.
Zvláštní roli hraje zřejmě právě Jakobsonův orgán, který je u člověka skryt nikoliv v ústní, ale v nosní dutině.
Látky, které vnímáme čícham lze nalézt i v lidském potu, moči
i slinách a to v mnohem větší koncentraci u mužů než u žen. JedO
skutečné funkci, jakou mají tyto látky u lidí, se stále vedou spory.
„Když se vědce zeptáte, zda lidé dokážou dopravovat nějaký typ
sociálního signálu skrze svou tělesnou vůni, 99,9 % vám odpoví, že ano.
Když se jich ale zeptáte, zda existují feromony i u lidí, odpovědí vám,
že to nebylo prokázáno,“ shrnuje celý problém neuropsycholog Johan
Lundstom, jedna z předních světových kapacit na výzkum lidských
feromonů. Tento vědec je však ohledně cílů svého výzkumu
optimistický – věří, že existenci funkčních lidských feromonů se
dříve nebo později podaří prokázat. " atd.
Více v odkazu
http://21stoleti.cz/2009/03/19/tajemstvi-cichu-co-o-nas-prozradi-nase-vune/
Odpověděl/a – 23.červen 20:06
Projevuje se např. ve vztahu člověka ke koním, mezi ženou a mužem.
„PACHOVÁ KOMUNIKACE
Je jisté, že se člověk bezděčně dorozumívá s koňmi svým pachem.
Když je agresivní, vylučuje takovou vůni, která koně informuje o zlosti
člověka a ten se ho pak bojí nebo se pokusí na člověka zaútočit. Staří
koňaři si natírali ruce aromatickou mastičkou (tekutinou), když měli co
dělat s mladými hřebci nebo svéhlavými koňmi. Kůň prostě pozná
náladu jezdce a podle toho reaguje.“
http://abeceda-konare.sweb.cz/komunikace.html
–
„Ženský mozek dokáže odhalit čichem a chutí při líbání rozdíly
v genech a výkonnost imunitního systému potenciálního otce dětí během
prvních několika vteřin. I tady člověk podvádí a uměle si přidává
tam, kde se nedostává, a proto kvete parfémový a feromonový
průmysl.“
http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
Přece lidem zůstal čich.
'My lidé se podobně jako většina ostatních primátů orientujeme především zrakem (opticky) a sluchem (auditivně). Oba tyto zdroje vjemů spolu také velmi názorně souvisí – když něco vidíme, jsme většinou bez problémů schopní také říci, zda to vydává nějaký zvuk. S vůněmi či „smrady“ je to už ale těžší. Vůně se nedá změřit ani zvážit a její zdroj se nám také hledá mnohem hůře než například zdroj hluku. Zdá se ale, že právě díky této „podřadné“ roli, kterou v našich životech čich hraje, jsme mu vydáni téměř na milost a nemilost. Čichové vjemy nás pak ovlivňují z velké části podvědomě a v tom spočívá zdroj jejich moci či naopak radosti, kterou nám způsobují.
Zvláštní roli hraje zřejmě právě Jakobsonův orgán, který je u člověka skryt nikoliv v ústní, ale v nosní dutině.
Látky, které vnímáme čícham lze nalézt i v lidském potu, moči
i slinách a to v mnohem větší koncentraci u mužů než u žen. Jen
o skutečné funkci, jakou mají tyto látky u lidí, se stále vedou spory.
„Když se vědce zeptáte, zda lidé dokážou dopravovat nějaký typ
sociálního signálu skrze svou tělesnou vůni, 99,9 % vám odpoví, že ano.
Když se jich ale zeptáte, zda existují feromony i u lidí, odpovědí vám,
že to nebylo prokázáno,“ shrnuje celý problém neuropsycholog Johan
Lundstom, jedna z předních světových kapacit na výzkum lidských
feromonů. Tento vědec je však ohledně cílů svého výzkumu
optimistický – věří, že existenci funkčních lidských feromonů se
dříve nebo později podaří prokázat. " atd.
Více v odkazu
http://21stoleti.cz/2009/03/19/tajemstvi-cichu-co-o-nas-prozradi-nase-vune/