Avatar uživatele
Aaron

Proč se lidi takhle chovaj k druhým?

Celej život žiju s babčou. Uznávám, že se o mne starala celej život, možná trošku víc, než bych potřeboval. Ale všecko má mít svoje hranice. Kritizuje mě za to, že si nechávám vousy. Je mi 21. Nepiju, nekouřim, nefetuju, nehulim, nechodim na diskotéky, když bejvám v krámě, vzpomenu si na ni, zavolám, zeptám se, jestli něco nepotřebuje. Ptám se, jestli nechce doma s ničim pomoct, ale většinou odmítne, že si vše udělá sama. A pak mi říká, jakej jsem línej. Nesundám vousy, hned mě ponižuje, že vypadám jak šašek, hledá neustále podněty k tomu, aby mě mohla shodit. U rodičů mám takřka to samé. Sakra, to nemůžu mít kousek svobody?
Já měl za to, že doma se má člověk cítit v bezpečí. Samozřejmě jsem se zkoušel i s nimi dohadovat, ovšem je to jak do zdi. Jako mluvit s pokrytcem, co vás kritizuje za nic a sám dělá horší věci. Mám pocit, že většinou lidi z člověka dělaj většího hajzla. Cítím k nim i nenávist, což mě užírá úplně nejvíc. Chtěl bych mít své rodiče rád a né neustále slýchat samé výčitky. Ale rozhodně taky nebudu skákat podle toho, jak si každej píská. V takovém případě si ti druzí uvědomí, že na ně nemůžete a budou si dovolovat ještě víc. Mimochodem, práci mám, chodim do ní poctivě a nejsem konfliktní. Takže dávám i na nájem a snažim se co nejvíc přizpůsobit rodičům.

Zažil si tohle někdo taky?

Zajímavá 0 před 2627 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Šidlo

nemajú charakter, majú depresiu, sú závislí, majú narušenú osobnosť (kedysi sa hovorilo energetický upír, dnes toxická osobnosť – je to to isté)

prečo sa neodsťahujete? ste zdravý, zamestnaný, zodpovedný a nie ste povinný toto trpieť v prvom rade od vlastnej rodiny- sám hovoríte – doma sa má človek cítiť v bezpečí

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Rokio

Jsem přesvědčen, že pravda je na tvojí straně. Máš dobrý charakter, sraráš se dobře o rodinu a nejsi konfliktní. Podle mě by se tvoje babička a tví rodiče měli k tobě chovat lépe.

Bohužel mě nenapadá lepší možnost než se osamostatnit.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Takoví už někteří rodiče jsou, je třeba se s tím smířit a osamostatnit se sám. Měl jsem to podobné. Vše co jsem udělal, bylo blbě, nikdy nepochválili. Nepřišli mi ani na absolventský koncert, ani na promoci. Tak jsem jim to pak začal vracet svým nezájmem o ně a pak se možná teprve chytili za nos (ale moc tomu nevěřím).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Smode

Jasný, já to měl takhle úplně stejně. Jediné co pomohlo je vždy nepříjemné – musíš se jim postavit. Právě tím že jsi slušný z tebe budou dělat stále většího a většího trotla. Je to vlastně šikana. A na šikanu musí být dva- jeden co ji dělá a druhý co si to nechá líbit. Pozor! Čím větší budeš dělat ústupky tím větší budeš mít peklo!
Řešení je jednoduché avšak velmi nepříjemné: např. mě se osvědčilo rodiče seřvat desetkrát víc než oni mě (a s tím že by se měl člověk chovat k rodičům dobře souhlasím – ale zásadně nesouhlasím s tím že když se oni ke mě začnou bezdůvodně chovat jako k největšímu chuligánovi bych měl snad ležet v klubíčku v koutě a nechat si všechno líbit! A to i když jsou to mí rodiče a mám je velice rád!)
Najednou se stal zázrak: náš vztah se radikálně zlepšil a nyní už nerespektuji jen já je, ale též oni mě. Občas je ještě usměrním ale je to ok. Mimochodem tohle jsem poradil pár lidem a někdo třeba když byl bezdůvodně napadnut slovy rodičů začal dělat škody na majetku (na to jsou rodiče velice citliví) a přestal až ve chvíli kdy přestali oni řvát :) a výsledek? Daleko lepší vztahy.
Protože postavit se rodičům a vůbec autoritě bývá velmi složité, nepříjemné a pro někdoho dokonce nemožné pár lidí mou radu též neposlechlo. Výsledek? Dnes jsou šikanováni ještě více a je z nich jenom uzlíček nervů nemyslící na nic jiného jestli naaahodou neudělali zase nějakou chybu aby nedostali vynadáno (což mj. dostanou i kdyby ji neudělali).

Mimochodem tohle všechno je pro mě minulost: dávno jsem se odstěhoval a dnes rodiče vidím velmi rád protože málo. To je věc kterou bys měl udělat nejdřív: odstěhovat se.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Aaron

Můj plat se pohybuje okolo 13ti tisíc a z toho, co sám projím a propiju, neuživil bych se ještě sám. Ale mám dva, tři kamarády, se kterými přemýšlíme nad společným bydlením. Pro mě by to bylo vysvobození. Rokio říká, že mám pravdu. A to mě právě štve, chtěl bych se mýlit a mít to fajn v rodině. Jako nejsem úplně nejlepší člověk, udělal jsem spoustu chyb, ale cítím prostě lítost, zodpovědnost a po druhých toho moc právě nechci.

před 2627 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Kepler

S tím společným bydlením tě musím varovat. Můžou to být dobří kamarádi, ale zákonitě dojde k ponorkové nemoci a z bydlení se stane peklo. 13 tisíc sice není moc, ale třeba já žiju sám z důchodu, splácím 4 dluhy a bydlím sám. Sice mám byt městský a levný. Ale jde to.

před 2627 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Aaron

Ponorková nemoc mi je moc dobře známá no 🙂 Ale lepší mít ponorkovou nemoc s kámošema, než u rodičů. A můžu to i střídat, na vyčištění hlavy bych šel na pár dní zpět k rodičům, nebo tak. Prostě si moc vybíra tnemůžu a tohle se mi jeví jako nejlepší option.

před 2627 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek