Historie úprav
Zeptal/a se – 7.leden 12:55
Proč se lidi takhle k druhým chovaj?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Celej život žiju s babčou. Uznávám, že se o mne starala celej život,
možná trošku víc, než bych potřeboval. Ale všecko má mít svoje hranice.
Kritizuje mě za to, že si nechávám vousy. Je mi 21. Nepiju, nekouřim,
nefetuju, nehulim, nechodim na diskotéky, když bejvám v krámě, vzpomenu si
na ní, zavolám, zeptám se, jestli něco nepotřebuje. Ptám se jestli nechce
doma s ničim pomoct, ale většinou odmítne, že si vše udělá sama. A pak
mi říká, jakej jsem línej. Nesundám vousy, hned mě ponižuje, že vypadám
jak šašek, hledá neustále podněty k tomu aby mě mohla shodit. U rodičů
mám takřka to samé. Sakra, to nemůžu mít kousek svobody?
Já měl za to, že doma se má člověk cítit v bezpečí. Samozřejmě jsem
se zkoušel i s nimi dohadovat, ovšem je to jak do zdi. Jako mluvit
s pokrytcem, co vás kritizuje za nic a sám dělá horší věci. Mám pocit,
že většinou lidi z člověka dělaj většího hajzla. Cítím k nim
i nenávist, což mě užírá úplně nejvíc. Chtěl bych mít své rodiče
rád a né neustále slýchat samé výčitky. Ale rozhodně taky nebudu skákat
podle toho, jak si každej píská. V takovém případě si ti druzí
uvědomí, že na ně nemůžete a budou si dovolovat ještě víc. Mimochodem,
práci mám, chodim do ní poctivě a nejsem konfliktní. Takže dávám i na
nájem a snažim se co nejvíc přizpůsobit rodičům.
Zažil si tohle někdo taky?
Zeptal/a se – 7.leden 13:04
Proč se lidi takhle chovaj k druhým?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Celej život žiju s babčou. Uznávám, že se o mne starala celej život,
možná trošku víc, než bych potřeboval. Ale všecko má mít svoje hranice.
Kritizuje mě za to, že si nechávám vousy. Je mi 21. Nepiju, nekouřim,
nefetuju, nehulim, nechodim na diskotéky, když bejvám v krámě, vzpomenu si
na ní, zavolám, zeptám se, jestli něco nepotřebuje. Ptám se jestli nechce
doma s ničim pomoct, ale většinou odmítne, že si vše udělá sama. A pak
mi říká, jakej jsem línej. Nesundám vousy, hned mě ponižuje, že vypadám
jak šašek, hledá neustále podněty k tomu aby mě mohla shodit. U rodičů
mám takřka to samé. Sakra, to nemůžu mít kousek svobody?
Já měl za to, že doma se má člověk cítit v bezpečí. Samozřejmě jsem
se zkoušel i s nimi dohadovat, ovšem je to jak do zdi. Jako mluvit
s pokrytcem, co vás kritizuje za nic a sám dělá horší věci. Mám pocit,
že většinou lidi z člověka dělaj většího hajzla. Cítím k nim
i nenávist, což mě užírá úplně nejvíc. Chtěl bych mít své rodiče
rád a né neustále slýchat samé výčitky. Ale rozhodně taky nebudu skákat
podle toho, jak si každej píská. V takovém případě si ti druzí
uvědomí, že na ně nemůžete a budou si dovolovat ještě víc. Mimochodem,
práci mám, chodim do ní poctivě a nejsem konfliktní. Takže dávám i na
nájem a snažim se co nejvíc přizpůsobit rodičům.
Zažil si tohle někdo taky?
Zeptal/a se – 7.leden 13:11
Proč se lidi takhle chovaj k druhým?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Celej život žiju s babčou. Uznávám, že se o mne starala celej život,
možná trošku víc, než bych potřeboval. Ale všecko má mít svoje hranice.
Kritizuje mě za to, že si nechávám vousy. Je mi 21. Nepiju, nekouřim,
nefetuju, nehulim, nechodim na diskotéky, když bejvám v krámě, vzpomenu si
na ni, zavolám, zeptám se, jestli něco nepotřebuje. Ptám se, jestli nechce
doma s ničim pomoct, ale většinou odmítne, že si vše udělá sama. A pak
mi říká, jakej jsem línej. Nesundám vousy, hned mě ponižuje, že vypadám
jak šašek, hledá neustále podněty k tomu, aby mě mohla shodit.
U rodičů mám takřka to samé. Sakra, to nemůžu mít kousek svobody?
Já měl za to, že doma se má člověk cítit v bezpečí. Samozřejmě jsem
se zkoušel i s nimi dohadovat, ovšem je to jak do zdi. Jako mluvit
s pokrytcem, co vás kritizuje za nic a sám dělá horší věci. Mám pocit,
že většinou lidi z člověka dělaj většího hajzla. Cítím k nim
i nenávist, což mě užírá úplně nejvíc. Chtěl bych mít své rodiče
rád a né neustále slýchat samé výčitky. Ale rozhodně taky nebudu skákat
podle toho, jak si každej píská. V takovém případě si ti druzí
uvědomí, že na ně nemůžete a budou si dovolovat ještě víc. Mimochodem,
práci mám, chodim do ní poctivě a nejsem konfliktní. Takže dávám i na
nájem a snažim se co nejvíc přizpůsobit rodičům.
Zažil si tohle někdo taky?