Avatar uživatele
Bronzový

V srpnu 1968 uteklo ze země několik tisíc lidí. Jak jak se tam vůbec mohli nějakým způsobem domluvit?

Ale jen tak. 90 % z nich vůbec neumělo cizí jazyk.. někteří utekli do Ameriky, jiní do Rakouska, do Británie a vůbec všude. Jak jak se tam vůbec mohli nějakým způsobem domluvit ?? Už tehdy byly jazykové školy a i kdyby většina z nich by si to stejně nemohla dovolit. Jak tam ti lidé mohli nějakým způsobem fungovat a naučit se tak perfektně tamní jazyk když z něj 90 % z nich nevěděla ani základy ???
Doplňuji:
A dělají to pro emigranty ještě dnes (poskytují jim ty jazykové kurzy)? Resp. takové země jako V. Británie, Švédsko, Kanada, USA ??

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Pokročilý

O ty, co neuměli cizí jazyk se postaraly ty cílové státy, a to prostřednictvím jazykových kurzů pro imigranty, které byly pochopitelně zadarmo. Je to stejné, jako se to děje u nás, když přijímáme imigranty, za jazykové kurzy u nás také neplatí.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Budeš se divit - ale ´před´ 1968 umělo třeba německy asi víc lidí v ČR, než ´před´ 1989...
;-)
A - koneckonců - člověk se domluví všude, pokud chce...
Kromě toho se státy, které uprchlíky přijímaly, o jazykovou výuku staraly.
Doplňuji:
K Doplnění: Jo - i dneska se země přijímající uprchlíky starají o jejich jazykovou průpravu.


Avatar uživatele
Zlatý

Na středních školách se tehdy kromě ruštiny jako druhý jazyk většinou učila němčina. Kromě toho byli Jihomoravané a Jihočeši vytrénování pravidelným sledováním rakouské televize.
Doplňuji:
Z vlastní zkušenosti: v létě roku 1969 jsem coby dvacetiletý svobodný mladík měl možnost cestovat po Rakousku a posléze poznávat Vídeň. Docela slušně ovládal
němčinu a zvažoval emigrovat. Impulsem pro návrat byla docela banální událost, kdy mě na Mariahilfestrasse bývalí našinci opakovaně nabízeli výhodné nákupy od tamějších hokynářů. Důležitým faktorem též byl ohled na rodiče.
Přesto i po létech občas přemýšlím zda-li jsem tehdy neudělal chybu a kde bych dnes pobýval.


Avatar uživatele
Stříbrný

Pokud si chtěl koupit rohlík, lístek na na tramvaj, najít ubytování a pracovní místo tak se naučil jazyk ráz-dva...byl jsem na praxi v Dojču jeden měsíc a naučil se víc než za rok jazykovky...


Avatar uživatele
Zlatý

"90 % z nich vůbec neumělo cizí jazyk.." ... "Už tehdy byly jazykové školy a i kdyby většina z nich by si to stejně nemohla dovolit. Jak tam ti lidé mohli nějakým způsobem fungovat a naučit se tak perfektně tamní jazyk když z něj 90 % z nich nevěděla ani základy ???"

panečku, ani neviem, v akom neandrtálskom období som to vyrastal.
to by ma zauímalo, kde ste podobnú informáciu získal.
že to zasa šíri nejaká prohavlovská klika?

---

ako prešpurák som vyrastal, v prostredí, kde sa bežne hovorilo slovensky, maďarsky a nemecky, v rodine máme i pár moravákov, takže i česky som sa ako decko naučil, v škole som mal ruštinu a angličtinu.

v českom pohraničí (a nie iba tam) sa bežne hovorilo nemecky (dnes už pomenej, ale predsa len).
na školách sa bežne vyučovala angičtina a nemčina ako nepovinné predmety - ruština bola povinný jazyk.

---

v roku 1968 utekali tzv. mozgy - a to boli v drtivej miere vzdelaní ľudia a ľudia pamätajúci prvú republiku (priamo tí, alebo potomci tých, ktorým boli zabavené majetky) - a tí mali dosť peňazí, aby si v (prvorepublikovom) československu zaplatili vzdelanie.

ovšem výnimky samozrejme boli.
a tí sa jazyk naučili.
tak ako napr. vietnamci u nás.

;-Q


Avatar uživatele
Bronzový

Stejně jako cikáni, taky jich spousta nedávno odjela do Anglie a neumí ani slovo.

Hodně lidí jelo za někým, třeba za přáteli, co utekli už za války a ti jim pak pomohli.


Avatar uživatele
Stříbrný

Myslím, že hlad člověka naučí spoustu věcí, někdy překavpivě rychle. Ta emigrace musela být hodně těžká, pokud člověk neuměl jazyk a neměl tam předem nikoho známého. A myslím, že spousta emigrantů skončila špatně.


Avatar uživatele
Bronzový

Kde jsi sehnal informaci o tom, že si lidé nemohli dovolit jazykové školy? Jazyková gramotnost nulová? Zase ta zkreslená propaganda. Takže situace byla následující.
Na ZŠ ruština povinná a k tomu další jazyk. Já Němčina.
Na SŠ ruština a další povinný. U nás Francouzština a Němčina. Já Němčina
Na VŠ ruština a bohužel mě postihla Angličtina.
Já si myslím, že bylo příležitostí víc než dost. A běžně dálkové kurzy za pakatel proti dnešku.


Avatar uživatele
Zlatý

Po emigraci pobývali utečenci v "táborech". Už tehdy tam měli např. vykachlikované koupelny. Na rozdíl od tehdejších koupelen v ČSSR.
Tam měli možnost se základy řeči naučit i si najít práci.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Kultura a společnost

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Kultura a společnost

Zlatý annas 3360
Zlatý Drap 1793
Zlatý led 1451
Zlatý hanulka11 1277
Zlatý quentos 1114
Zlatý marci1 1078
Zlatý vagra 799
Zlatý mosoj 798
Zlatý gecco 714
Zlatý iceT 652

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.